100 let z hlediska astronomie není nic, z hlediska pozemských astronomů je to významné výročí.

Jen o dva dny dříve, než je datováno založení Mezinárodní astronomické unie (28. července 1919), přišla na svět budoucí významná osobnost této oblasti přírodních věd. Doyen české astronomie a světově uznávaný odborník Luboš Perek se právě dnes, v pátek 26. července, dožívá svých stých narozenin.
Jestli můžeme spatřovat symboliku v místě narození, pak u Luboše Perka určitě. Narodil se totiž v pražském domě U Slunce. Už jako dítě jej přitahovaly hvězdářské kopule s dalekohledy, které tak rád maloval.
Po studiu na Přírodovědecké fakultě MU působil v Brně, od roku 1954 pak v Astronomickém ústavu tehdejší ČSAV, kde se záhy významně zasadil o vybudování našeho (až dosud největšího) dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově.
Dalekohled byl slavnostně uveden do provozu u příležitosti 13. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v srpnu 1967 v Praze. V témže roce se stal Luboš Perek ředitelem Astronomického ústavu ČSAV, mj. se tam také zasloužil o vybudování stelárního oddělení. Sám se věnoval stelární statistice a dynamice Galaxie, či výzkumu planetárních mlhovin – Katalog planetárních mlhovin, na němž se spoluautorsky podílel s Lubošem Kohoutkem, nebyl po čtvrtstoletí překonán.
Perkovou zásluhou se také nedotkly vědců z Astronomického ústavu pozdější normalizační čistky, ba co víc, nebál se navzdory normalizátorům přijmout česko-amerického astronauta Eugene Cernana a vystavit československou vlaječku, kterou s sebou vzal Cernan na Měsíc. V kopuli ondřejovského „dvoumetru“ též Perek trvale vystavil měsíční kámen od amerických astronautů z mise Apollo 11 (krásnou symboliku můžeme vidět i ve skutečnosti, že američtí astronauté stanuli na Měsíci pouhých pár dní před Perkovými padesátinami).
V roce 1967 byl zvolen generálním sekretářem IAU, o rok později i viceprezidentem Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU). Od roku 1975 působil v Oddělení pro záležitosti kosmického prostoru při úřadu generálního tajemníka OSN v New Yorku, kde se řešilo např. stanovení hranice kosmického prostoru (i nadále zůstává emeritním vedoucím Úřadu OSN pro kosmické záležitosti). V 80. letech si na Perka režim došlápl, po návratu z OSN mu totiž intenzivně bránil v udržování vybudovaných mezinárodních vazeb.
Doc. Perek upozorňoval rovněž na velké nebezpečí, které lidstvo při každé své činnosti produkuje, na kosmický odpad. V OSN se věnoval významu geostacionární dráhy v kosmickém prostoru a svými návrhy přispěl k vyřešení mezinárodního sporu, který se geostacionární dráhu vedl. Je téměř nasnadě, že byl také členem sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva.
Luboš Perek vychoval řadu uznávaných následovníků, např. Luboše Kohoutka, Petra Lálu, Ladislava Sehnala, Jana Palouše a Jiřího Grygara.
Je mi velkou ctí, že jsem mohla Luboše Perka poznat osobně; mimo řady jiných příležitostí být také v srpnu 2012 u toho, když byl po něm pojmenován „ondřejovský dvoumetr“. A jméno Luboše Perka krouží i vesmírem – již čtyři desítky let jej nese planetka č. 2900.
Marina Hofmanová
Foto: Luboš Perek u ondřejovského dvoumetrového dalekohledu, zdroj ASÚ AV ČR
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad