Bydliště

Bydliště: panelové sídliště/Plány, realizace, bydlení 1945–1989
Obsáhlá výstava přibližuje historii vybraných sídlišť v České republice a také společenské, politické, kulturní a ekonomické souvislosti, doprovázejících jejich vznik. Je vyvrcholením výzkumného a výstavního projektu Panelová sídliště v České republice zv. "Paneláci" jako součást městského životního prostředí.
Projekt
Probíhal v letech 2013–2017, kdy tým badatelů zkoumal sedmdesát tři českých sídlišť z uměleckohistorického hlediska, věnoval se jejich architektuře a urbanismu, demografii obyvatel a možnostem památkové ochrany. Tato sídliště totiž představují důležitý fenomén urbanistický, architektonický i historický. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel naší země, výzkum jejich významu a sociokulturní role je v počátcích. Po období jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes svědky vzrůstajícího zájmu o toto téma mezi odborníky i mezi veřejností.
„Na výstavě v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze bychom chtěli ukázat, že všechna sídliště nejsou stejná, nemusí to být nutně monotónní shluky budov, mají svou minulost, současnost i budoucnost a často za nimi stojí konkrétní autorský záměr,“ říká vedoucí projektu Paneláci Lucie Skřivánková. O architektonickou podobu výstavy se postaral Tomáš Džadoň, který se tématu sídlišť ve své tvorbě dlouhodobě věnuje. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec.
Fáze
Výstava sleduje výstavbu sídlišť v českých zemích od jejích počátků v šesti fázích.
První-Dřevní /40. let minulého století zastupují především tzv. protosídliště, stavěná ještě klasickou zděnou technologií, ale využívající již prefabrikované prvky a také principy funkcionalistického urbanismu. Ve druhé-Socialistického realismu /50. let se dle sovětské doktríny stavěly zděné i první panelové domy s historizujícími fasádami, uspořádané do symetrických kompozic. Třetí-Pionýrská /druhé půle 50. a začátku 60. let byla ve znamení experimentů s panelovými technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy řad G, o něco později T-0-B. Zde je věnována pozornost prvnímu panelovému domu G 40 ve Zlíně s dokončením roku 1954. Ve fázi čtvrté-Krásné /60. let vznikaly díky uvolněnějším politickým poměrům architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s jedinečnou identitou, širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru. Utužení režimu během normalizace 70. let se v sídlištní výstavbě promítlo do fáze páté-Technokratické, kdy byla architektura ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze šestá-Pozdní krásná a postmodernistická sídliště /80. léta vyrůstá z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy. Architekti se navzdory politickým tlakům snažili realizovat sídliště dle humanistických plánů z 60. let či se přikláněli k postmoderně. Výstavu ukončuje stručné připomenutí fenoménu „humanizace“ panelových domů s jejich odbornou reflexí v současnosti.
Návštěvníkům
Fáze výstavy jsou představeny plány, modely, dobovými fotografiemi - vše zapůjčily přední sbírkové instituce i soukromé sbírky, dále divácky přístupnými demografickými grafy. Kontext dokresluje bohatý výběr z výtvarného umění, bytové kultury a designu pro interiér a zároveň modely exteriérových plastik, sídliště zkrášlujících. Návštěvník získá přehled o výstavbě, konstrukčních soustavách či dobových ekonomických, společenských a kulturních podmínkách i technických možnostech ve stavebnictví.
Bohatý doprovodný program zahrnuje cyklus přednášek, který laické i odborné veřejnosti poskytne vhled do tématu a blíže představí konkrétní příklady panelových sídlišť, dále dílny pro rodiny i veřejnost, komentované prohlídky s kurátory i lektory. Především školním skupinám jsou k dispozici pracovní listy, které provedou výstavou, seznámí se základními pojmy a vybídnou k zamyšlení nejen nad otázkou, co je to vlastně panelák.
Ve všech krajských městech u nás probíhaly exteriérové výstavy Příběh paneláku a vznikla specializovaná mapa sídlišť, přístupná pod heslem panelaci.cz. Vyšly krásné publikace: katalog sídlišť Paneláci 1: Padesát sídlišť v českých zemích i s anglickou variantou, druhá v podobě malé monografie Paneláci 2: Historie sídlišť v českých zemích 1945-1989 a kniha Paneláci 3. Na výstavě lze listovat i mnoha dobovými katalogy a knihami předních českých architektů.
Výstavu Bydliště: panelové sídliště/Plány, realizace, bydlení 1945–89 v UMPRUM museu v Praze - do 20. května důstojně doplňuje expozice Bydlet spolu/České kolektivní domy v Muzeu umění v Olomouci - do 18. 2. a Paneland/Největší československý experiment v Moravské galerii v Brně – do 18. 3. 2018.
osa
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad