Miloš Rejchrt: Dveře se otvírají

5 2017 Knihy česky

Miloš Rejchrt: Dveře se otvírají


Evangelický duchovní Miloš Rejchrt (nar. 1946) byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Vzpomíná: „O Vánocích 1976, na Štěpána, přišel jeden náš přítel a přinesl mi k podpisu text Charty 77. A protože se jednalo o text mírný, moudrý a ukázněný, velmi ochotně jsem jej podepsal a dal jej k podpisu ještě několika dalším lidem.“ Brzy potom ho čekalo – jak jako řadu dalších signatářů – zaměstnání topiče, a to v Národním muzeu. Po Listopadu působil Rejchrt mnoho let v náboženské redakci Českého rozhlasu. A knížka vznikla z rozhovorů nad texty Starého i Nového zákona, které s ním vedl dlouhý čas právě na rozhlasových vlnách Petr Vaďura, kazatel Evangelické církve metodistické.

Pro uvedenou knížku vybral Vaďura čtyřicítku témat, většinou z textů evangelistů. Rejchrt tu dává najevo, že pohlíží na biblický text současnýma očima, vychází z vlastního poznání a životních zkušeností; v jeho víře se promítá přesvědčení, že pozemští páni vládnou pouze do času, kdežto vláda Hospodinova je na věky. Malá ukázka:

V kapitole Nevěřící Tomáš a vycházející z Janova evangelia, tazatel na jednom místě soudí, že cílem některých politiků jak se zdá je dostat lidi do stavu, kdy už nevěří nikomu a ničemu. Na to Rejchrt: „Skepse může mít mnoho podob: může být pohodlná a líná, ale také pracovitá a důsledná. Myslím, že jde dohromady, věřit a být kritický, ba dokonce skeptický. Přijímat, ale přitom si neustále klást nové otázky. Jedno přece posiluje druhé, také víra a kritický rozum se velmi dobře snášejí… Naší povinností je nepřijímat všechno, co se k nám dostává elektronickou cestou, měli bychom jít po kořenu, vyslechnout argumenty a kriticky je vyhodnocovat…“

V kapitole nadepsané Jak reagovat na urážky – ta vychází z Petrovy epištoly – odpovídá Rejchrt mj. na otázku, jak si mohou křesťané v současné době udržet takové hodnoty, jako je věrnost, odpuštění, čistota, poctivost, férovou apod. A zda má vůbec smysl o to usilovat. „To má čím dál větší smysl. Protože právě dnes, kdy se zastavuje a vyprazdňuje setrvačnost zděděných morálních hodnot a ony přestávají být samozřejmé, stávají se nápadnými a výjimečnými lidé, kteří nelžou, nekradou, nekorumpují, nemají peníze na prvním místě a jejich ideálem není být „trendy“ a „sexy“. Je důležité, aby křesťané vyzařovali klid a jistotu, a i když to nejsou vždy lidé zámožní, mělo by být patrné, že dovedou být šťastní a je jim spolu dobře. Život plný víry a naděje není unaříkaný, utrápený, ustěžovaný, ale je skromný, plný a radostný. A takový život má dnes ohromnou šanci, protože po něčem takovém lidé touží…“

 

–jn–

 

Kniha má 245 stran, vydalo ji nakladatelství Vyšehrad

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012