JAK SE PÍŠE HISTORIE NÁRODA

Český rozhlas je nedílnou součástí naší kultury a málokdo si uvědomuje, že je v něm nasáno i kus československé historie. Právě letos ho čeká velkolepá oslava                u příležitosti devadesátých šestých narozenin.

U počátků rozhlasové žurnalistiky stáli první rozhlasoví průkopníci, kteří prováděli pokusy o rozhlasový přenos. Rozhlas sehrál důležitou roli při psaní národní historie, svolával Čechy při květnovém povstání na konci druhé světové války, stejné boje        o Československý rozhlas proběhly i při invazi vojsk Varšavské smlouvy. Co o jeho existenci říci? Je to profesionální veřejnoprávní instituce s perfektním technickým zázemím, moderně vybavenými studii a řadou redakčních pracovníků po celé republice. Všechna rozhlasová pracoviště jsou vybavena moderní digitální technikou a rozhlasová studia mají ve své výbavě nejmodernější počítačový systém. Nebylo tomu tak hned od počátku, a z dnešního pohledu moderní techniky můžeme jen žasnout, jak veliké odhodlání a malé technické zázemí měli průkopníci rozhlasu při své práci k dispozici. Pokud nahlédneme do začátků rozhlasového vysílání, zjistíme, že byly velice strastiplné. Zpočátku měl program celého rozhlasového vysílání na starost pouze jeden jediný člověk. Necelý rok po vzniku rozhlasu začal působit v Radiojournalu první hlasatel Adolf Dobrovolný, sám připravoval večerní zpravodajství a stál u vzniku první rozhlasové reportáže. Ta vznikla s pomocí techniky, jež nám dnes může připadat až úsměvná. V roce 1924 se na pražské Letné událo mezinárodní boxerské utkání. V této době ještě neexistovaly žádné přenosové vozy, linky, technici ani reportéři. Aby se přesto podařilo zprostředkovat posluchačům zápas, oslovil rozhlas bývalého zápasníka, který utkání sledoval na místě a z Letné do telefonu líčil průběh zápasu. Na druhém konci aparátu seděl hlasatel, který slova opakoval pro posluchače do mikrofonu. Podařilo se tak tehdy neuvěřitelné a vznikla první rozhlasová reportáž v dějinách české rozhlasové žurnalistiky. Myslím si, že tento příběh je důkazem toho, že pracovat můžeme i s primitivní nebo nulovou technikou. Důležitý je nápad a nadšení pro věc.

Anna Sobotková