Komentář Václava Klause ml.

Děláme, že se nic neděje. Média nám podsouvají, jak míříme k světlým zítřkům, a peskují ty, kteří jásají málo. Přitom se nacházíme v podobné situaci jako římská civilizace po dosažení svého vrcholu. Začalo stěhování národů.
Jsme přece vyspělí, kulturní, demokratičtí. Máme modernější technologie i zbraně. Daleko vyspělejší společnost. Jsme bohatí. Více než ostatní.
To Řím také v roce 300. O sto sedmdesát let později z něj nezbylo skoro nic. Dnes tam žije jiné obyvatelstvo, mluví jiným jazykem. Římská civilizace se zhroutila. Podobnou technologickou a kulturní úroveň pak dosáhla oblast až po více než tisíci letech. A teď si dají zase zřejmě repete.
„...byl v proudu celkový rozvrat vyšších vrstev společnosti, tradiční římské náboženství ztratilo přesvědčivost a stalo se jen státním kultem. … nastávají problémy s ekonomikou. Říši nevládne mocný císař, ale na trůně sedí pouze loutky vojenských velitelů, proto skutečnou mocí nad říší nedisponuje nikdo. Největším problémem v tu chvíli se ale stávají nezastavitelné masy barbarských kmenů, Hunů a Germánů přicházejících z východu do západní Evropy vlivem stěhování národů.” (Wikipedia - Pád Západořímské říše)
Říše se tedy nakonec hroutí jejich úderem zvenčí, ale fakticky podléhá jen v důsledku toho, že už se rozpadla zevnitř.
Z té analogie mrazí, ale vládne Evropě opilec Juncker a před tím eurokomisař Špidla s kolegy – nebo jsou to jen loutky? Valí se k nám z východu a z jihu „barbarské“ kmeny, chcete-li zástupci méně vyspělých civilizací? Jaký mají vztah k nám a k naší oblasti? Vděčnost? Chtějí se stát Italy, Švédy či Čechy?
Civilizace prostě někdy zanikají, velkým civilizacím to trvá třeba pár set let. Nejde to jako přes kopírák. Třeba sebevražednost naší civilizace je patrně novinkou. Římané nevysílali dobrovolníky a legie, aby zachraňovali v Alpách germánské „uprchlíky“ – uvízlé v zimě a sněhu a nevozili si je do Říma. Neměli pocit, že to, že jsou jiné civilizace chudší, je jejich vina.
Kulturní marxisté a další hrobaři naší civilizace se snaží zúžit dnešní otázku migrace na legální/nelegální. Jakože, když se to trochu nějak zlegalizuje – tak to není ten stejný problém. Je.
Multikulturalisus nefunguje. Je to kulatý čtverec. Příchozí se buď asimilují. Případ velkých a přitažlivých národů – třeba Amerika 19. - 20. století. No, anebo se neasimilují a dochází ke konfliktu. Třeba i po pár desítkách let. Kosovo a Bosna. Třetí generace gastarbeiterů v Německu. Francie, Anglie, Švédsko.
A ty země se mění. Během pár let vzrostla kriminalita a mění se složení pachatelů. Data se všemožně tutlají či bagatelizují. Mění se tvář měst. Atmosféra a bezpečí ve školách. Původní obyvatelé jsou vytlačováni z veřejného prostoru. Ženy nejdou tam, kam by před deseti lety bez obav šly. Muži koneckonců také ne.
Elity jsou v klidu. Možná ani ne schválně, oni s tou změnou nepřijdou tak do styku. Protože ten první kontakt mají lidi chudší. Na periferii velkých měst. Vilová čtvrť Hanspaulka – tam o ničem nevíte. Na Černém mostě a na Jižňáku by to bylo jiné. Kdyby Praha byla jako Paříž nebo Londýn.
Nebo třeba Chemnitz, kde po jedné zvlášť surové a bezdůvodné vraždě vyšli občané do ulic. V zoufalství, že tohle je vývoj země, jaký nechtějí. Viděl jsem několik dlouhotrvajících autentických videí z demonstrace. Třeba starší brýlatý pán: „Čtyřicet let jsem tady pracoval a teď ve vlastní zemi nemůže moje žena a dcera jít do centra. Pokřikují na ně postávající skupinky mladých mužů oplzlosti. Udělat to já, před pěti lety – odvedou mě coby sexuálního devianta. Teď je toho tolik, že policie dělá jakoby nic. Stalo se to normou.“
Stát má sice obrovské problémy s pořádkem a bezpečím na ulicích. Vůbec to jen evidovat a udržet systém v chodu. Ale na tyhle brýlaté seniory poslali vodní děla a vůbec ukázali, že ještě disponují bezpečnostním aparátem. Demonstrace byla ukončena, tichý pochod městem zastaven. Účastníci nesli velké plakáty s fotografiemi osob zabitých přistěhovalci (mj. i Češka zabitá při „útoku kamiónem“ v Berlíně), skandovali hesla proti kancléřce Merkelové a „Prolhaný tisk“. Jeden pracovník státní televize byl napaden u nějakého bytu, ze kterého natáčeli. Jestli to nějak souvisí s demonstrací, není jasné.
Ale média se mohou předehnat v označování demonstrantů jako neonacistů a pravicových radikálů. Starostka Chemnitzu (CDU) se před pár desítkami sympatizantů vyjádřila o tisících účastnících tichého pochodu městem, že město i Sasko musí vyslat jasný signál, že budou všemi prostředky hájit stát proti „pravicovým štváčům“. To koneckonců známe od nás. Jen v daleko mírnější formě. Třeba kolegyně Jana Černochová se zúčastnila demonstrace sdružení Islám v ČR nechceme, za což byla různými kruhy kritizována, ale že by ji dehonestovali jako „pravicovou radikálku“ a „neonacistku“ – tak daleko to nedošlo. V Německu je to silnější káva.
Možná jsme ta Východořímská říše – co vydržela o tisíc let déle. Ale netvařme se, že se nic neděje. V Sasku (i ve Švédsku) se rozhoduje i o nás. O naší civilizaci. Bůh ochraňuj AfD i Švédské demokraty.
(Vystřihli jsme pro vás z internetu Seznam).
O migraci jsme dosud mnoho nepsali, zdálo se, že je zpráv kolem v jiných médiích dost. Ale tento komentář mluví jasně a konkrétně. Brzy navážeme článkem o tom, jaký mají názor a zkušenosti o tomto problému Češi ve Švédsku.
-red-
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad