Bratři v triku

11. dubna 2002 vydala Evropská komise tiskovou zprávu podepsanou komisařem pro rozšiřování Günterem Verheugenem a premiérem Zemanem. Kromě jiného se v ní mluví o restitucích. Cituji:

"Také byla veřejná debata o jiné věci, československém restitučním zákonodárství a praxi od počátku devadesátých let. Jsme si vědomi toho, že v rámci uplatnění Evropské úmluvy, (která obsahuje ideu evropského občanství), je diskriminace na základě občanství zakázána. Česká republika zkoumá v tomto směru své zákonodárství, které sahá až k 25. únoru, aby je přivedla, v případě nutnosti, k shodě s Evropskou unií do doby, kdy Česká republika přistoupí k Evropské unii."

I zaradovalo se mnoho okradených, protože to zdánlivě směřovalo k tomu, aby se, ještě před vstupem ČR do Unie, napravily některé, do nebe volající, nespravedlnosti.

Václav Klaus se tehdy velice rozčiloval ale uklidnil se okamžitě. Asi mu řekli, že je to jen formalitka, že už jsou předem domluveni a tohle že je jen na oko.

Vypracování posudku bylo svěřeno profesoru Jochenu Froweinovi, který si dal od české strany předložit dokumenty, týkající se restitucí a zřejmě si dal i poradit. Nezjistili jsme kolik a kdo mu zaplatil. Na základě jeho posudku vydala Evropská komise 14. října 2002 t. zv. Shrnutí nálezů, v kterém říká, že až bude Česká republika přijata do Unie, budou už všechny lhůty k podání žádostí o restituce dávno pryč, takže teprve až od té doby bude muset respektovat články Smlouvy o Evropské Unii, kde se výslovně zakazuje jakákoliv diskriminace.

V "Shrnutí nálezů" jsou uvedeny dokumenty, které česká strana komisi a panu Froweinovi k zkoumání předložila. Chybí ty nejdůležitější, jako zákon 119/1990, který veškeré rozsudky konfiskace zrušil se zpětnou platností a několik rozhodnutí Ústavního soudu, která říkají, že v důsledku tohoto zákona se původní vlastnictví nikdy neztratilo.

Evropská komise se v svém Shrnutí nálezů naopak zmiňuje o věcech, které nemají s restitucemi vůbec nic společného ale Češi o nich často okázale mluví, aby ukázali jak poctivě se za ukradené majetky vyrovnali, a že nikomu nic nedluží. Jde o smlouvu, kterou Československá socialistická republika uzavřela se Spojenými státy v lednu 1982. Tripartitní komise držela v New Yorku od konce války československý zlatý poklad, kterého se po obsazení Československa zmocnili Němci a během války jej zajistili Spojenci. Socialistické Československo se vrácení zlata dožadovalo, ovšem Spojenci chtěli zaplatit za majetky znárodněné západním společnostem a občanům. Podle této dohody zaplatilo Československo Spojeným státům 84,500,000 dolarů a Spojené státy daly souhlas tripartitní komisi k uvolnění 18,400 kilogramů zlata. Tato úmluva se týká jen majetků znárodněných nebo jinak vyvlastněných, pokud tyto majetky byly v době vyvlastnění v majetku občanů Spojených států. Netýká se tedy majetků, které komunistický stát zabavil svým vlastním občanům.

Česká vláda odmítá vrátit majetky, které svým občanům zabavila a odvolává se na to, že tito lidé své občanství ztratili, když získali občanství země, která jim poskytla útočiště.

Česká koordinační kancelář podala Evropskému parlamentu petici na odstranění diskriminace na základě občanství. Po dosavadních zkušenostech s tím, jak Evropská unie obchází i svá vlastní kritéria pro přijímání nových členů, podáváme ještě doplněk k petici, kterým označuje Shrnutí nálezů za účelově slepený, neseriózní dokument a žádá o jeho přezkoumámí.

O reakci Evropského parlamentu budeme informovat. Všechny zde zmíněné dokumenty pošleme na požádání.