Nestor brněnských novinářů a jeho vídeňské působení

Využijme prázdninových dní k nakouknutí na web Mediažurnálu – najdeme tam článek připomínající osobnost Jana Janči, novináře a spisovatele, který spojil svůj profesní život s úsilím o emancipaci české menšiny žijící ve Vídni a v Dolním Rakousku ještě v dobách rakouského mocnářství na přelomu 19. a 20 století.
Jan Janča (1866˗1928), rodák ze slováckého Vlčnova po studiích získával první novinářské zkušenosti v nejčtenějším listu na Moravě Našinci. Z Olomouce se vrátil na počátku 90. let do rodného kraje a v Uherském Hradišti redigoval Slovácké noviny a posléze vlastní list Slovač. Radikální novinář chtěl být v centru všeho dění, a proto se v roce 1895 odstěhoval do hlavního města monarchie.
Ve Vídni vydával nejdříve vlastní noviny Slovan a po jejich zániku se stal odpovědným redaktorem Vídeňského deníku, českých novin určených právě pro početnou českou menšinu ve Vídni, což byl předchůdce dnešních Vídeňských svobodných listů.
Za práva menšiny bojoval Janča nejen na stránkách novin, ale i vlastní angažovaností v menšinových politických spolcích, v nichž spatřoval dosud nevyužitou politickou sílu v boji za státní právo Čechů. Za hlavní cíl vyhlásil zakládání českých škol v jednotlivých vídeňských okresech, a tak se stal jednou z vůdčích osobností školského spolku Komenský. Radikální postoje, které prezentoval v tisku i jako řečník na schůzích, mu vynesly po konfliktu s ministerským předsedou Richardem Bienerthem přezdívku Der tschechische Marat (český Marat).
Za války vkládal Jan Janča naděje do vzniku federace rovnoprávných národů bývalé monarchie. Jejím rozpadem na národní státy byl zklamán, neboť si uvědomoval, že Češi žijící v Dolním Rakousku, za jejichž práva dvě desetiletí s plným nasazením bojoval, jsou odsouzeni k asimilaci v německém jazykovém prostředí poválečného Rakouska. Během války se vrátil do Čech a po vzniku Československé republiky se znovu angažoval jako novinář. Postupně působil v několika moravských listech, naposledy v letech 1925˗1928 jako šéfredaktor brněnského deníku Ruch. Vedle rozsáhlé novinářské tvorby se Janča věnoval také tvorbě beletristické; napsal několik románů a povídky, které publikoval v řadě periodik, vyšly i souborně v knižních vydáních.
Jan Janča byl spoluzakladatelem Vídeňské národní rady československé, činovníkem školského spolku Komenský, členem výboru Moravského kola spisovatelů, jednatelem brněnské odbočky Syndikátu čsl. novinářů a předsedou Klubu žurnalistů v Brně.
„Nestor brněnských novinářů“, jak jej pojmenovaly brněnské listy v nekrologu, zemřel 27. ledna 1928. Jančovu památku připomíná pamětní deska na jeho rodném domě ve Vlčnově.
Jiří Jilík
(foto archiv autora)
Více o autorovi článku naleznete zde.
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad