KLENOTY Z ČESKÉHO RÁJE

Olga Szymanská 3 2018

Tato výstava děl Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Turnově i Muzea Českého ráje v Turnově postihuje šperky a předměty z období od založení školy po padesátá léta minulého století. Jako absolventka této školy si dovoluji informovat o škole i výstavě.

 

Před více nežli sto třiceti lety byly v Čechách u lesů papírny, u řek mlýny. Kvetla domácí výroba, která si se zakládáním průmyslových závodů vyžádala zřizování odborných škol k výchově odborníků. Aby teoretickými znalostmi i uměleckořemeslným umem výrobkům dodali vyšší úroveň. Proto bylo C. k. ministerstvem vyučování a kultury povoleno zřídit v městě Turnově odbornou školu pro úpravu drahokamů. Slavnostně byla otevřena roku 1884 ředitelem J. Malinou, sochařem a ciselérem, absolventem vídeňské uměleckoprůmyslové školy. Ve školním roce 1885–86 přibylo k oboru broušení drahých kamenů i zasazování drahokamů (zlatnictví), které navazovalo na činnost brusičské dílny. K významnému doplnění odborné výuky došlo v roce 1887–88 otevřením samostatného oboru rytí do drahokamů (glyptiky), jehož profesorem byl jmenován K. Zapp, přední osobnost této tvorby v Čechách. Mezi jeho žáky patřil především glyptik, sochař, později profesor pražské UMPRUM Josef Drahoňovský. Charakter školy osmdesátých – devadesátých let 19. století určovala atmosféra historismu, především novorenesance. K oborům přibylo zlatnictví granátové. Škola dostala název C. k. škola pro broušení drahokamů, rytí do drahokamů a zlatnictví.

 

Od roku 1900 byla hybným motorem pro odborné předměty secese, která určovala charakter výrobků. O rychlé osvojení jejich výtvarných forem přelomu století se zasloužil ředitel a skvělý organizátor J. Mašek. Za jeho působení dosáhla škola poprvé velkého uznání i v mezinárodním měřítku řadou výstav zemských, prezentací v Evropě i v Americe, získala mnohá ocenění a pocty. Roku 1908 byl položen základní kámen k novostavbě školní budovy, dokončené po dvou letech, která slouží dodnes. Po roce 1918 byla škola včleněna do sítě státních odborných ústavů pod názvem Státní odborná škola šperkařská v Turnově. Pod vedením A. Karče, bravurního cizeléra, jež otevřel obor broušení diamantů, škola pozvolna navázala kontinuitu s předchozím úspěšným obdobím. Ve třicátých letech samostatný obor stříbrnictví prosadil K. Zouplna. Výtvarný názor prací v období mezi dvěma světovými válkami byl poznamenán doznívající secesí, poté ozvuky kubismu, funkcionalismu a především Art deca. Během druhé světové války se zasloužil další ředitel Z. Juna o otevření oboru rytí kovů (rytectví), dnes plošné a plastické rytí kovů.

 

V poválečném období došlo v rámci jednotného školského systému k reorganizaci výuky, tj. k ustálení čtyřletého studia s maturitní zkouškou. Za vedení prof. J. Bezemka bylo od r. 1954 přičleněno k oborům také umělecké kovářství a zámečnictví, rytí drahých kamenů sloučeno s broušením drahokamů. Nejmladším oborem od r. 1994 se stalo umělecké odlévání. Profesory byli a jsou mnozí bývalí absolventi školy, například J. Jambor-obor zlatnictví, B. Vorel-kovářství. J. Belda-zlatnictví a technologie, žák J. Zouplny J. Chval-zlatnictví a stříbrnictví. V roce 2001 byl otevřen vyšší typ studia pro tříletý obor Restaurování a konzervování obecných kovů, od roku 2004 pro čtyřleté Konzervování a restaurování uměleckořemeslných děl z kovů.

Profesoři i studenti se podíleli a podílejí na prezentaci školy prestižními uměleckými díly. V letech 1966-1967 dostala škola prestižní státní zakázku: zhotovit přesnou kopii Svatováclavské koruny pro světovou výstavu v Montrealu. Byla vystavena i na Světové výstavě v Osace. Na realizaci se pod vedením J. Beldy podíleli jmenovaní odborníci K. Zouplna, V. Šonský, J. Jambor spolu se studenty školy. S tehdejším ředitelem J. Prudičem kopii S. koruny v prosinci 1968 předali tehdejšímu prezidentovi L. Svobodovi.

 

Výstava Klenoty z českého ráje je v krásným důkazem brusičského, glyptického, zlatnického a stříbrnického umu a mistrovství profesorů i studentů. V sérii vitrín jsou usazeny komplikované, výtvarně i řemeslně vyspělé šperky a klenoty, včetně unikátních nádob řezaných z drahokamů. Odrážejí období po 2. světové válce s návazností na třicátá léta, kdy celková společenská situace luxusním oborům prakticky nepřála a kdy tvorba se zlatem a kvalitními drahokamy téměř ustala. Kolekci pak doplňují školní práce a návrhy na stěnách v inspiraci především tvarů z fauny a flory. Pozoruhodná je série šperků z let 1901 - 1912, inspirovaná starým Egyptem, dávno před módní vlnou vyvolanou objevením Tutanchamonovy hrobky. Spatříme i unikáty období secese, která škole přinesla na světové výstavě v St. Louis v r. 1904 zlaté medaile za granátové šperky. Nechybí ani šperky z historické sbírky školních prací poslední dekády 19. století i ze čtyřicátých let 20. století.

Výstava, otevřena do 27. května 2018 v prostorách České spořitelny – Rytířská ul. v Praze ukazuje velice ucelenou, výtvarně výraznou epochu českého šperku, která v české kultuře znamenala a znamená dodnes umělecké řemeslo té nejvyšší úrovně.

 

Olga Szymanská

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012