DAVID VÁVRA: BĚŽET S DOMY / BĚŽET S MATERIÁLY

Olga Szymanská 3 2017 Kultura česky

DAVID VÁVRA

BĚŽET S DOMY / BĚŽET S MATERIÁLY

 

Pražská dvojvýstava k životnímu jubileu Davida Vávry sleduje otisky jeho architektury a dotýká se jeho životních zákrut poetických i výtvarných přesahů. Přibližme si proto všestrannou osobnost tohoto umělce.


Všestrannost                                                                                                                                                                                                                                                                                       David Vávra (*9. března 1957) pochází z pražského Braníku, kde se narodil a vyrůstal, a proto má k této čtvrti hluboký vztah. Absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Ve sklepě rodného domu založil s M. Šteindlerem Divadlo Sklep. V osmdesátých letech se stalo známou nezávislou scénou s poetickým humorem a jemnou parodií, v níž se uplatnil Vávrův komický a klaunský talent. Ve scénkách, plných humoru a ironie, svým dlouhým vlnícím se tělem působil až magicky, dle vlastních slov „si připadal jako sinusoida mezi divadlem a architekturou.“ Divadlo Sklep vyjadřovalo životní názor. Nic nebrat moc vážně. K výročí divadla vznikl později film Tajemství divadla Sklep. Umělec nechával vždy věci plynout.

Jestliže se nabízelo spoluautorství na televizním seriálu Šumná města s R. Lipusem, přijal je. V šestašedesáti dílech sám v převlecích a roztodivných dopravních prostředcích netradičně, přitom zasvěceně a srozumitelně přiblížil lidem moderní architekturu měst a městeček Čech, Moravy a Slezska. Poté opět s R. Lipusem v cyklu Šumné stopy věnoval pozornost opomíjenému odkazu českých architektů ve světě. V pořadu Česká soda uváděl s M. Šteindlerem kuriózní kurz němčiny Alles gute. Hrál ve filmech, především: Pražská 5, Kopytem sem, kopytem tam, Vyžilý Boudník, Kamenný most, Pasti, pasti, pastičky ad. Podílel se na scénografické i architektonické tvorbě. Při určitých příležitostech i v Českém rozhlase se projevuje jako bravurní básník. Je zastoupen v knihách o architektuře a výtvarném umění, texty v katalozích k výstavám umělců, ve slovnících a encyklopediích. Je autorem koláží a grafik, ilustrací k více knihám.

 

Výraz stopy

Podle otcovy profese architekta David již ve čtyřech letech věděl, že půjde v jeho stopě. Postupně došel k závěru, že divadlo má v sobě sice velkou dávku rozkoše a magiky, ale zároveň i prchavost okamžiku, zatímco architektura přetrvává stále. Především v Praze a okolí pracoval na obnovách rodinných domů a návrzích nových budov pro bydlení. Vítězný návrh nové budovy Národní knihovny od J. Kaplického označil za vizionářskou stavbu s velkým potenciálem pro význam české architektury. Vávra je autorem rekonstrukcí veřejných staveb, navrhuje vyhlídky, věže, lávky, přestavby kostelů i novostavby modliteben a kapliček. Na pozadí děl je znát inspirace obdobím moderních proudů architektury z počátku dvacátého století. Nenásilně a harmonicky působí například kubistické prvky osvětlení vstupního foyeru Švandova divadla či interiér baru kulturního domu Dobeška v decentním retro-stylu. Podle jeho názoru dobové architektonické styly mohou existovat vedle moderních budov, být spojeny, vzájemně se prolínat.

Projekty si vybírá: "Nemůžu snít něco, když neznám člověka, který si to objedná." Návrhem rekonstrukce například továrny Vertex a jejího interiéru vznikla nová Knihovna města Hradce Králové, kino Drahomíra v Karlových Varech, sborový dům evangelické církve v Modřanech či sborový dům církve evangelické v Braníku. Ze spolupráce s F. Skálou obnova interiéru Paláce Akropolis, dále divadelní scéna, hřiště a dřevěná archa dětského koutku ZOO v Praze, Africké muzeum Dr. Emila Holuba v Holicích a další. Z ostatních například Pomník Franze Kafky v Praze ve spolupráci s J. Rónou, dřevěná vyhlídková plošina na Branické skále, elektrická kytara Jolana Brussell či limitovaná edice k poctě Ladislava Jana Kořána. Zabývá se stavbami pro handicapované. Desítky dalších nelze zde vyjmenovat.

Tvůrce má vždy na paměti: "Architektura je vymezení z přírody, pomáhá člověku přežít..."

 

Výstavy

Běžet s domy – název první výstavy Davida Vávry v Galerii Jaroslava Fragnera: představuje umělcovu architektonickou tvorbu. Kromě několika vybraných staveb ve formě modelů prezentuje typologicky pojatý průřez tvorbou a také originály pastelů, včetně skic a plánů k nerealizovaným a dosud nedostavěným projektům. Zajímavou vzpomínkou jsou projekty/koláže skupiny D. N. A. (Dílna nejmodernější architektury), jež byly připraveny pro výstavy Urbanita v druhé polovině 80. let v Galerii Jaroslava Fragnera.

Běžet s materiály – druhá výstava v břevnovské galerii Kuzebauch se věnuje designu, který umělec jako v současnosti všestranně vyzdvihovaný samostatný obor-disciplínu nebere. Ukazuje tedy svou tvorbu v různých materiálech a v předmětech z hlíny, porcelánu, skla. Nechybí ani jeho slavné a oblíbené kravaty i výtvory z perspexu-akrylového skla či fusingu-skla spékaného v keramické peci. „Pro mě stejně jako urbanismus je to jen jeden z projevů architektury. Možná je dnes design modlou, ale je to lepší, než když je modlou násilí,“ říká autor.

 

Harmonie

David Vávra dnes vnímá architekturu stejně jako v době, kdy s ní začínal. Některé kresby jsou podle něj zaměnitelné. Před třiceti lety údajně uvažoval asi stejně jako dnes. Posun u sebe vidí ve zkušenostech a v tom, že jako architekt, který byl v řadě svízelných situací, při nedorozumění na stavbách apod. se stal bohatší o zkušenosti, avšak výtvarně a názorově se nezměnil. Mezi architekturou, výtvarným uměním, literaturou a slovním projevem rozdíly nečiní. A architektura je pro tohoto všestranného umělce obalem lidských situací - je pro něj přirozeně jedno, zda prožívá onu lidskou situaci na pódiu a poté ji jinou formou přenese do architektury. Důkazem jsou jeho slova: „Architektura je služba, bez člověka není živá."

 

Obě výstavy Davida Vávry, k nimž vychází obsáhlá kniha, jsou otevřeny do 30. 4. 2017

Fragnerova galerie – komentované prohlídky s autorem (v rámci vstupného):

28. března v 15 hodin /6. dubna v 18 hodin.

 

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012