Češi ve světě - příběhy z Jižní Ameriky (příběh 10. z 19)

Simón Patricio Percik
narozen 16. 3. 1940, Candioti, Argentina
rozhovor byl nahrán ve španělštině, přeložen do češtiny a přepsán Radkou Návarovou, učitelkou češtiny v Argentině
Moji prarodiče a můj v té době dvouletý otec přišli z Moravy, konkrétně z Mutěnic, v letech 1910 až 1912. První přišel dědeček František Prčík v roce 1910 a v roce 1912 babička Anna Konečná s mým tatínkem Vlastimilem. Prarodiče si vybrali právě založenou obec Candioti, která leží 30 kilometrů severně od Santa Fe.
S Českou republikou jsem v kontaktu, v roce 2008 jsem navštívil obec Mutěnice, kde se sešla celá rodina, aby se osobně seznámili se mnou a s manželkou.
Navštívili jsme radnici, která byla postavena mým pradědečkem Petrem Prčíkem v roce 1895. Společně s příbuznými jsem navštívil také hřbitov a hrob, kde jsou pohřbeni prarodiče.
S ostatními Čechy v Argentině jsem v kontaktu. V roce 2011 jsem vydal publikaci o československé imigraci do města Santa Fe a okolí. Pro účely této výzkumné práce jsem provedl rozhovory s padesáti rodinami z československé komunity.
Češi se integrovali do argentinské společnosti, uchovávali si české tradice a českou výchovu, která se projevovala v jejich pilném a zodpovědném přístupu k práci. V rodině se připomínala kultura a historie českých zemí.
Otec přijel do Argentiny, když mu byly dva roky. Oženil se s mojí matkou, která byla španělského původu. Otcovi sourozenci se narodili v Argentině a zvolili si životní partnery evropského původu, jiného než českého.
Ani já, ani nikdo z mé rodiny v Argentině česky nemluví. Příležitostně se účastním hodin češtiny. Pro mě a můj výzkum je důležité naučit se správně vyslovovat některá vlastní jména – města, příjmení atd. K tomu můžou hodiny posloužit.
Pokud mi to čas a okolnosti dovolí, účastním se všech akcí organizovaných českým klubem v Santa Fe – Centro Checo Santa Fe.
Vliv české komunity na město Santa Fe a okolí se projevil především v zájmu o město samotné a v jejich zodpovědné práci pro město. Češi s sebou přinesli svá již zavedená řemesla, přišli sem zedníci, tesaři, kováři, hrnčíři, krejčí, kloboučníci, zemědělci, včelaři atd.
V roce 1928 se sešli všichni Češi z města Santa Fe a rozhodli se založit klub, s názvem Československý klub, kde pokračovaly a dále se rozvíjely české kulturní aktivity a slavilo se výročí založení republiky. Ale také to bylo místo, které sloužilo prostě k setkávání českých rodin a vzpomínání na českou vlast.
V Santa Fe byli Češi, kteří se věnovali umění. Mezi nejvýznamnější zástupce patří uznávaní umělci José a Wenceslao Sedláček a Miroslav Bardonek, sochaři, jejichž práce překonaly hranice naší země. A jako učitelé byli pak vzorem a příkladem dalším umělcům, a tím zajistili kontinuitu českého umění tady.
Dnes jsou zde, ale také v celé Argentině, děti, vnuci a pravnuci Čechů, kteří svou prací a přístupem k ní bezpochyby reprezentují své předky, jako např. někteří hudebníci, loutkáři, tanečníci a další umělci, stejně jako vědci a učitelé.
Česká republika je pro mě místo, odkud odjeli moji předci, jsou tam mé kořeny. Narodil jsem se a celý život jsem prožil v Argentině, takže jsem na Českou republiku vždycky nahlížel jako na něco, o čem jsem četl a o čem mi jiní vyprávěli. Vždycky to byl pohled zdaleka – z Jižní Ameriky na Evropu. Zajímalo by mě, co si myslí Češi a hlavně česká mládež o těch, kteří emigrovali do Argentiny, jak nás, potomky Čechů, vidí v čase.
Přišlo by mi zajímavé, kdyby se mohla uspořádat nějaká forma setkávání českých občanů s potomky Čechů v Argentině, aby se navzájem poznali, vyměnili si zkušeností o životě a zvycích tam a tady. Mohla by to být cesta, která umožní znovuobnovit komunikaci mezi rodinami, které se nikdy neviděly, ale s lety se objevuje potřeba poznat se, být v kontaktu, podat si ruku, obejmout se.
Pro uveřejnění v Českém dialogu připravila Lada Topinková
(Info o vzniku příběhů jsme uveřejnili http://www.cesky-dialog.net/clanek/7546-projekt-cesi-ve-svete-pribehy/)
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad