Cestování zeměmi i dějinami

Cestování zeměmi i dějinami – konformně nebo nepřizpůsobivě
David Bartoň
Společnost
23. 8. 2018
K výročím i konci prázdnin.
Ve Francii mají za nejprestižnější věc studium na Collège de France, kde se neuděluje žádný diplom a na přednášky chodí smetánka i bezdomovci. Přednášejícím se tam člověk může stát až k stáru, poté, co už všude po světě proslul původností a pílí. Jeden z takových vzdělanců, Pierre Hadot, ve své nástupní řeči trval na tom, že filosof i každý myslivý člověk je z podstaty věci „nepřizpůsobivý“.
My v Čechách nemáme školy bez titulů ale spíš tituly bez škol - a nepřizpůsobivost je u nás jedno z nejhorších provinění. Ve všech vrstvách společnosti, neplatí to jen pro cikány. Naproti tomu přizpůsobivost ztělesněná v estrádních pěvcích, hercích a režisérech dostává státní metály. Asi proto u nás nemůže vyrůst škola na podobné úrovni, jako je ta zmíněná francouzská, ale co hůř - nerostou tu nepřizpůsobiví myslitelé typu tamních profesorů.
Když před nedávnem zemřel jeden z nich, Claude Lévi-Strauss, měl jsem z nějakého důvodu zrovna celý týden co dělat s lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že vzdělání spočívá na dvou pilířích – zcestovalosti a sečtělosti. Vybavoval se mi úvod do knihy Smutné tropy, kterou Strauss napsal v padesátých letech minulého století. Píše tam bez rozpaků: „Cestovatelství a cestovatele nenávidím....Být cestovatelem je dnes zaměstnání, zaměstnání, které nespočívá v tom, že po letech úsilí odhalíte nějaké dosud neznámé skutečnosti, ale v tom, že urazíte spoustu kilometrů a nasbíráte kvanta fotografického nebo filmového materiálu k promítání, nejlépe v barvě, což umožní zaplnit po několik dní za sebou sál davem posluchačů. A plochosti a banality se promění v jejich očích v úžasné objevy jedině tím, že jejich autor, místo aby je odněkud opsal doma, je posvětil cestou dlouhou tisíc kilometrů.“
Od poloviny minulého století se nešvar cestovatelství rozlezl do všech oblastí - a krom nebožtíka Strausse nenacházím skoro nikoho, kdo by se nepřizpůsobil.
Slavíme výročí s osmou a rozličná média referují, co kdo přichystal k slavným dnům a s čím kdo ještě přijde. Všimněte si, že se nabízejí pouze cesty časem nazpátek: cestování po oněch dnech, staré události v přímém přenosu. Jednoduše řečeno, média nabízejí klipy a cestovatelské momentky z minulosti jako sentiment ztvrdlý ve fakt, jakoby už tím přišel na svět autentický pohled. K tomu přidají pár rozhovorů o detailech a pro pocit objektivity interview s nějakou bolševickou nebo nacistickou obludou. Strauss píše, že takové zpracovávání minulých zážitků „vyžaduje dost nevšední dávku nestydatosti, ale ta je zcela úměrná pitomosti a nevědomosti konzumentů“. Krom toho zaznamenává: „uprostřed směsice anekdot drobty rozředěných informací, které se už dávno přemílají ve všech příručkách a které se autor nestydí předložit jako svědectví, ba co víc, jako originální objev.“
Straussova nepřizpůsobivost zesílila, když zahlédl v našem kulturním okruhu tenzi k vyhlazování nejen jiných kultur, ale hlavně jinakosti nebo svérázu vůbec. Ve jménu dávno padlé iluze objektivity a korektnosti se kulturním a politickým pracovníkům podařilo odstranit autentické osobnosti z většiny mediálních struktur a nahradit je průměrem se stále klesající úrovní a hromadou celebrit. Zároveň se dosti snadno povedlo vytěsnit necestovatelské, tedy k původnosti a hloubce vedoucí žánry jako je povídka či esej a veškerou poezii. Nezbývá nám, než sledovat, jak nám teď cestovatelé do minula vysvětlují, co se tu vlastně před lety dělo.
Glajchšaltovaná produkce televizní i ostatní přece dopředu avizovala, že předloží divákům tok informací, kvantum necenzurovaných zpráv k výročím. Rozumím tomu tak, že se z toho všeho udělá clona, aby nikoho nenapadlo popřemýšlet, co jsme vlastně zažili a co to s námi udělalo. Nepoznáme se v tom, jen se pobavíme. Přece každý den stejně můžeme zjistit, že nežijeme téměř ničím z toho, co se nám skrze media k prožívání servíruje.
Strauss měl zadání psát o jihoamerických Indiánech a přitom jsou jeho knihy daleko víc o nás. Nikoli očima Indiánů ale očima Evropana, který se zastyděl před někým, koho měl pojednávat jako primitiva. Cestovatelství ve všech podobách vylučuje tento stud, protože je vlastně souběžné s přizpůsobivostí a glajchšaltováním. Naproti tomu porozumění minulosti si žádá původnost, nepřizpůsobivost, útlum turistického průmyslu a krach cestovních kanceláří.
Z Přítomnosti
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad