SLOVO NA SRPEN

SLOVO NA SRPEN

Jak už jsem psala v minulém Slově, Stalo se nebude. Venda má koleno a Marina zoologickou zahradu. Ale mj. na svém FB má heslo Kdo zlu neodporuje, ten mu napomáhá. A na to jsem si vzpoměla dnes po poslechu rádia Dvojky, kde rozdával rady dr. XY. (Jméno jsem nepostřehla  ani to není důležité) Horší je, že si dramatrgie tohoto rádia neumí někdy dobře vybrat, koho pozve jako hosta. Mluvilo se o zlu. O tom, že ho v podstatě má v sobě každý tvor, tedy i člověk. Posluchačka se zeptala, co si počít, když mají na svůj kolektiv velmi zlou nadřízenou. Pan doktor vysvětlil, ŽE SE NEDÁ DĚLAT NIC.Jen to ignorovat a snažit se jít jí z cesty. Je pravda, že lidi jsou mnohdÿ jako ovce a mají strach. V tom případě na ně zlá šéfka patří. Strach má asi i zmíněný odborník, jinak by nemohl říci takový nesmysl.

Ale k jiným tématům. Stalo se...vlastně skoro nic. Prezident si dál honí veřejně své nafouklé ego, premiér, který po něm chtěl odvolät ministra kultury a marně se s ním za tím účelem asi jednou týdně schází, svěsí po každé schůzce uši a před novináři uteče, srab. Ovara si nechce rozzlobit, vždyť v případě, že bude odsouzen za své zlodějny potřebuje jeho milost.

Dálnice D1 je stále v hrozném stavu a denně se na ní tvoří hodinové fronty, jiné "dálnice" jsou na tom podobně. Železnice hlásí denně nehody, naposledy včera vykolejil celý vlak u...ale to je fuk kde, bouračky jsou na kolejích i na silnicích denně.

Snad stojí za zmínku, že Senát připravil a schválil na prezidenta žalobu za to, že opakovaně porušuje ústavu. Je to sice hezké gesto, ale těžko projde celou sněmovnou. Nicméně snaha se počítá,¨.

Soudruh StB se před časem chvástal, že přidal 900 Kč důchodcům. Lže a hned dvakrát. Přidal jen  170 Kč, protože podle každoročního vyrovnávání se zdražováním by stejně dostali přes osm set a podruhé ¨- ON jim nepřidal nic, přidala to vláda a samozřejmě z NAŠICH DANÍ, jeho to nestálo ani halíř. A osobně musím říct, že i těch 900 Kč je mi málo. Zdražení potravin, které jediné kupovat musím, protože jsem  se ještě nenaučila jak žít pránou tedy bez jídla, je veliké. Pracovala jsem ve státních službách 35 let. Vychovala jsem tři děti, ale protože jsem posledních pět před důchodem byla OSVČ, tedy vydávala jsem tento časopis, a žádné příjmy jsem neměla, mám velmi malý důchod. Připomíná mi to moji maminku, která jako svatební dar dostala od tatínka maličkou keramickou dílnu, na jejíž rozjezd si musela udělat úvěr. A pak jí dílničku bolševici ukradli a ona musela ten úvěr splácet ještě asi deset let. Úvěr jsem si žádný naštěstí nevzala, ale jaksi pod tzv.životní úrovní ostatních obyvatel jsem téměř třicet let, kdy jsem začala svůj časopis vydávat. Ale nelituji. Znám dlost bohatých lidí, kteří nejsou šťastni a naopak šťastné, kteří nemají žádný majetek. Těch je mnohem víc u nás i ve světě. Musím to vědět, protože mám časopis "světový"..A kolik těch dobrých lidí jsem za ta léta potkala a kteří jsou dodnes mými přáteli, to bych nespočítala. Jsou domovem třeba v Austrálii, kam  jsem za nimi přijela na svou první velkou cestu, jsou hojně v USA, v Kanadě, různě v Evropě, ale i v Chocni, Jihlavě, Mnichově Hradišti, Dobříši, Brně, Bratislavě, Košicích a mnohde jinde. Dopisuji o těch třiceti letech docela pestrou a čtivou knihu. Je tam hodně trablů i hodně radostí a zajímavostí.

Mějte se hezky.

Eva Střížovská