Když se Šumavou utíkalo

HaM Knihy česky

Milí čtenáři, vyšla ohromně zajímavá kniha o lidech, kteří pomáhali přecházet šumavskou „čáru“.

Její autor Vilém Hrach ji nazval Šumava – hranici přecházejte o půlnoci.

Na novou publikaci upozorňuje na svém webu můj kamarád, publicista Karel Pacner. S jeho laskavým svolením vám nyní tuto informaci zprostředkovávám.

 

 

Máme spoustu knih o agentech-chodcích, kteří na přelomu čtyřicátých a padesátých let sloužili jako agenti západních tajných služeb, zvláště amerických, a tajně přecházeli hranici ze západního Německa k nám pro informace. Byly to důvěrné zprávy důležité pro obranu západního světa, který čekal, že sovětská armáda a s ní i armády zemí pod jeho kontrolou zaútočí na západní Evropu.

 

Teprve teď vyšla první kniha o jejich pomocnících – převaděčích a lidech, kteří byli pro ně na našem území zázemím. Vilém Hrach, do roku 1970 pracovník státního zastupitelství, kde se hodně zabýval rehabilitacemi, a potom vyhozený, ji napsal pod názvem ŠUMAVA – HRANICI PŘECHÁZEJTE O PŮLNOCI. Myslím, že jako první autor nám vylíčil osudy legendárního „krále Šumavy“ sudetského Němce Kiliana Nowotneho. (Dalším „králem“ byl Čech Josef Hasil.) Nowotny, který pocházel ze staré sudetoněmecké rodiny zabývající se po léta pašeráctvím, převedl stovky lidí prchajících z Československa a také desítky agentů americké tajné služby, kteří přicházeli a odcházeli s tajným posláním. Při své poslední cestě v květnu 1950 Nowotneho českoslovenští pohraničníci postřelili a on tohoto řemesla zanechal.

Další takřka dvě třetiny knihy věnoval autor řadě jiných převaděčů a hlavně pak zdejších usedlíků, kteří jim pomáhali a jejich přechody zaštiťovali. Hrach napsal tuto knihu s velkou znalostí nejen archivů, ale i šumavského terénu. A z celé knihy je cítit, že ji sepisoval s obrovskou láskou k lidem, kteří se tolik obětovali.

Vydalo ji nakladatelství Cattacan.

Karel Pacner

Foto M. Hužvárová

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012