Drahoš? Kdo je to Drahoš?

9 2017 Aktuality česky

(23.9.2017  Neviditelný pes)

Tuto pertinentní otázku nedávno položil publicista Štěpán Kotrba, a vystihl tak, že o tomto prezidentském kandidátovi veřejnost donedávna dohromady nic moc nevěděla.

Ale ten uchazeč nám teď už občas i něco vzkáže. Třeba, že nejsme dost vyspělí na to, aby nám - až bude na Hradě - dovolil hlasovat v referendu o podstatných otázkách. Pro volbu prezidenta jsou naše hlasy sice ještě dobré, ale pak už spíš ne. Nebo nám sdělil, že pokud vítěz voleb nebude podle jeho měřítek jaksi politicky korektní, tak ho prostě premiérem nejmenuje. Nyní zase svérázně přistupuje k presumci neviny - když se to nějak nehodí, tak na ni někdo nárok nemá, ale jiný, co se hodí, tak ano. A násilné akce Mašínů proti nevinným lidem schvaluje.

Už když působil na akademii, tak měl k zákonům dost ‚pragmatický‘ přístup. Nejprve tam čtyři roky pracoval jako místopředseda, a pak osm let jako její předseda. Celkem byl tedy dvanáct let členem její Akademické rady, souvisle od roku 2005 do roku 2017. Jenže to bylo v jasném rozporu se zákonem o akademii. Ten říká, že Akademickou radu tvoří předseda, místopředsedové, předseda Vědecké rady a další členové volení ze členů Sněmu na základě návrhů z pracovišť akademie. Funkční období Rady je čtyři roky. Člen Rady může být do této funkce volen nejvýše na dvě po sobě jdoucí období.

Toto porušení zákona sice tehdy vyvolalo mediální kritiku, tu ale akademie zdánlivě odklonila obezličkou, že předseda se jako volí zvlášť. Bylo to jen zametání vážného problému pod koberec, planá, zavádějící a nepoctivá výmluva. Ze zákona jasně pro každého plyne osm let a dost. S tím, jak technicky volba probíhá, to nemá nic do činění. To platí i pro Drahoše. Zákon byl prostě hrubě porušen tím Drahošovým protiprávním působením v druhém období jako předseda. Holt, když někomu jde o důležitou funkci, tak se zákon jednoduše ohne.

Před časem jako jeden z prvních podepsal akademickou vítačskou petici - to už si totiž v tichosti v kavárně domlouval svou kandidaturu. Ve skutečnosti ale většina lidí na školách a ve výzkumu by se pod něco takového nepodepsala, dost klamalo pár zvučných jmen. Tehdy se proti té petici ozvali třeba Cyril Höschl a Karel Oliva. Jednak se vymezili proti tomu arogantně povýšenému tónu, kterým byla napsána. A pak proti její naivitě, která by jen zhoršila možnosti pro řešení velmi vážného problému. Ovšem - vítačskou petici si rozvracet nedáme. Rozvraceč Oliva ze dne na den přišel o zaměstnání v Akademii - jako, že už nezapadá do profilu ústavu. Lingvista, který tam dělal ředitele, a roky byl i předsedou Vědecké rady akademie. Tím se vyřešil i jiný problém - Karel Oliva uvažoval o kandidatuře v podzimních volbách předsedy akademie. S vyhazovem ta možnost však padla. Cyril Höschl je na tom lépe - působí totiž na univerzitě a na klinice.

Ostatně Olivův osud připomíná i dění kolem senátorky Sykové. I o ní se proslýchalo, že by mohla na podzim kandidovat na předsedkyni akademie, a dokonce, že by se ČSSD mohla pokusit postavit ji jako svého kandidáta na prezidenta. V obou případech měla rozumné šance uspět. Leč nekonvenovala akademickému lobby a jeho plánům. Zatímco roky se sama Akademie výzkumy týmu Sykové kolem kmenových buněk chlubila, náhle vypukla mediální kampaň naopak proti. A už se jí nikdo z akademie nezastal. Vzhledem k načasování pak už nepřicházela ani jedna její kandidatura v úvahu. Možná, že ta její klinická studie byla ještě předčasná, ale v medicíně výsledky jen na laboratorních zvířatech ještě jistotu nedávají. Jenže o to taky tehdy nešlo - senátorka Syková by prostě mohla jaksi stínit.

Drahoš sice říká, jak zvelebil demokratické poměry v akademii, ale skutečnost je poněkud jiná. Už jen prolomením zákona těmi dvanácti roky v Akademické radě si dost sám protiřečí. Ovšem - nikdo nechce dopadnout jako Karel Oliva, a tak se tam o těch přešlapech radši mlčí.

Marie Cibulková

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012