Slovo na květen

Čili na máj, jeden z nejkrásnějších měsíců roku. Mám ho ráda nejen proto, že je konečně jaro a všechno kvete, ale protože se mi v tom měsíci před mnoha lety, kdy jsem byla ještě hodně mladá, narodilo moje první dítko – dcerka Jana. Také jeden z mých manželů se narodil v květnu a také můj drahý otčím skautským jménem Dan (zástupce Jaroslava Foglara ) se nejen v býku narodil, ale i umřel. A měl moc hezký pohřeb. Přišlo na něj asi sto skautů. Proslov měl Jiří Navrátil a skauti přišli nejen se skautskými prapory, ale nakonec Danovi i zahráli a zazpívali. Doufám, že na to z bezmračného nebe toho dne koukal a že se mu to líbilo. Dnes je to deset let…

Trošku jsem teď odskočila ke své další dopsané knížce Horálkovic rodina a zvířena II. Kromě mých dětí, trampování s Evou Olmerovou, s politikou a vším, co život přináší, tam najdete, když si ji objednáte na známé adrese Českého dialogu nebo na mém e-mailu.

A když knížky – přečetla jsem v minulých dnech velice zajímavou knihu s názvem  CO NESMÍTE VĚDĚT.  Nemohla jsem se od ní odtrhnut dva dny. Nevím, kde je k sehnání, vydalo jí neznámé nakladatelství v češtině (ANCH BOOKS), předtím vyšla v němčině. Napsal jí německý autor A obdivuji jeho odvahu… I když snad všechno není úplně tak, jak to dává na vědomí, kniha určitě stojí za přečtení.

To, že náš svět řídí banky, už asi každý člověk, který má mozek větší než kaštan ví.  Že se naplňuje Orwelův svět, taky. Víc nebudu prozrazovat, knihu prostě přečtěte.

Moje bývalá kolegyně Fialková své sloupky začíná počasím. A je to hezké. Letos je opravdu podivné. Ale vzpomínám si na jeden krásný 1. Máj, kdy jsme se  s rodinou a přáteli vyhřívali  a u vody a občas si do ní šli i zaplavat. A o týden později padal sníh. Takže nic nového pod sluncem.

V tomto krásném měsíci jdeme s Mezinárodním klubem do Čapkova památníku ve Strži u Dobříše, kde je nová expozice a ke konci jedeme s Marinou na obvyklou čtyřdenní párty do švédského Kyrkekvarnu, odkud bude extra reportáž.

A nakonec prosím, nepřehlédněte v Ohlasech delší, ale čtivý článek o Janu Pivečkovi, pravé ruce Tomáše Bati seniora a pak Jana Antonína Bati. Díky těmto charakterním a pracovitým lidem o nás ví celý svět.

Eva Střížovská