Nestor brněnských novinářů a jeho vídeňské působení

Využijme prázdninových dní k nakouknutí na web Mediažurnálu – najdeme tam článek připomínající osobnost Jana Janči, novináře a spisovatele, který spojil svůj profesní život s úsilím o emancipaci české menšiny žijící ve Vídni a v Dolním Rakousku ještě v dobách rakouského mocnářství na přelomu 19. a 20 století.

Jan Janča (1866˗1928), rodák ze slováckého Vlčnova po studiích získával první novinářské zkušenosti v nejčtenějším listu na Moravě Našinci. Z Olomouce se vrátil na počátku 90. let do rodného kraje a v Uherském Hradišti redigoval Slovácké noviny a posléze vlastní list Slovač. Radikální novinář chtěl být v centru všeho dění, a proto se v roce 1895 odstěhoval do hlavního města monarchie.

Ve Vídni vydával nejdříve vlastní noviny Slovan a po jejich zániku se stal odpovědným redaktorem Vídeňského deníku, českých novin určených právě pro početnou českou menšinu ve Vídni, což byl předchůdce dnešních Vídeňských svobodných listů.

Za práva menšiny bojoval Janča nejen na stránkách novin, ale i vlastní angažovaností v menšinových politických spolcích, v nichž spatřoval dosud nevyužitou politickou sílu v boji za státní právo Čechů. Za hlavní cíl vyhlásil zakládání českých škol v jednotlivých vídeňských okresech, a tak se stal jednou z vůdčích osobností školského spolku Komenský. Radikální postoje, které prezentoval v tisku i jako řečník na schůzích, mu vynesly po konfliktu s ministerským předsedou Richardem Bienerthem přezdívku Der tschechische Marat (český Marat).

Za války vkládal Jan Janča naděje do vzniku federace rovnoprávných národů bývalé monarchie. Jejím rozpadem na národní státy byl zklamán, neboť si uvědomoval, že Češi žijící v Dolním Rakousku, za jejichž práva dvě desetiletí s plným nasazením bojoval, jsou odsouzeni k asimilaci v německém jazykovém prostředí poválečného Rakouska. Během války se vrátil do Čech a po vzniku Československé republiky se znovu angažoval jako novinář. Postupně působil v několika moravských listech, naposledy v letech 1925˗1928 jako šéfredaktor brněnského deníku Ruch. Vedle rozsáhlé novinářské tvorby se Janča věnoval také tvorbě beletristické; napsal několik románů a povídky, které publikoval v řadě periodik, vyšly i souborně v knižních vydáních.

Jan Janča byl spoluzakladatelem Vídeňské národní rady československé, činovníkem školského spolku Komenský, členem výboru Moravského kola spisovatelů, jednatelem brněnské odbočky Syndikátu čsl. novinářů a předsedou Klubu žurnalistů v Brně.

„Nestor brněnských novinářů“, jak jej pojmenovaly brněnské listy v nekrologu, zemřel 27. ledna 1928. Jančovu památku připomíná pamětní deska na jeho rodném domě ve Vlčnově.

Jiří Jilík

(foto archiv autora)

Více o autorovi článku naleznete zde.