Čsl. ústav zahraniční - Setkání s účastníky kurzu češtiny pořádaného Čsl. ústavem zahraničním

2. července přijala pozvání Československého ústavu zahraničního početná skupina našich krajanů z různých koutů světa. Do Prahy přijeli na kurz českého jazyka, který již od roku 1972 pořádá pravidelně Čsl. ústav zahraniční. Hlavní organizátorkou, která se 13 let stará o přípravu a hladký průběh celého kurzu, je paní Dr. Helena Briard-Landovská, členka Čsl. ústavu zahraničního. Kurz umožňuje krajanům nejen zdokonalit znalost češtiny, ale zároveň se vrátit do vlasti, poznat její další krásy a setkat se s příbuznými.

Kurs obsahuje 72 hodin výuky gramatiky a konverzace, navíc tématické přednášky z historie, o aktuálním životě, literatuře, hudbě či významných Češích v zahraničí.

V sále se ozývala zejména angličtina z Nového světa, přijeli krajané z Kansasu, Colorada, Massachusetts, Minnesoty, Nebrasky, Ohia, Texasu a Wisconsinu. Předseda Čsl. ústavu zahraničního pan Jaromír Šlápota přivítal všechny přítomné

a popřál jim příjemný pobyt v ČR. Někteří z účastníků v následné debatě přiznali, že se jedná o jejich několikátý kurz. K nejvytrvalejším patří Marguerite Klečková, která od roku 1991 nevynechala ani jednou, nebo Viktor Kovar, který tu je již po sedmé.

Kurzu ČSÚZ se účastní kromě starších studentů z řad krajanů i univerzitní studenti češtiny z Ukrajiny, Ruska a Bulharska, které Čsl. ústav zahraniční pozval na své náklady.

Přijela Mariana (20) a Saša (20) ze Lvova, Kira (22) ze Sankt Peterburgu, Gergana (22) ze Sofie. A tak jsme se jich zeptali:

Setkání s účastníky kurzu češtiny pořádaného Čsl. ústavem zahraničním

Proč jste se začali učit češtinu?

Gergana: Moje maminka studovala v Praze sedm let architekturu, já jsem chtěla studovat slovanské jazyky.

Kira: Já jsem chtěla studovat na slovanském oddělení na Petrohradské státní univerzitě. Když jsem byla na gymnáziu, jeli jsme do Prahy a tady se mi moc líbilo. Potom jsem začala studovat ruskou a českou lingvistiku.

Saša: Já studuji češtinu a ukrajinštinu a jednou se budu věnovat literatuře jako vědec, budu se věnovat dějinám.

Mariana: Čeština je můj osud. V desáté třídě jsem se hlásila na Univerzitu a dostala jsem se mezi bohemisty. Jiní se dostali mezi polonisty nebo croatisty.

Chcete v budoucnu učit češtinu?

Kira: Já budu učit ruštinu a zatím učím němčinu pro jiné fakulty. Připravuji se na aspiranturu, chci se věnovat mluvní etiketě v češtině a ruštině a v budoucnu komparatistice. I když už teď dávám lekce privátní a živím se i překlady.

Mariana: Já bych chtěla překládat.

Gergana: Já bych chtěla také překládat. Učit ne. Zatím se živím prováděním českých turistů. To se mi líbí. Jsou hodní a mají velký zájem.

Je u vás bohemistika populární?

Saša a Mariana: Každý třetí rok se u nás otevírá studium bohemistiky. Ale problém je, že třeba na konverzaci nemáme rodilého mluvčího. Uvítali bychom tu českého lektora.

Kira: Každý rok je u nás okolo 6 8 studentů. Čeština je po angličtině, švédštině nejvíce populární. Je u nás čím dál tím více českých firem, tak proto. Jinak nás začínalo sedm a dnes jsme jen tři. My jsme měli štěstí, že jsme měli vždy českého lektora.

Gergana: Každý rok se otevírá bohemistika. Nás bylo 15 a dnes nás pokračuje osm ve čtvrtém ročníku. Měli jsme dva roky českého lektora. Kromě toho musíme platit studium a to 100 euro ročně.

Mariana: U nás se platí 200 euro, ale je hodně státních studentů, kteří se v přijímacích zkouškách umístili mezi prvními a ti neplatí.

Kira: U nás je také část studentů neplatících. Záleží na výsledku zkoušek.

Jaké jsou Vaše první dojmy z Prahy?

Kira: Je tu moc horko, dnes jsem spokojená, že prší, protože nemám ráda horka.

Saša: Na mně je taky moc horko.

Gergana: To já jsem ráda, když je teplo jako u nás v Bulharsku.

Mariana: Zatím jsme z Prahy viděli Vrtbovskou zahradu, Jezulátko a moc se nám líbil folklorní večer.

Co se Vám vybaví, když se řekne česká kultura?

Mariana: Praha, sklo.

Saša: Karlovy Vary, pivo.

Kira: Poděbrady. Já jsem tu absolvovala kurz češtiny pro cizince a kamarádka mi ukázala Hrabalovo Kersko. Jeho knihy jsem četla ve vlaku při cestě domů (za 40 hodin jsem jich několik přečetla). Taky se mi vybaví pan Hrušínský, jak krásně hrál v Rozmarném létě.

Gergana: Říp (tam jsem byla před dvěma lety), Také Alois Jirásek jeho pověsti. Filmy Samotáři, filmy Miloše Formana, Hoří má panenko. Nebo Knoflíkáři od Zelenky.

Kira: Rusové toho o Češích moc nevědí. Ale většinou znají Haška a Čapka. Nebo Kunderu.

Česká kuchyně? Co třeba knedlíky?

Saša: Mně chutnaly.

Mariana: Mně moc chutnají bramboráky a ovocné knedlíky s tvarohem.

Kira: Já miluji smažený sýr a rajčatovou polévku, štrúdl.

Jakou českou písničku byste uměli zazpívat?

Kira: Vínečko bílé nebo Když se ten Tálinskej rybník nahání.

Gergana: Českou hymnu a Skákal pes.

Mariana: Beskyde, Beskyde a Čerešničky.