Textařka Jiřina Fikejzová slaví 90 let!

Textařka Jiřina Fikejzová slaví 90 let!

Když jsme si jako mladí zpívávali u táboráků odrhovačky typu Bedna od whisky, různé trampské songy, ti odvážnější Krylovky a někdo občas i něco anglicky, málokdy ve zpěvnících chyběla chyběla píseň Řekni, kde ty kytky jsou (autorem byl zakladatel amerického písničkářství, ke kterému vzhlížel i Bob Dylan, Pete Seeger). Málokdo tušil, že tenhle zlidovělý text napsala už počátkem 60. let pro Juditu Čeřovskou geniální textařka, která 13. dubna oslaví neuvěřitelné kulatiny, paní Jiřina Fikejzová. Vynikajících textařů - mužů, jsme měli (a máme) spousty, za všechny jmenuji třeba Zdeňka Borovce, Pavly Koptu, Vrbu a Cmírala, Jiřího Štaidla a Jiřího Suchého, Josefa Kainara, či Borise Janíčka (dvorní textař Jitky Zelenkové). S ženami - textařkami - už to bylo jako se šafránem... Vedle málo známé Růženy Sypěnové psala výborné texty Aida Brumovská (hlavně pro Evu Olmerovou), a tou nejznámější - a bez jakýchkoliv pochybností nejuznávanější - byla právě oslavenkyně dr. Jiřina Fikejzová (nepočítám teď autorské textařky typu Zuzany Navarové nebo Michnové, to je o něčem jiném). O Jiřině Fikejzové se opět dnes dozvíme nejpodstatnější věci na internetu (Goole, Wikipedie), tak bych jen rád připomněl některé zásadní texty a interprety, pro které zhruba dvě stovky textů p. Fikejzová napsala. K jejímu prvnímu textu, Půvabná a svěží (Josef Zíma, 1958) se váže historka - tuto zahraniční melodii měl totiž původně otextovat Zdeněk Borovec, ale nelíbila se mu, a tak byla nabídnuta právě začínající textařce Fikejzové (ta mimochodem začátkem 50. let byla vynikající atletkou, v r. 1951 dokonce dvakrát zvítězila na atletickém mistrovství republiky jako členka ženské štafety ve sprinterských tratích!).  Poté se potkaly dvě spřízněné duše - zpěvačka Judita Čeřovská a textařka Jiřina Fikejzová, a z jejich spolupráce vznikly takové skvosty, jako Orion, Dominiku, Co bude dál, Malý vůz či přeslavná Akropolis, adieu. V 70. letech paní Juditu vystřídala jedna z nejoblíbenějších zpěvaček, Marie Rottrová. A tak se dodnes často z rádií ozývá "jejich" Markétka, Kde jsi, Máma a snad nekrásnější text od paní Fikejzové, To mám tak ráda (Je suis malade, v originále nazpíval Serge Lama). Ale krásné texty od Paní textařky dostali také Karel Gott (E 14), Hana Zagorová (Co stalo se, stalo), Eva Pilarová (Já do hry dávám víc), Jana Kratochvílová   (Song), Milan Chladil (Za rok se vrátím) či Hana Hegerová (Tak už bal). Málokterý autor textů u nás měl tak bohatý slovník, tak skvěle vypointované příběhy a cit pro jazyk, jako měla paní Fikejzová. Už před dvaceti lety se ale rozhodla s textováním skončit (a málokdo, ať už jde o zpěváky, herce či sportovce, umí odejít na vrcholu), poté napsala pár knížek a dnes si užívá v klidu zaslouženého odpočinku.

Měl jsem tu čest, že jedním z mých úplně prvních rozhovorů, které jsem udělal, byl právě ten s paní Fikejzovou. Odehrál se na jaře r. 1989 a vyšel v létě v tehdy oblíbeném hudebním časopise Gramorevue, a když jsem se teď na něj po těch 28 (!) letech znovu podíval, připadalo mi, že některé odpovědi p. Fikejzové by se klidně mohly otisknout i dnes. Takže vám, milí čtenáři, předkládám úryvek ze zmiňovaného rozhovoru, snad vás zaujme.

M.S. Je textařina výnosné povolání?

J.F. Může být, to ale textař musí dřít jako černej, jak říká můj kamarád Pavel Vrba. A taky musí umět kmitat, nabízet, dodávám - sama neumím to ani to. V žádném případě to není tak lehké živobytí, jak si většina lidí myslí. Například tři haléře už dávno neexistují, a přece je to obnos, který nám - průměrně - mínus daň - náleží za každou prodanou desku, na níž máme text. Pragmatičntí textaři vědí, že ty tři neskutečné halíře začnou být zajímavé až při vysokém nákladu desky. A tak se šmouluje...

M.S. Zdá se mi, že u některých - i dobrých - textařů dochází někdy k nadprodukci na úkor kvality. U vás takový pocit nemám. Píšete málo záměrně, nebo je to z nouze ctnost?

J.F. Z nouze ctnost, chcete-li. Mám pomalé pero, s každým textem se loudám. Anebo záměr: Hlídám si dobrou značku.

M.S. Musí mít textař hudební vzdělání?

J.F. Dříve to byl zcela samozřejmý předpoklad. Dostávali jsme totiž od skladatelů melodie nikoliv jako demo nahrávky, ale na notovém papíru. Legenda...

M.S. Co vy sama říkáte naší nastupující zpěvácké generaci?

J.F. Už jsem zažila několik takových vln, přílivů a odlivů. Jsou většinou hezcí, krásně mladí, aktuální miláčkové davů ne příliš náročných. Nemají to snadné, přízeň publika je vrtkavá. Jednou jsem si řekla Mireille Mathieu, aby mi po svém sestavila pořadí důležitosti faktorů, které - po jejím soudu - ovlivňují hvězdnou dráhu interpreta populární hudby. Odpověděla mi: "Je to talent, sebekontrola, autorské zázemí, zahraniční scény, vzdělání, manažer, kapela, osobní kouzlo, šance. To všechno se musí sejít - a taky štěstí človek musí mít". Nakonec beztak rozhodne čas, ten neúprosný, nepodplatitelný porotce. A s velkým vykřičníkem to platí i pro texty.

M.S. Děkuji pěkně za r ozhovor.

J.F. A já vám děkuji zase za ty letošní úplně první fialky.

Tak. Milá Paní textařko Jiřino Fikejzová, dovolte mi, abych Vám jménem svým i čtenářů Českého dialogu poblahopřál k Vašemu životnímu jubileu vše dobré, hlavně spoustu zdraví, energie a ještě hodně dlouhých spokojených let.

Miroslav Seifert

Foto Supraphon