ZEMĚ KRÁLŮ A OSTROVŮ

Švédsko je největší zemí ve Skandinávii, táhne se o délce 1600 km a turisty zve na mnoho krásných měst, jezer i ostrovů. Na západě hraničí s Norskem a na jihu je spojeno s Dánskem unikátním mostem. Díky své rozloze je proto rájem pro milovníky rybolovu.  Na venkově dodnes přežívají staré písně, příběhy, ale hlavně překrásná arktická krajina.

Švédové rádi tančí okolo májky během oslav Slunovratu a neradi chodí spát. Překrásná příroda láká k chytání ryb, jízdě na koni nebo plavbě lodí, šplhání po horách a turistice. Zimní noci jsou tu dlouhé a chladné, ale také nabízejí úžasnou podívanou v podobě polární záře. Léto tu není dlouhé, mezi nejteplejší a nejsušší měsíce patří červen a červenec. V srpnu už začínají přibývat srážky. Švédi proto milují slunce a pikniky. Království má pohnutou historii a celou dobu ho provází vztah k vodě. Většina lidí si spojuje dějiny Skandinávie s dobou Vikingů. Ve skutečnosti sahají až 12 000 let zpátky, do konce doby ledové. Až do konce devatenáctého století patřilo Švédsko k nejchudším státům Evropy. Dnes se však řadí k  ekonomicky stabilním a vyspělým zemím.

Velikonoční čarodějnice

Švédské lidové tradice praví, že na zelený čtvrtek vylétnou čarodějnice na koštěti. Proto se děti převlékají do kostýmů a Švédsko se hemží čarodějnicemi. Převlečené děti se pak vydávají na cestu. Obcházejí sousedy a přejí jim veselé Velikonoce. Rozdávají ručně namalovaná přáníčka a jako odměnu dostávají drobné dárky. Švédské děti sladké milují a tak se před Velikonocemi prodává největší množství sladkostí z celého roku. Dárky, kterými jsou nejčastěji papírová nebo plastová vejce naplněná čokoládou a sušenkami děti sbírají do košíku nebo do konvice na kávu. Na mnoha místech se také zapalují hranice. Typická čarodějnice je oblečená do pestré dlouhé sukně a zástěry, na hlavě má šátek a namalovanou tvář. Převlékají se hoši       i dívky. Chlapci však nosí místo šátku klobouky a nalepovací knír.

Anna Sobotková