Slovo na září

Začátek září – téma nového školního roku. To není nic pro mě. Školu jsem měla ráda tak v první třídě. To jsme o přestávkách jako děti běhaly venku v parku před školou, hrály kuličky nebo král vysílá své vojsko. Dnes asi věc neuvěřitelná, ačkoliv kdo ví, jak je to na různých školách. Mám děti i vnoučata už taky ze škol venku a malá pravnučka Magdička se na rozdíl od loňska, kdy šla do první, na druhou už taky moc netěší.

A tak mi nezbývá než popřát všem dětem školu, která se jim bude líbit s trpělivými učitelkami a  jim větší platy. Že na ně nejsou peníze? Ale kdež, kdyby u nás fungoval stát jak má a bránil tunelářům krást, hned by bylo k mání miliónů… (To je sice velmi zjednodušené, ale mí čtenáři jistě vědí, co myslím.)

Včera jsem byla na večeři v zámku, kam mne pravidelně zve dr. Jiří Polák, když přijede ze Švédska, kde žije do ČR a staví se u nás v Dobříši. A navíc jako málokdo přispěje na web Českého dialogu. A téma našeho rozhovoru kromě přímé demokracie, o které pořádá zajímavé konference (DD – direct democrasy neznamená přímo volbu tučného prezidenta jak si kdekdo myslí, to znamená volit své zástupce a nikoliv strany –zájemcům mohu poslat více), bylo i povídání o šlechtě. Kdo sledoval v ČT seriál Modrá krev, kterým noblesně provázel hrabě František (a x jmen dalších) Kinský, musí uznat, že naše šlechta je na takové inteligenční a morální úrovni, o které se mnohým může jen zdát. Komunisté jim ukradli majetky, které, pokud je dostali nedávno zpět, pečují vzorně (tím myslím, že by měli být vzorem dalším lidem!). Snad si ani netroufám použít zde nějaké srovnání s našimi politickými zástupci (vyjma Karla Schwar., který je sice velmi inteligentní, ale trpí neomezenou spací chorobou). Úžasná je například elegantní Matylda Nostitz, která nejen dává do pořádku svá sídla, ale pečuje i o nevidomé děti… a další, kteří jsou věrni svému slibu svým předkům, že budou pečovat o rodinný majetek i o jejich morální odkaz.

Eva Střížovská