Mezinárodní konference krajanů

Konference na téma Krajané v době globalizace se konala 27. a 28. září již tradičně v prostorách Národního muzea v Praze.

Účastníci konference na snímku Miroslava Krupičky

Atmosféra konference, která se koná každý druhý rok, byla jako vždy velmi přátelská. Proslovy mělo na dvě desítky účastníků, ale ještě předtím bylo předáno ocenění za dlouholetou práci v krajanských sdruženích (viz níž).

Předseda Stálé senátní komise pro krajany Tomáš Grulich mluvil na téma: Co se podařilo za poslední léta udělat pro zahraniční Čechy. Je velká škoda, že pan senátor v této nelehké funkci po 12 letech končí. Jako jeden z mála se velice snažil pohnout tím opravdu ztuhlým vztahem nás Čechů doma a těch v zahraničí. To je přímo Sysifův balvan, znám ho důvěrně z vlastní práce. Bohužel, naše politické zástupce to nezajímá – např., že v zahraniční nemůžeme ani oni ani my prakticky volit. O tom se na konferenci také mluvilo, ale naděje na nějakou změnu je nepatrná.

Zde jsou některá z dalších z témat konference a jejich přednášející - Stanislav Brouček: Historie setkávání zahraničních Čechů, Petr Bísek: Krajané a politika, Barbara Semenov: Čechoaustralan v době globalizace, Josef Halla: Petice 78 - podpora Charty 77 v USA a Kanadě, Lucie Slavíková Boucher: 10 let Českých škol bez hranic, Jitka Vykopalová: Češi ve Švédsku v době globální, Blanka Karlsson: Švédsko-československý svaz v Nörrkopingu 1934-1937, Jiří Bahník: Chorvatský recept na globalizaci, Maja Burgerová: Jazyková identita záhřebských Čechů, Jiří Výborný: Češi na Slovensku a osmičková výročí, Marie Stěpánová: Česká komunita v Bosně, Jaromír Šlápota: Československý ústav zahraniční.

Příspěvek Evy Střížovské: 30 let Českého dialogu přednesla a doplnila o svůj komentář její kolegyně Marina Hofmanová (můžete si jej přečíst v samostatném článku). Odchovankyně Českého dialogu Martina Fialková představila České kořeny v Lucembursku a Belgii. A výborný příspěvek měl Karel Pokorný z Mnichova, který pojal pojem globalizace jako obraz děsivých faktů v našem současném světě. Brzy rádi přebereme do ČD.

Všechny hosty potěšil na závěr konference krajanský folklórní soubor Jetelíček ze Záhřebu.

OCENĚNÍ ZA DLOUHOLETOU PRÁCI PRO KRAJANSKÉ KOMUNITY, ZA PÉČI O ČESKÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ V ZAHRANIČÍ A ZA BUDOVÁNÍ DOBRÝCH VZTAHŮ MEZI ZAHRANIČNÍMI ČECHY A ČESKOU REPUBLIKOU 2018 získaly

Jitka Smrigová – dlouhá léta pořádala v České republice a na Slovensku vzdělávací dětské tábory a víkendové pobyty s rodiči, na nichž se děti seznamují s českým jazykem, historií a reáliemi. Připravuje s dětmi kulturní vystoupení, která jsou součástí programu spolku. V roce 2014 realizovala ve spolupráci s legionářskou obcí přednáškový a výstavní projekt Poznej Československé legie. Pracovala také jako externí redaktorka národnostního vysílání Slovenského rozhlasu. Od roku 2001 je členkou předsednictva Českého spolku v Košicích.

Ema Snidevič – v roce 1990, kdy část volyňských Čechů v Malé Zubovštině na Ukrajině z humanitárních důvodů přesídlila do Československa, stála u zrodu spolku Volyňští Češi. Ten si předsevzal přivést mladou generaci zbylých obyvatel k českému jazyku a tradicím. Spolek pořádal výuku češtiny pro děti i dospělé a řadu dalších činností a akcí hlavně pro děti. Ema Snidevič byla také jednou z iniciátorek vzniku pomníku obětem komunismu v Žitomyru. V roce 2015 stála u zrodu spolku Češi žitomyrské oblasti.

Helena Springinsfeld – zasvětila svůj život Sokolu ve Švýcarsku. Od poloviny 80. let je členkou sokolské jednoty Winterthur. Nacvičovala program na slety v letech 2000 a 2006. V období 1997-2003 byla místostarostkou Švýcarské župy. Od roku 1999 je jednatelkou Svazu spolků ve Švýcarsku, aktualizuje webové stránky svazu. Aktivně se angažuje také ve svazovém časopise Zpravodaj, jehož je korektorkou. Pracuje ve výboru pro připomínku akcí 50. výročí srpnových událostí.

Libuše Stráníková – svůj život spojila s vydavatelstvím Jednota v chorvatském Daruvaru. Od poloviny 70. let pracovala jako redaktorka různých periodik – např. časopisu Přehled, Jednota nebo českých lidových kalendářů. Organizovala Kluby mladých čtenářů. V letech 2005 až 2014 stála v čele vydavatelství. Paralelně byla členkou a později předsedkyní České besedy Daruvar. V letech 2013 až 2017 byla předsedkyní zastřešujícího Svazu Čechů v Chorvatsku. Vedle publicistiky se věnuje i jazyku chorvatských Čechů a poezii.

Jitka Vykopalová – propojila svou práci na české ambasádě ve Stockholmu s činností pro krajany. Přes 20 let je aktivní ve Švédsko-česko-slovenském spolku. Dlouho byla kulturní manažerkou spolku, od letošního roku je předsedkyní. Podařilo se jí činnost spolku obohatit o akce pro mladé a zaangažovat mladou generaci, rodiče s dětmi. Připravuje program na každoroční setkání krajanů v Kyrkekvarnu včetně např. chvilky poezie. Přispívá články a fotografiemi do krajanského Bulletinu i do Pozitivních novin.

-red-