MČK - Karel Opatrný

Již více než rok je naším redakčním překladatelem z češtiny do angličtiny. A to zcela nezištným, dobrovolným. Na začátku bylo pár článků z Českého kalendáře. Zaujala ho možnost přeložit něco z české historie jako nabídku pro místní zpravodaj v Cedar Rapids, kde žije. Já jsem hned využila jeho laskavosti a požádala o další překlady.

Pan Opatrný je altruista. V Cedar Rapids v Národním českém a slovenském muzeu je dobrovolným průvodcem a pro Český dialog a pro mne osobně jako jeho šéfredaktorku učinil více než jen zmíněné překlady. Ale je skromný a nepřeje si žádné oslavné publikování. Já však musím zmínit alespoň skutečnost, že jsem přijela letos do Cedar Rapids na konferenci SVU také díky jeho přičinění...

Měla jsem možnost osobně poznat vzdělaného, moudrého a pro dobrou věc vždy obětavého člověka. Je mu 85 let, ale vypadá na mladě vyhlížejícího šedesátníka. Žije v domě u paní Florenc, které patří díky za pomoc při korekturách jeho překladů...

Někdo se raduje, když si může koupit nový model auta. Já se raduji, když mohu potkat a poznat zblízka takového člověka, jakým je Karel (Charles) Oparný. Zde je jeho příběh:

Moji rodiče emigrovali do USA z Čech v letech 1908 (otec) a 1910 (matka) v době, kdy obě české země (Čechy a Morava) byly součástí rakousko-maďarského císařství. Můj otec byl strojní inženýr, pocházející ze Zbiroha a matka byla učitelkou, která se narodila v Hostimi u Berouna. V USA se jim narodily všechny 4 děti, tj. sestra Edith, bratr Jiří, sestra Olga a já. Všichni kromě mne již zemřeli.

Já sám jsem se narodil dne 4. srpna 1918 v Clevelandu, Ohio, USA, jako druhý syn a v pořadí poslední ze čtyř dětí mých rodičů, otce Josefa a matky Anny, roz. Fouskové. Po první světové válce v roce 1918 bylo poprvé v historii utvořeno Československo jako samostatný stát. Mezi americkými Čechy a Slováky se v této době rozvířila atmosféra, že to je právě čas, aby každý emigrant splnil svoji vlasteneckou povinnost jít budovat svůj nový stát. Tím byli ovlivněni i mí rodiče a v roce 1920 se vrátili do Čech.

Dětství jsem prožíval v Rožmitále a v Dobříši. Dorůstající léta jsem strávil jednak v Olomouci a pak v Praze, kde jsem vystudoval střední školu (gymnázium). Poté jsem začal v roce 1938 studovat na univerzitě (Vysoká škola obchodní), ale po okupaci nacisty v r. 1939 byly univerzity zavřeny, takže mé studium bylo přerušeno. Za války jsem byl jako bývalý student totálně nasazen do nuceného pracovního tábora SS-Scheibenwirtschaftshof (vojenské uzavřené cvičné území pro oddíly SS). Facky a kopance tam byly na denním pořádku. Tak jsem byl jako dělník až do konce války v r. 1945.

Po válce jsem pracoval jako úředník v organizaci UNRA v Praze. Ta mě vyslala r. 1946 do Rotterdamu, abych tam v kanceláři pomáhal vyřizovat práce spojené s překladem potravin do Československa. Po jednom roce jsem se vrátil do Prahy k dokončení svých studií na univerzitě. Ta jsem ukončil v r. 1948. Po jejich ukončení jsem pracoval celkem 20 let v mezinárodních odděleních jednak u PZO (podniku zahraničního obchodu) Centrotex (s jednoročním intervalem totálního nasazení v rámci 80 000 do výroby jako "pomocný zámečník", zejména proto, že jsem byl narozen v USA) a pak v PZO Strojexport. Tento mne v r. 1968 vyslal ve funkci delegáta na čsl. misi (součást čsl. konzulátu) do Quita, Ekvádoru. V listopadu 1971 jsem se "přemístil" z Quita do Miami (Florida), neboť mé narození v USA mi umožnilo obdržet neprodleně pas občana USA. Ježto Florida byla místem, kam přednostně imigrovali četní Kubánci a jiní občané Střední i Jižní Ameriky, nemohl jsem tam nalézt práci. Proto jsem odešel do Clevelandu, Ohio, místa svého rodiště. Ale ani tam jsem neměl úspěch. Až po 6 měsících jsem konečně dostal práci v tamní bance (mezinár. odd.). Nicméně, mým stálým přáním bylo vrátit se do mezinárodního obchodu. Proto jsem přešel v polovině r. 1973 do Cedar Rapids, Iowa, kde jsem pracoval v mezinárodním oddělení firmy National Oats, Co., až do své penze v r. 1984/85.

Mezitím však jsem také v r. 1975 začal současně učit češtinu na Kirkwood Community College, Cedar Rapids, Iowa, ve večerních kurzech pro dospělé. K češtině jsem zakrátko tamtéž připojil výuku němčiny, španělštiny a francouzštiny. Tyto výuky jsem ukončil v r. 2001. Také jsem občas dával kondice v češtině soukromě. Čas od času se rovněž po léta zabývám překlady různých dokladů či dopisů předků některých ze zdejších občanů ve zmíněných řečech. I nadále se rád zabývám čtením cizojazyčných časopisů, knih či novin, pokud jsou dostupné. Tento rok budu dávat zdarma hodiny češtiny v čsl. muzeu (National Czech & Slovak Museum & Library v Cedar Rapids, Iowa) pro zaměstnance muzea, jakož i členy cechu tohoto muzea.

Od r. 1989 jsem skoro každý rok jel z USA do Evropy a tím též do Čech, abych tam zejména v Praze navštívil své rozvětvené příbuzenstvo. Rod Opatrných má teď každoročně vždycky v dubnu svůj sraz v Líšné u Zbiroha, odkud pochází celý náš rod. Bohužel jsem neměl zatím možnost se těchto schůzek zúčastnit. Ale každoročně dostávám od svých příbuzných o této události mnoho informací, které mne pokaždé potěší, neboť se tím udržuje kontinuita rodu i pro budoucí pokolení.