Čsl. ústav zahraniční - Setkání s účastníky kurzu češtiny pořádaného Čsl. ústavem zahraničním

2. července přijala pozvání Československého ústavu zahraničního početná skupina našich krajanů z různých koutů světa. Do Prahy přijeli na kurz českého jazyka, který již od roku 1972 pořádá pravidelně Čsl. ústav zahraniční. Hlavní organizátorkou, která se 13 let stará o přípravu a hladký průběh celého kurzu, je paní Dr. Helena Briard-Landovská, členka Čsl. ústavu zahraničního. Kurz umožňuje krajanům nejen zdokonalit znalost češtiny, ale zároveň se vrátit do vlasti, poznat její další krásy a setkat se s příbuznými.
Kurs obsahuje 72 hodin výuky gramatiky a konverzace, navíc tématické přednášky z historie, o aktuálním životě, literatuře, hudbě či významných Češích v zahraničí.
V sále se ozývala zejména angličtina z Nového světa, přijeli krajané z Kansasu, Colorada, Massachusetts, Minnesoty, Nebrasky, Ohia, Texasu a Wisconsinu. Předseda Čsl. ústavu zahraničního pan Jaromír Šlápota přivítal všechny přítomné
a popřál jim příjemný pobyt v ČR. Někteří z účastníků v následné debatě přiznali, že se jedná o jejich několikátý kurz. K nejvytrvalejším patří Marguerite Klečková, která od roku 1991 nevynechala ani jednou, nebo Viktor Kovar, který tu je již po sedmé.
Kurzu ČSÚZ se účastní kromě starších studentů z řad krajanů i univerzitní studenti češtiny z Ukrajiny, Ruska a Bulharska, které Čsl. ústav zahraniční pozval na své náklady.
Přijela Mariana (20) a Saša (20) ze Lvova, Kira (22) ze Sankt Peterburgu, Gergana (22) ze Sofie. A tak jsme se jich zeptali:
Setkání s účastníky kurzu češtiny pořádaného Čsl. ústavem zahraničním
Proč jste se začali učit češtinu?
Gergana: Moje maminka studovala v Praze sedm let architekturu, já jsem chtěla studovat slovanské jazyky.
Kira: Já jsem chtěla studovat na slovanském oddělení na Petrohradské státní univerzitě. Když jsem byla na gymnáziu, jeli jsme do Prahy a tady se mi moc líbilo. Potom jsem začala studovat ruskou a českou lingvistiku.
Saša: Já studuji češtinu a ukrajinštinu a jednou se budu věnovat literatuře jako vědec, budu se věnovat dějinám.
Mariana: Čeština je můj osud. V desáté třídě jsem se hlásila na Univerzitu a dostala jsem se mezi bohemisty. Jiní se dostali mezi polonisty nebo croatisty.
Chcete v budoucnu učit češtinu?
Kira: Já budu učit ruštinu a zatím učím němčinu pro jiné fakulty. Připravuji se na aspiranturu, chci se věnovat mluvní etiketě v češtině a ruštině a v budoucnu komparatistice. I když už teď dávám lekce privátní a živím se i překlady.
Mariana: Já bych chtěla překládat.
Gergana: Já bych chtěla také překládat. Učit ne. Zatím se živím prováděním českých turistů. To se mi líbí. Jsou hodní a mají velký zájem.
Je u vás bohemistika populární?
Saša a Mariana: Každý třetí rok se u nás otevírá studium bohemistiky. Ale problém je, že třeba na konverzaci nemáme rodilého mluvčího. Uvítali bychom tu českého lektora.
Kira: Každý rok je u nás okolo 6 8 studentů. Čeština je po angličtině, švédštině nejvíce populární. Je u nás čím dál tím více českých firem, tak proto. Jinak nás začínalo sedm a dnes jsme jen tři. My jsme měli štěstí, že jsme měli vždy českého lektora.
Gergana: Každý rok se otevírá bohemistika. Nás bylo 15 a dnes nás pokračuje osm ve čtvrtém ročníku. Měli jsme dva roky českého lektora. Kromě toho musíme platit studium a to 100 euro ročně.
Mariana: U nás se platí 200 euro, ale je hodně státních studentů, kteří se v přijímacích zkouškách umístili mezi prvními a ti neplatí.
Kira: U nás je také část studentů neplatících. Záleží na výsledku zkoušek.
Jaké jsou Vaše první dojmy z Prahy?
Kira: Je tu moc horko, dnes jsem spokojená, že prší, protože nemám ráda horka.
Saša: Na mně je taky moc horko.
Gergana: To já jsem ráda, když je teplo jako u nás v Bulharsku.
Mariana: Zatím jsme z Prahy viděli Vrtbovskou zahradu, Jezulátko a moc se nám líbil folklorní večer.
Co se Vám vybaví, když se řekne česká kultura?
Mariana: Praha, sklo.
Saša: Karlovy Vary, pivo.
Kira: Poděbrady. Já jsem tu absolvovala kurz češtiny pro cizince a kamarádka mi ukázala Hrabalovo Kersko. Jeho knihy jsem četla ve vlaku při cestě domů (za 40 hodin jsem jich několik přečetla). Taky se mi vybaví pan Hrušínský, jak krásně hrál v Rozmarném létě.
Gergana: Říp (tam jsem byla před dvěma lety), Také Alois Jirásek jeho pověsti. Filmy Samotáři, filmy Miloše Formana, Hoří má panenko. Nebo Knoflíkáři od Zelenky.
Kira: Rusové toho o Češích moc nevědí. Ale většinou znají Haška a Čapka. Nebo Kunderu.
Česká kuchyně? Co třeba knedlíky?
Saša: Mně chutnaly.
Mariana: Mně moc chutnají bramboráky a ovocné knedlíky s tvarohem.
Kira: Já miluji smažený sýr a rajčatovou polévku, štrúdl.
Jakou českou písničku byste uměli zazpívat?
Kira: Vínečko bílé nebo Když se ten Tálinskej rybník nahání.
Gergana: Českou hymnu a Skákal pes.
Mariana: Beskyde, Beskyde a Čerešničky.
-vebr-How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad