Co víme o přímé demokracii? - Téměř nic.

9 2017 Aktuality česky

Před lety se náš čtenář ze Švédska dr. Jiří Polák pustil do propagace DD, tedy Direct Democrasy, v zahraničí sem tam již praktikované. Proč se však tato praktická možnost vládnutí nerozšířila víc? Prtože nevyhovuje současným vládcům, ztratili by pravděpodobně svou moc. A jal všichni víme, kapři si sami nevypustí rybník. Zůstanu zatím jen v ČR. Proto máme nebetyčnou imunitu poslanců a téměř neomezené rozhodování politických stran, jimž vůbec nejde o občany, ale jen o svá korýtka. A gesto s prvním pokusem o DD, tedy přímá volba prezidenta republiky byla spíše než pokrokem, fackou celé polovičce občanů, která si mylně myslí, že takhle se DD praktikuje. Ale není to tak. Nepřísluší mi DD vysvětlovat, raději dám prostor lidem, kteří se o tento způsob vládnutí zajímají již léta. A žádám další čtenáře, znající tuto problematiku o jejich názory a příspěvky.Zatím dávám slovo dr. Jiřímu Polákovi, který takto zavzpomínal na svou setkání s naším časopisem a dále ing. Zdenku Trinkewitzi s článkem o občanské ústavě. Těším se na vaše ohlasy.

Eva Střížovská

Začátky skutečné demokracie v ČR

Po pádu komunismu koncem osmdesátých let jsem začal každoročně jezdit do ČR během každé dovolené. Brzy jsem tam získal několik cenných kontaktů, kterým se odstraněním sovětské nadvlády otvíraly nové možnosti zasahovat do politického dění.      Brzy po prvním příjezdu se mi dostalo do ruky první číslo nového časopisu: Český dialog. Líbila se mi grafická úprava i samotný fakt, že se Čechům, včetně těch mnohých rozptýlených po celém světě, dostalo forum pro vzájemnou  komunikaci. Poslal jsem tam dlouhý článek, který paní šéfredaktorka Střížovská uveřejnila celý na pokračování s komentářem, že se jí myšlenka přímé demokracie zamlouvá. Od té doby jsem s paní šéfredaktorkou ve styku. Byla na návštěvě i u nás ve Švédsku, jednou i se spolupracovnicí paní Marinou Hužvárovou, která přijela i s manželem a dětmi.     Můj článek měl dobrý ohlas. Začali se mi hlásit sympatizanti, zejména z Brna – Dr.Milan Valach, docent na Brněnské univerzitě, jeho politicky zainteresovaná dcera Veronika, Docent, pozdější Profesor Ph.D.Josef Šmajs, profesor filosofie tamtéž, jeho asistent Bohuslav Binka, konstruktér v pensi pan Reimann a někteří další.     Z diskusí, internetových, telefonických i osobních, se zrodil nápad uspořádat v ČR mezinárodní konferenci o přímé demokracii. Všechny účastníky nově vznikajícího okruhu pojil názor, že skutečná demokracie nemůže být budována na reprezentaci politickými stranami, nýbrž pouze na názorech jednotlivých občanů. Skutečná demokracie tedy musí být přímá. Rozhlásil jsem tuto myšlenku mezi mými internetovými kontakty a brzy se začali hlásit zájemci. Nejdůležitější byl americký profesor politické vědy, Theodore L. Becker. Díky jemu pak přijelo na třicet vysoce kvalifikovaných účastníků za všech světadílů kromě Afriky, i z Japonska a Jižní Koreje. Konference se konala v Příbrami v září 1998. Finančně jsem to zvládl díky tomu, že jsem vybíral mírný poplatek. Asi polovinu nákladů jsem zaplatil z vlastní kapsy. O dva roky později se konala další taková konference v Athénách, s poněkud menší účastí. Pořadatel, pan Giorgios Kokkas, stanovil dosti vysoký poplatek. Třetí konference se měla konat po dvou letech ve Švýcarsku, ale pořadatel, který to měl zorganizovat, Andreas Gross, si vymiňoval, že místem pořádání bude jeho výzkumné středisko ve Svatém Mořici. To bylo nepřijatelné pro Prof. Beckera a jeho americké kontakty, kteří chtěli přijet jen do Bernu. Z té třetí konference tím sešlo.     V následujících letech se konalo ještě několik menších konferencí na různých místech, v ČR, v Německu na Slovensku …. ale bez účasti Prof. Beckera.      Od r.1998 jsem začal vydávat v angličtině mezinárodní čtvrtletní bulletin, který má dobrý ohlas. Potvrzuje se předpoklad, že myšlenka přímé demokracie si pomalu razí cestu do vědomí občanů západních zemí, přestože etablované institáce se ji snaží potlačit. Nezahyne-li lidstvo následkem nějaké katastrofy, jsem přesvědčen, že skutečná demokracie - vláda lidu, NIKOLIV stran, se nakonec prosadí.

Jiří  Polák

 

Pro lepší orientaci v navrženém textu Ústavy uvádím zkráceně její hlavní principy.Hlavní principy Občanské Ústavy České republiky-    Cílem lidu a jeho legitimní politické reprezentace je udržení nezávislosti ČR vůči cizině, zachování klidu a pořádku uvnitř země, ochrana svobody a práv občanů a zvyšování jejich společného blahobytu.-    Všichni občané jsou si před zákonem rovni. V ČR nejsou žádné vztahy poddanství, žádné výsady založené místem, narozením, rodinami nebo osobami.-    Muž a žena jsou rovnoprávní. Zákon dbá na jejich rovné postavení především v rodině, při vzdělání a v práci. Muž a žena mají nárok na stejnou mzdu za rovnocennou práci.-    Pouze Poslanecká sněmovna má se souhlasem lidu právo vyhlašovat válku a uzavírat mír, vstupovat do mezistátních spolků a uzavírat se zahraničím státní smlouvy, zejména celní a obchodní,-    Členové orgánů republiky, civilní nebo vojenští úředníci a představitelé ČR, jakož i členové územních zastupitelstev a jejich úředníci nesmějí přijímat od zahraničních vlád důchody ani platy nebo tituly, dary a řády.-    Každý občan požívá ve svém bydlišti všechna práva občana Republiky, Kraje a Obce. Politický systém ČRMá maximálně naplňovat ideály demokracie jako vlády lidu. Což většina dnes aplikovaných forem demokracie ani zdaleka nesplňuje. Předkládaná Občanská Ústava zachovává parlamentní zastupitelský systém, ale současně uplatňuje a zaručuje princip suverenity většiny lidu. Zaručuje soukromé vlastnictví a liberální tržní ekonomiku, ale důsledně založené na uznávaných pravidlech morálky a poctivého podnikání. Současně zaručuje dodržování lidských práv na důstojný život na principu sociální solidarity občanů úspěšných a zdravých občanů se spoluobčany neúspěšnými a handicapovanými. To nelze považovat ze strany úspěšných za nedobrovolnou charitu, ale za podmínku sociálního smíru a racionálního rozdělování společenského produktu tak, aby nedocházelo k nevyhnutelným ekonomickým krizím, poškozujícím bohaté i chudé a zpomalujícím celospolečenský kulturní a ekonomický pokrok.  Suverenita lidu ČRNejvyšší moc ve státě přísluší lidu České republiky. Ten ji dobrovolně, ale podmínečně, deleguje na jím zvolenou Poslaneckou sněmovnou a další zastupitelské sbory.V případech definovaných v Ústavě, lid svojí nejvyšší moc uplatňuje přímo systémem referend a plebiscitů. Současně se maximálně uplatňuje samospráva Krajů a Obcí podle principu subsidiarity.ReferendumReferendum je jedním ze základních atributů suverenity lidu, který v něm rozhoduje s konečnou  a povinnou platností. Může být vyhlašováno z iniciativy volených orgánů státu. Referendum nesmí mít žádné podmínky početní účasti voličů pro jeho platnost (podobně jako volby do zastupitelských orgánů a jak to je i ve Švýcarsku). Rozhodují v něm občané, kteří se chtějí aktivně podílet na řízení státu. Voliči, kteří nehlasují, se dobrovolně vzdávají svého práva rozhodovat. (Znamená to, že rozhoduje občanská elita, nikoli nevědomá „ulice“.  Poslanecká sněmovnaTvoří ji celkem 121 poslanců. Volby do Sněmovny jsou přímé. Konají se ve 121 jednomandátových obvodech navržených tak, aby tyto obvody zahrnovaly zhruba stejný počet oprávněných voličů. Bližší předpisy o provádění voleb určí volební zákon. Poslanci jsou během mandátu odvolatelní na návrh a z vůle většiny voličů svého volebního obvodu. Senát se ruší Prezident republiky Posiluje se moc prezidenta republiky. Má právo vetovat usnesení Sněmovny a jeho prováděcí platnost. Pokud sněmovna trvá na své usnesení, je prezident povinen vyhlásit referendum o potvrzení nebo zrušení jeho veta. Vyzní-li referendu v jeho neprospěch, je povinen abdikovat a vyhlásit neprodleně volbu nového prezidenta.Přímé volby „presidentů“ státu a nejvyšších orgánů státní správyPresident republiky, krajští hejtmani, primátoři a starostové obcí, nejvyšší soudci, žalobci, policejní prezidenti, předsedové centrálních úřadů (národní banky, celní správy, nejvyššího cenového, antimonopolního, statistického atd.) a jsou voleni občany přímou volbu. Všichni jsou také během svého mandátu odvolatelní svými voliči, zpronevěří-li se své přísaze nebo slibu. Vláda republikyNejvyšším výkonným a řídícím orgánem ČR je Vláda, která má nejvýše 15 členů. Po volbách do Poslanecké sněmovny President republiky pověřuje sestavením vlády osobu - premiéra, u které předpokládá podporu jím sestavené vlády od většiny poslanců Sněmovny. Zpravidla je to představitel nejpočetnějšího poslaneckého klubu ve Sněmovně. Designovaný premiér sestaví vládu, připraví s ní vládní program a požádá Sněmovnu o vyslovení důvěry. Získá-li tato vláda důvěru Sněmovny, ujme se svého úřadu. Nezíská-li ji, pověří President dalšího premiéra. Po neúspěšném třetím pokusu, musí President vyhlásit opakované volby do Sněmovny.  Moc informačníJe to zcela nová ústavní moc. Je tvořena sítí veřejnoprávních medií všech forem a na všech úrovních struktury státu – celostátní, krajské a obecní. Řídícími orgány jsou mediální rady na těchto úrovních, jejichž „prezidenti“ a členové jsou volení přímou volbou občanů, analogicky s volbou zastupitelů a jsou stejně odvolatelní. Mediální rady jmenují a odvolávají ředitele medií. Posláním moci informační je poskytování co nejúplnějších a objektivních informací o domácích i světových událostech; poskytování fóra pro všechny názorové směry a společenské aktivity; zpřístupňování významných děl vědeckých i uměleckých; též kvalitních sportovních utkání a zábavních představení všem vrstvám občanů republiky. To bez omezování a zkreslování informací soukromými zájmovými skupinami, k jakému dnes dochází v soukromých komerčních mediích. Tyto informace jsou občanům poskytovány bezúplatně jako veřejná služba. Moc informační je financována ze státního rozpočtu.Ústavní soudSoudcové Ústavního soudu jsou jmenování presidentem republiky na 9 let a jsou odvolatelní pouze jednomyslným usnesením všech ostatních členů Ústavního soudu. Ústavní soud posuzuje na návrh osob fyzických i právnických soulad nebo nesoulad zákonů, rozsudků nižších soudů, výkonu moci státní správou apod. s Ústavou ČR. Jeho rozsudek je konečný a povinně účinný v jim stanoveném termínu. Osoby, bez ohledu na jejich funkci, odpovědné za neplnění rozsudku Ústavního soudu jsou neprodleně suspendovány a nahrazeny jinými osobami. Porotní soudyZávažné trestné činy soudí porotní soudy.Změny ústavyÚstava může být kdykoli zcela nebo částečně změněna. Buď z iniciativy Poslanecké sněmovny, nebo na požadavek občanské iniciativy (I&R), splňující Ústavou předepsané kvorum. (Např. celostátní 2% = 160 000 (ve Švýcarsku mají 100 000), krajské 4%, místní 10 % voličů.) V obou případech o každé změně Ústavy nakonec rozhoduje všeobecné referendum.      Ing. Zdenek Trinkewitz

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012