Slovo na únor – ještě trochu kanárské

O volbě prezidenta jsme už uveřejnili dost. Není to nikterak veselé čtení, ale kdovíjaké překvapení se z toho blázince ještě může vyloupnout…

Raději si zavzpomínám na dovolenou, z které jsem se před týdnem vrátila.

Ostrov Tenerife, který je největší z Kanárských ostrovů, označují středověké námořní mapy jako Isla del Infierno čili Pekelný ostrov. Zdejší vulkány budily odjakživa respekt. Lidé věřili, že Pico del Teide (3755 m), je branou do samotného pekla. Shlédla jsem tam film jak diablo Guyota (Gvajota) vyvrhuje z pekla nahoru oheň a lávu. Láva vytvořila spoustu kráterů, velkých strží zvaných barranko i tunelů a jeskyní. A už je tu tajemno. Viděla jsem i jiný film, kdy se mluvilo o tom, že se ztratilo děvčátko. A to na barranku (staly se z nich časem úrodné zahrádky, tz. finky), kam šlo pro hrušky. Nevrátilo se domů. A pak se na stejném místě objevilo po třiceti letech. Holčičku poznala její bývalá kamarádka, nyní o ta léta starší. Vznikla legenda, že v jeskyních přebývají mimozemšťané, a dívku vzali do vesmírného korábu a vrátili ji (u nich za půl hodiny, zatímco tady uplynulo let třicet…) Jsou svědci, kteří tvrdí, že viděli bílé postavy. Nadšence záhad sem také přivábí šestice pyramid opředených tajemstvím. Když se počátkem 90. let minulého století rozšířila zpráva, že u městečka Güímar na jihovýchodě Tenerife byla objevena stupňovitá stavba připomínající mexické pyramidy, vzbudilo to rozruch. Část vědecké obce tvrdila, že jde o pozůstatky terasovivých políček, jež na svažitém terénu zakládali venkované. Norský badatel a mořeplavec Thor Heyerdahl byl přesvědčen, že jde o kultovní místo dávných obyvatel, zvláště po zjištění, že orientace stavby má spojitost se zimním i letním slunovratem. Podoba s mexickými pyramidami potvrzovala jeho teorii, že už dávno před Kolumbem existoval kontakt mezi Amerikou a obyvateli ostrova. Dodnes bádání o této záhadě pokračují…

Zajímavá je také historie ostrova.

Kryštof Kolumbus se v roce 1492 při své první objevitelské plavbě ostrovu Tenerife vyhnul. V deníku se ale zmiňuje o velké hoře chrlící oheň a lávu. Tehdy na ostrově ještě žili Guančové, původní obyvatelé. Byli prý modroocí, vysocí a světlovlasí až zrzaví, podobný Berberům. Španělsko za vlády Isabely Kastilské posílalo na Kanárské ostrovy bojové výpravy a postupně celé ostrovy ovládlo. Až na severní část Tenerife. Tam žili pastevci koz, a aby mohli lehce přeskakovat barranka, používali k tomu dlouhé tyče. Když přijeli vojáci, aby je zabili, naskákali do strží. A vojáci za nimi. Ale Guanchové zase hned vyskákali ven s pomocí tyčí. A na vojáky ve stržích naházely veliké sopečné balvany, ukamenovali je. Byla to část ostrova, která se jen tak nepoddala. Bohužel, později je další vojáci přece jen přemohli. Nedávno se prý dělal výzkum DNA a zjistilo se, že část obyvatel stále v sobě nese DNA původních obyvatel.

Krásy, podivnosti, záhady. A samozřejmě klasická turistika, kdy se lidé milující rozbouřené moře rádi vrhají do vln a někteří jsou také občs jimi smeteni do nenávratna...

Loučím se s tímto mně milým tématem a ještě se k němu brzy vrátím, třeba v jiné rubrice.

Eva Střížovská

Foto Jana Herešová