ČTYŘI VLADAŘI

John Julius Norwich nazval svou knihu ČTYŘI VLADAŘI Jinřich VIII., František I., Karel V., Sulejman Nádherý a posedlosti, které stvořily moderní Evropu.

Vždy obdivuji autory píšící o historii, že se musí pročíst mnoha archvivy, shromažďovat množství dat, faktů i domněnek a to vše okořenit vlastním talentem a napsat to tak, aby se to dalo číst. A to se panu Norwichovi vcelku zdařilo. Když jsem se prokousala s nelibostí mne vlastní s prvními letopočty a desítkami sestřenic, bratranců, manželských i nemanželských dětí panovníků, s chutí jsem sledovala děj. Roky 1500 až 1550 nebylo nic moc jinačího než léta, která předcházela i léta která nadcházela až do dneška. Nesmyslné války, bušení se do hrudi jakoby vítězů, snaha předvést co nejvíce své zbujnělé ego, omámit bohatstvím, předstírat přátelství a přitom kout pikle proti královským kolegům. Za vším je touha po moci a hamounství. Tisíce mrtvol na bojištích, bída a hlad podaných, to je atmosféra posedlosti, která dle autora stvořila moderní Evropu.

O jednotlivých čtyřech panovnících zřejmě čtenář již něco četl a ví Např., že narozené dcery oproti synům byly jen zbožím na prodej prostřednictvím sňatku s žádoucím (pro diplomatické záměry otce) králem. Že mnoho dětí umíralo a bylo někdy těžké obdařit panovníka synem, který dorostl věku vhodného pro svatbu či alespoň zásnuby.

Nejvíc je asi známo o Jindřichovi VIII. a jeho šesti manželkách, z nichž dvě skončily setnutím hlavy. Kromě ukrutnosti ke svým manželkám byl znám i tím, že byl neposlušen papeže, byl vyobcován z katolické církve a založil v podstatě anglikánské náboženství.

Francouzský František I. byl vpravdě renesančním milovníkem umění a literatury, obdivovatel vědy, architektury a vší nádhery.

Karel V. byl po většinu svého života nejmocnějším mužem civilizovaného světa. Byl hluboce věřící a v chování spíše skromný. Zbylým evropským spoluvládcům se v hýření nemohl rovnat. Byl synem Filipa sličného Rakouského a Johanny Šílené z Aragonu a Kastilie. Měl prý typicky vystouplou habsburskou bradu a protažený spodní ret. Kromě náboženství ho zajímala politika. Ve srovnání s Jindřichem a Františkem byl o něco méně inteligentní a kultivovaný, ale o to pilnější. Miloval hudbu, hrál na několik nástrojů a krásně zpíval. Zdědil větší državy než jakýkoliv jiný panovník Evropy. Na prvním místě burgunské Nizození po babičce Marii Burgunské, u které strávil dětství. Později byl zvolen císařem Svaté říše římské.

Poslední z naší čtveřice Sulejman Nádherný byl z ní nejbohatší. Byl vnukem Mehmeda, který byl úspěšným bojovníkem a rozšířil osmanskou říši.na velkou část východní Evropy. Sulejman žil v nádheře zlata a hedvábí, obklopen svými strážci a nespočetnými ženami svého harému.

František a Jindřich se o něho příliš nezajímali, nehrozilo jim od něho (mysleli si) žádné nebezpečí. Starostivější byl v tomto směru Karel, neboť Sulejmanův zájem o dobytí Evropy se ukazoval občas velmi reálným.

Toto je ve velmi zkrácené zkratce a velmi zhruba řečeno na úvod. Dále by mohly následovat mnohé podrobnosti jako jsou bitvy, manželky, děti živé i zemřelé, handrkování o válečné reparace hmotné i týkající se dobytých území apod. Knihu vám vřele doporučuji k četbě. Já si ji teď na dovolené ráda přečtu ještě jednou.

VYDALO NAKLADATELSTVÍ VYŠEHRAD

Eva Střížovská