Slovo šéfredaktorky - Máslo na hlavě;

9 2003 Slovo redakce česky
obálka čísla

Naše společnost je divná. Mladí nevědí, co se stalo v roce 1968. Že sem přijely tanky a stejně mladí Rusové postříleli náhodně pár desítek lidí a zůstali tu s požehnáním zrádcovské komunistické vlády více než dvacet let, dokud je jediný odvážný Michael Kocáb neposlal tam, odkud přišli. Naši mladí nevědí ani proč se upálil Jan Palach a Jan Zajíc.

Není divu, že nevědí. Jejich otcové a matky jim o tom moc neříkali, protože měli sami máslo na hlavě... A možná, že zrovna toto je to jádro pudla, proč se nic moc nehýbá kupředu k demokracii, tak hlásané všemi troubami parlamentních stran.

Podívejme se na naše soudy. Už to píšu asi podesáté: starého Grebeníčka, který mučil vězně elektrickým proudem, nechala bývalá komunistka, nyní kapitalistická (demokratická?) soudkyně po šest let se vyhýbat soudnímu jednání, až umřel na stáří.

Jeho syna, demagogického hlasatele komunistických zářných zítřků si zvolilo na 18 procent občanů ČR svým zástupcem.

Estébák Minařík, který chtěl vyhodit do vzduchu rádio Svobodná Evropa, byl v srpnu osvobozen, "protože se nedalo prokázat, jakou škodu by tím výbuchem způsobil."

Už mnoho let se vleče soud s původně předními reprezentanty Sociální demokracie Ivem Svobodou a jeho milkou Barbarou Snopkovou. Miloš Zeman je v rámci akce "Čisté ruce - jdeme proti tunelářům" chtěl umístit na přední místa své vlády, ale policie byla rychlejší a zatkla je za vytunelování mělnické, do té doby dobře prosperující výrobny dětských kočárků Liberta, z níž si poslali milionky na své soukromé účty. Zatímco Svoboda u soudu mlčí, Snopková zurčí jak potůček: účty jsem neukradla, ale schovala, a také si stěžuje, že kvůli tomuto trestnímu stíhání nemohla přijmout plno lukrativních nabídek dalších výdělků, například být ředitelkou Českého statistického úřadu, což jí prý nabízel Miloš Zeman.

Z Bahamských ostrovů přišla zpráva od snad největšího českého zloděje Koženého, přezdívaného v zahraničí "Pirát z Prahy". V rozsáhlém rozhovoru v denním tisku "vysvětlil", že všechny miliony ukradl podle zákona.

Prezident Klaus si zase myslí, že antikomunismus "není nic dobrého".

Ale už z jiného soudku:

Jsem šťastná, že jsem si vymyslela tak šílenou věc, tento časopis, který mi krade veškerý čas i peníze. Ale také mi moc dává -- poznávat lidi, kteří jsou pravým opakem těch shora zmíněných lidských odpadků.

Kteří například hledají hodnoty toho, co utvářelo jejich rodiče a prarodiče, odkud jsou jejich kořeny. Myslím tím například frekventanty kursu češtiny, který každoročně pořádá ÚJOP při Univerzitě Karlově v Dobrušce. Sjedou se tam vždycky ze všech světových stran od Ameriky po Uzbekistán. A nejde jen o češtinu, jde o nádherné setkávání různých kultur, které mají cosi společné... Čtěte na stranách 12 až 15, stojí to za to.

Nebo krajané druhé a třetí generace v Texasu, kteří jsou za prvé hrdí, že jsou Američané, za druhé, že jsou Texané a za třetí -- a hlavně: že jsou původem Češi, a kteří šíří dobré jméno Česka vůkol sebe. Je tam tak silná tato tendence, že se mi tam osobně loni při mém pobytu spousta Američanů omlouvala, že NEMÁ české předky a že umí jen JAK SE MÁŠ?

Včera mne v redakci navštívil tajemník české ambasády v argentinském Buenos Aires p. Suja a vyprávěl o tom, jaké národní obrození tam panuje mezi českými krajany. Jen na ambasádě mají na 70 zájemců o výuku českého jazyka, vzniká tam řada Českých domů, které zakládají krajané ze svých finančních prostředků, pořádají akce, atd., atd. -- dozvíte se v dalších číslech. Takže nakonec -- když čtu noviny o tom, co se tu děje, je mi z toho špatně, když blíže nahlédnu k některým -- avšak početným -- našincům žijícím v různých zemích naší planety, je mi hezky.

Eva Střížovská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012