24. srpna 2003 24. srpna 2003 POVODNĚ;

9 2003 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

Letos v srpnu to byl rok, co Prahu a celé Čechy postihla katastrofální povodeň. Do dnešního dne jsme se nedozvěděli jak a proč k tak velkým záplavám došlo, což vedlo k různým domněnkám a fámám, které měly být kompetentními institucemi buď vyvráceny nebo potvrzeny.

Od 7. 8. 2002 zasáhly jižní Čechy prudké deště, které vzedmuly hladiny řek. Povodňová vlna nezadržitelně směřovala na Prahu. Orlická přehrada měla v té době podle údajů Povodí Vltavy sníženou hladinu, takže zachytila část přívalu. Neexistují žádné veřejně dostupné informace o stavu vody na Slapské přehradě, o její schopnosti retence. Jisté je, že 9. 8. byla v Praze u nás v Troji zvednutá hladina Vltavy a její vody se vylily z břehů, ale nenadělaly žádné škody. Již následující dny 10. a 11. voda klesala, ale v noci z 11. na 12. začala voda zalévat pražskou ZOO a v pondělí 12. vypukla panika. Sirény ječely a vyzývaly nás, abychom opustili svá obydlí a odešli na zvýšená místa. Igor Němec, tehdejší primátor oznamoval, že Prahu zasáhne 20ti až 50ti letá voda. Na tuto vodu se každý připravoval. Bohužel se jednalo o naprostý omyl a 14. 8. Vltava kulminovala s průtokem 5 160 m3/sec, což je 66x větší průtok než normál a hladina v některých místech byla vyšší o 8,6 m vyšší oproti normálu.

Nejasnosti

Jak mohl primátor informovat veřejnost tak chybně ? Odkud vzal tuto informaci, kdo mu ji poskytl ? Nevěřím, že si to vymyslel sám. Prognózy Hydrometeorologického ústavu jsou v posledních létech velice přesné a spolehlivé. Zkolaboval informační tok mezi Hydrometeorologickým ústavem, povodím Vltavy a Magistrátem? Jakto, že nebyla včas snížena hladina na Vltavské kaskádě? Když už bylo naprosto jasné, že povodeň bude, proč Slapy nepustily alespoň 20ti letou vodu ? Byl na to čas několik dní. Uvádí se, že přehrady by byly nestačily pojmout celý příval, určitě by ale byly schopné zachytit maximum, kulminační bod by byl podstatně nižší a vzniklé škody by byly podstatně menší. Následkem nesprávných a nedokonalých informací se v Praze začaly stavět hliníkové bariéry až příliš pozdě a povodí Vltavy bylo požádáno, aby na určitou dobu nezvyšovalo průtok Vltavy Prahou. Údajně se průtok snížil na dobu 17 hodin a následkem toho bylo, že nárazové množství vltavské vody bylo pak nesrovnatelně vyšší a nadto v té době kulminoval průtok Berounky. Obě povodňové vlny se sečetly. Následky byly katastrofální.

V televizi vystoupil ředitel povodí Vltavy Ing. Uher s tím, že přehrady slouží jako zdroj ekologické elektřiny, zdroj pitné vody a pro rekreaci. Zapomněl ale dodat ještě jednu klíčovou informaci, a to je, že přehrady slouží také pro vyrovnávání toku a jako retenční nádrže. To bylo také důvodem k jejich stavbě. Věřím, že kdyby Slapská přehrada měla sníženou hladinu a tím určitou retenci, jako měla Orlická přehrada, což si pan ředitel povodí velice pochvaloval, nedošlo by k takovému ohrožení obyvatel a majetku. Rok po povodni pracovnice povodí Vltavy prohlásila, že povodí se řídilo Protipovodňový plánem. Zajímalo by mě, v kterém roce byl plán vypracován a jak se vyrovnal s prodlením způsobeným výstavbou hliníkových zábran.

Závěr

Od povodně uběhl celý rok. Dosud jsme neslyšeli žádnou seriozní analýzu příčin a následků. Stále se obviňuje Metro, že zanedbalo své povinnosti, ale Metro představuje škodu 7 mld. z celkových škod v Praze odhadnutých na 26 mld. O povodí Vltavy, civilní obraně, povodňových plánech, toku informací mezi klíčovými institucemi a informování obyvatelstva, o tom se neslyší ani slovo. Letos máme za sebou velice suché období. Musíme předpokládat, že v nejbližší době začne pršet, že spadnou velké srážky. Nikdo nechceme, aby se loňská situace opakovala. Jsme ale na takovouto eventualitu připraveni? Jestliže ano, pak jak?

U nás se již zase zkoušely sirény. To je ale až nejkrajnější řešení. Chceme lepší ubezpečení, chceme solidní ubezpečení, že již nebude za klíčovou funkci přehrad považována výroba elektrické energie, že sportovní události na přehradách a rekreace nebudou mít přednost před taktickým snižováním hladiny, že včas a přesně dostaneme potřebné informace. Ano, uběhl již celý rok od loňské povodně, ale kolik z nás ještě stále zápasí s opravami svých obydlí, kolik z nás povodeň uvrhla do neštěstí. Ano, chceme poctivou a přesnou analýzu a chceme slyšet, že napříště už nedojde k žádnému opomenutí, neřkuli zanedbání.

Ing. Jaroslav Šafařík, Praha

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012