Poutavě o rozpadu Rakouska-Uherska

leden 2019 Knihy česky

Za celá dlouhá léta, co jsem v Československém a později Českém rozhlase s mnoha historiky připravovala vzdělávací pořady z českých dějin, nesetkala jsem se s nikým, kdo by tak srozumitelně a přehledně vylíčil rozpad Rakouska-Uherska a zrod Československé republiky (a nejen jí), jako se to podařilo jednomu z vedoucích pracovníků Ústavu českých dějin na Filozofické fakultě UK prof. Janu Rychlíkovi (1954) v jeho nejnovější knize.

 

Autor se dlouhodobě zaměřuje mj. na problematiku českých, slovenských, středoevropských a balkánských dějin 19. a 20. století, ale též na národnostní i etnické vztahy. Při studiu národů a národností žijících před Velkou válkou a během ní na území Rakouska-Uherska mu pomáhalo, že kromě rodného jazyka a dnes již běžné angličtiny hovoří a píše také polsky, rusky, slovensky, bulharsky, německy, srbochorvatsky i makedonsky a navíc pasivně ovládá ukrajinštinu, běloruštinu a slovinštinu. Téměř všechny tyto jazyky zaznívaly na území rakousko-uherského soustátí, které bylo po carském Rusku druhým největším politickým celkem Evropy.

 

Ve své nové knize věnuje Jan Rychlík větší či menší pozornost všem zemím a národům, které na území Rakouska-Uherska žily, a ukazuje, proč byly národnostní problémy v rámci monarchie neřešitelné i jaký dopad měl rozpad této říše na národy, které se po skončení Velké války osamostatnily.

 

Kniha je rozdělena do šesti kapitol: Rakousko-Uhersko před první světovou válkou (jíž se tehdy říkalo Velká); Národy monarchie a válka; Češi, Slováci a odboj do počátku roku 1917; Rok 1917 neúspěšný pokus o reformu monarchie; Jaro 1918: směřování ke konci; Agónie a zánik monarchie.

Při četbě knihy si v prvé řadě uvědomíme, jak složité a nebezpečné bylo úsilí o vznik samostatného státu, že v případě domácího i zahraničního odboje a špionáže šlo vlastně o vlastizradu, že když padl do rakouského či uherského zajetí český nebo slovenský voják, který bojoval v legiích, tedy na straně Srbska, Ruska a Francie, byl jako zběh bez milosti oběšen. Že císař František Josef byl většinou národa milován i ctěn a nestával se terčem neúcty či vtipkování, jaké známe z úst Haškova Švejka.

V knize máme též možnost poznat i tváře desítek politiků či jiných veřejně činných osobností. A jak se začítáme do této odborné, ale zajímavé publikace, dochází nám teprve, za co vděčíme nejen trojici Masaryk, Štefánik a Beneš, ale také představitelům odboje domácího, z nichž Kramář a Rašín byli za velezradu odsouzeni k trestu smrti a jeho vykonání unikli jen šťastnou náhodou.

Pochopíme také, že jsou národy a národnostní menšiny, jimž konec monarchie spojený s rokem 1918 přinesl i zármutek: především to byli Němci usazení po staletí na našem území a Maďaři, kteří přišli o rozsáhlou uherskou říši. Pochopíme možná i téměř chorobnou přecitlivělost Poláků na skutečnou nebo domnělou rozpínavost Ruska, ale také poměry na Balkáně. Lépe a více porozumíme i celé dnešní střední i východní Evropě.

Jan Rychlík: Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa. Praha, Vyšehrad 2018, 280 stran, doporučená cena 399,- Kč

 

Jarmila Lakosilová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012