Potomci slavných

12 2017 Kultura česky

 

Nezajímavý hotel na Kubánském náměstí ve Vršovicích hostil 25. listopadu zajímavé lidi. Víte, s kým jsem si tam povídala? Např. s  prapra..... potomkem Jana Ámose Komenského. Ovšem podle jména byste to nepoznali. Jan Kocourek přišel na pozvání Vráti Ebra spolu s dalšími blízkými významných českých osobností.

Nevím, kdo a kdy přišel s tímto nápadem. Ale znám všechny knihy s titulem Potomci slavných, které podle svých scénářů napsal český televizní kameraman a režisér Vašek Filip a jeho asistentka Líba Štědrá. Po Filipově smrti spolupracuje paní Štědrá s tvůrčí skupinou Vráti Ebra. Tato velmi úspěšná akce byla už druhá.

V sobotu před polednem už nebylo v jídelně k hnutí. Mísili se potomci slavných i sběratelé autogramů a televizní štáb s moderátorkou Zuzanou Bubílkovou. „Já nejsem potomek“ odpovídala lidem, kteří chtěli její  podpis. Ale byli tam i jiní, kteří jsou slavní už za svého života: třeba tvůrce proslavených televizních zábav Gustav Oplustil, novinářka Marie Formáčková, spisovatel Josef Hrubeš, rozhlasový režisér Karel Weinlich, herec Dalimil Klapka a světově uznávaný fotograf  František Dostál...

Přisedla jsem si k Janu Kocourkovi, který zastupoval rodinu Komenských. Je zahradníkem, v Troji má bambusovou zahradu a dřív hodně jezdil po světě. „Teď bychom tady pradědečka Komenského moc potřebovali,byl by z něj dobrý prezident! Vrátil bych mu ten pečetní prsten, který se u nás předává z  generace na generaci“ říká mi mladý muž, který je Komenskému opravdu podobný. Za manželku má Američanku, se kterou se seznámil v Japonsku a teď tady v Praze vychovávají syna Tymiána (opravdu, jmenuje se jako ta bylinka!). A během povídání vyšla najevo další zajímavost: jeho strýc pracoval jako zahradník a šofér u Karla Čapka!

Blížilo se poledne, když Vráťa přivítal svou kamarádku Aťku Janouškovou, která s ním pravidelně vystupuje v Literární kavárně v Salmovské. „Do příště vyrostu!“ slíbila rozesmátým hostů, když skončila improvizovaný rozhovor a Vráťa ji v náručí snesl se židle.

Kolem bylo mnoho zajímavých lidí, ale mne zaujala jmenovka Josef Čapek. Valeria Čapeková přijela až ze Žiliny, i když se o této akci dozvěděla teprve před dvěma týdny. Dává dohromady rodokmen a chybí někdo kolem roku 1820, kdo zapustil kořeny na Slovensku. Čapkovi se pak začali psát Czapekovi. Manžel paní Čapekové je také slavný potomek:patří do rodu Gabčíkových.

Lidé přicházeli a odcházeli, kdo přišel v pozdějším odpoledni, nevím. Podle atmosféry těch čtyřech hodin, které jsem s nimi prožila vím, je to nadšeně přivítaný nápad. Vráťa Ebr má kolem sebe partu tvůrčích lidí a tak rozloučení „uvidíme se příště“ je naprosto přesvědčivé.

 

Venda Šebrlová

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012