RAKO - 120 let keramické průmyslové výroby v Rakovníku

7-8 2003 Ostatní česky
obálka čísla

Společnost Rako Rakovník dospěla v letošním roce ke sto dvacátému roku od svého založení. Vznik továrny na šamotové zboží byl spojen původně s katastrofickou záplavou v roce 1882, která zatopila hnědouhelné doly na Rakovnicku a ty musely být následně uzavřeny. Zbylé zařízení na povrchu bylo uhelnou společností prozíravě využito pro keramickou výrobu, a tak původně ničící přírodní živel pomohl v roce 1883 ke vzniku dnešního Rako Rakovník s výrobou prvních mozaikových dlaždic a šamotového zboží na základě místních surovin (lupky, černé uhlí, jíly).

V letech 1898 až 1919 došlo v rakovnické šamotce k mohutnému rozmachu výroby a díky působení ředitele Emila Sommerschuha i k navázání úzké spolupráce s řadou významných umělců. V tomto období vznikly nové druhy kachlů a kachlových kamen, mozaikové obklady á la perské koberce, keramické obrazy, speciální reliéfní obklady budov, fasádní obkladačky a další výrobky spojující funkčnost s estetikou. Nejvýznamnější místo mezi spolupracujícími umělci měl profesor UMPRUM v Praze, malíř Jan Beneš, vůdčí osobnost české architektonické stavební moderny, architekt Jan Kotěra, sochař Drahoňovský a další osobnosti. V době, kdy rakovnické (a později připojené poštorenské) keramické závody vedl generální ředitel Emil Sommerschuh vznikla řada děl s osobitým vkusem, které jsou ještě v současné době k vidění jak v České republice, tak cizině. Zručnost rakovnických mistrů dokládají sekané mozaikové obrazy v termálních lázních a hotelích v Budapešti, v budově univerzity v Sofii, nebo ve vídeňských lázních. Majolikové obkladačky s barevnými glazurami použil architekt Jan Kotěra v interiérech pražského secesního skvostu Obecního domu. Muzeu v Hradci Králové dodnes vévodí dvě obrovské keramické sochy ztvárněné profesorem Suchardou v rámci celkového řešení budovy rovněž dle profesora Kotěry. V létech 1911 1914 vznikaly v Rakovníku tvarovky pro reliéfní výzdobu a obklady stěn kavárny bývalého hotelu Imperial v nárožním domě v pražské ulici Na Poříčí.

Dodnes zachované originální mozaikové stropy v kavárně Imperial jsou zároveň dokladem o prvním použití květinového motivu, který se stal předlohou pro dekoraci současné rakovnické série Imperial. Právě místo prvního použití, kavárna hotelu Imperial, dalo jméno velmi úspěšné sérii keramických obkladů. V době své první aplikace ohraničoval průběžný květinový motiv na stropech mozaikové, ručně tvořené kreace a byl pouze doplňkem výrazně ornamentálního provedení celého prostoru kavárny Imperial. Ve výrazně propracovanější formě se motiv Imperial znovu dostal do firemních katalogů v roce 1928 jako reliéfní bordura. Na přelomu nového tisíciletí, v roce 2000, se motiv Imperial stal nosnou sérií. Osvědčený motiv byl transformován do typicky secesních barev a použití nových technologií dalo vzniknut unikátnímu dekoru. V roce 2003 se tento noblesníí a elegantní motiv svým formátem pomyslně vrací ke svým kořenům v podobě lisované mozaiky 2,3 x 2,3 cm, která umožňuje dokonale obkládat i zakřivené plochy.

Ve dvacátých letech dvacátého století se nosným výrobkem rakovnického podniku stává mrazuvzdorný a bazénový materiál (Rakodur, Tunelia). V éře funkcionalistické a konstruktivistické architektury se využíval po celém světě, zejména ve střední Evropě, ale i v zámoří.

Během války se podařilo výrobu udržet v omezeném rozsahu a po válce, v roce 1949, vznikl národní podnik Rakovnické keramické závody se sídlem v Rakovníku.

Doba počátku socialistické éry až do šedesátých let znamenala pro Rako ústup z dřívějších pozic. Výjimečným úspěchem tohoto období bylo úspěšné zvládnutí unikátní technologie rozprachového sušení, která byla poprvé na světě uplatněna v keramickém průmyslu.

Částečné uvolnění společenských poměrů v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století umožnilo zahájit všestrannou modernizaci podniku a započít se stavbou nového třetího závodu Rako 3. Tento nejmodernější závod byl uveden do provozu v roce 1980. V prvních porevolučních letech se státní podnik transformoval v akciovou společnost za současně probíhající modernizace, jejíž součástí bylo i utlumení výroby režných dlaždic ve prospěch pórovinových obkladaček, jejichž poptávka prudce stoupla.

V letech 1994 1996 schválila česká vláda vstup skupiny Cremer und Breuer do Rakovnických keramických závodů a do roku 1999 se majitelem 92,5% akcií stává Deutsche Steinzeug Cremmer und Breuer Gruppe. Ve společnosti byla vypracována nová obchodní strategie, v jejímž rámci bylo trhům nabídnuto pět prodejních programů (koupelnový program Rako Harmony, kuchyňský program Rako Mozaic, podlahový program Rako Floor, bazénový program Rako Pool, objektový program Rako Object).

Se vstupem do nového tisíciletí byla společnost přejmenována na Rako, a. s. a Rako se pro Deutsche Steinzeug Cremmer und Breuer stává "branou na Východ". Prohlubovala se spolupráce se západními trhy a je rozvíjena nová japonská technologie Hydrotect.

Po několikaletém vyjednávání vstoupilo Rako v roce svého 120. výročí, v roce 2003, do struktury skupiny Lasselsberger ovládající většinu keramického průmyslu v ČR. Toto spojení, jehož obchodní aktivity se centralizují v Plzni má využít své synergické potenciály a šance otevřené Evropy, ovšem za dodržení nejlepších tradic značky Rako.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012