Doteky krásného umění

Dostala jsem od autora pana Bohumila Ždichynce tuto krásnou knihu, která měla křest v Trick baru Malostranské besedy. Se všemi šesti autory knihy a legendárním Mirkem Kováříkem a hercem Radkem Bláhou byla atmosféra toho večera umocněna na nezapomenutelný zážitek.  Na obálce se zadíváte do samé podstaty krásy, do hloubky ilustrace Zdeňka Hajného. Když knihu dočtete, ať už ji čtete jakkoliv, ať dáte přednost jednotlivým autorům nebo poezii, esejím či příběhům literatury faktu, než stačíte přečtené vstřebat, knihu znovu otevřete a vychutnáváte si znovu ty moudré řádky, ty obrazy, krásu a duši v nich obsaženou. Celá kniha je prolnutá poezií.

Představím jednotlivé autory a budu z nich citovat :

Olga Nytrová – Střela verše zasáhne srdce a s tím pak žiješ léta… Autorka klade důraz v esejích na poezii, na nitro člověka, na duši a umí k ní nebo s ní promlouvat. Cituji: Naděje vědomá nebo neuvědomělá, básníka podporuje, pomáhá jeho vzhledu, pravdivosti, statečnosti. Poezie je hodnotitelka, zachranitelka, ovlivňuje nejniternější směr našeho života. V ní jako v zrcadle spatřujeme životní labyrinty. Její vůně nás pozvedá a přitahuje.

Alois Marhoul – Je to krása, prostě nádhera. Do vší tě vážnosti zažehl jiskřičky osvěžení, radosti a tepla. Proč básníci tolik pijí? Co se povídá o lásce. Teorie relativity. Oheň. Voda. Odkud k nám přichází pravda. Cituji: Hned ze začátku vás musím zklamat. Pravda k nám ještě nikdy nepřišla. Ale toho, že k nám nechodí, vůbec nelitujte.

Dušan Spáčil – obraz nádherného neporazitelného Leonarda Cohena. Zažili jsme ho i v Praze – malý starý pán v obleku, básník, jehož verše jsou plné krásných zašifrovaných intelektuálních obrazů, skromně svírá klobouček a klaní se bouřící vyprodané sportovní hale. Nejvíc lidí ho zná z nesčíslných verzí jeho nádherného milostného hitu Hallelujah. V ní a v celém svém díle nám Cohen ukazuje krásu světa. A toto není jediný Spáčilův básník v knize.

Luboš V. Koláček – osud prapodivného „bílého bratra“ Vinnetoua – Karla Maye. A ještě: Je tomu už sedm tisíc let… kdy se v poetickém Českém ráji začíná výrazněji projevovat člověk.  Pojďme TAM… do krajin snů, lásky a fantazie. Do krajin inspirace…

Břetislav Ditrych – Poutavé čtení, které vás vrátí do světa umění, do světa, který už se nevrátí. Dva zlomky z Berlína – Bertold Brecht.  Dále Šumava – Adalbert Stifter, básník, spisovatel, představitel biedermeieru – Steifterova stezka je dlouhá asi čtyři kilometry. Následuje zajímavý příběh sochaře Josefa Mařatky, jak připravuje sochu slavného vzduchoplavce Albertta Santos-Dumonta – figurku ve větru. A ještě Přišla jste z mých snů – příběh F.X.Šaldy a Anny Navrátilové. A nezapomenutelný Jan Zrzavý, Božena Heritesová a Vodňany. Nesmíme zapomenout na Mrtvou nevěstu i Zpátky k Oldřichu Wenzlovi.

Max Liebermann. A vidím tu znovu rozkvetlou zahradu, zvolna se svažující k vodám jezera Wannsee. Ve skutečnosti i na stejně pestrém obraze.

Následuje Český Krumlov, Egon Schiele – Marně nabízel pohledy na město za stokorunu, nikdo neměl zájem.

Domy v Auvers, Vincent van Gogh – Poslední bydliště. Za sedmdesát dní, které mu zbývaly do konce života, namaloval přes 70 obrazů v pokojíku o osmi metrech čtverečných. Musel malovat venku a pod postelí a na podlaze usychala plátna. Za soumraku 27. července se v obilném poli postřelil pistolí do prsou. Ještě doklopýtal do svého pokoje.

Pátrání po Marii, malířce Marii Klusáčkové, dcera majitele kounické sladovny, která si mohla dovolit cestu do Florencie a do Paříže. Dívá se na vás dvaadvacetiletá dívka. Je zamyšlená, posmutnělá. Kimono je tmavě červené. V jejích očích je něco smutného. Je v nich náznak nejistoty, stín strachu? Zemřela v mladém věku.

Bohumil Ždichynec – editor knihy, lékař, básník, spisovatel. Má nesporný podíl na vydání knihy, v níž dominují básně a eseje. Cituji: Člověk má krátký věk, jeho život vzejde a záhy uvadne jako květ. Možná, že nic nevnímáme takové, jaké to je právě nyní, ale spíše pouze takové, jaké to bylo. Na druhé straně se jeví absurdním, že bychom pozorovali něco, co už neexistuje. Obráceně, i z pohledu minulosti, kdy by se naše přítomnost mohla za určitých okolností stávat budoucností?

V knize představuje zajímavý pohled – Takový byl sochař Břetislav Benda.

A další Krása krajiny očima malířů Stehlíků viz obraz Ctirada Stehlíka – Vydal jsem se po stopách jedné malířské rodiny do líbezné jihočeské krajiny.  Do Milevska. Karel Stehlík zažil ústrky v mládí i slávu na konci života. Karlův starší bratr Jindřich Stehlík vytvořil cyklus obrazů z Krkonoš a Jižních Čech. Karlův syn Ctirad Stehlík je zastoupen svými pracemi ve sbírkách Národní galerie v Praze.

A zakončíme Ždichyncovou poezií. Babí léto na Vartě

Barví se listí, dálky jsou blízko,

v zapadajícím slunci šumavské kopce

na obzoru se zdají modřejší.

Jako bych se díval na nahnědlý topas

a zelený akvamarín, barvy krajiny.

Vzduch je průzračný, létající pavučinky

svádí k plachtění.

Život je most, já host.

Ano, život je most, já host.

Marta Urbanová