Shakespeare

Renáta Fučíková

Představením knihy spisovatelky a ilustrátorky Renáty Fučíkové byla zahájena spolupráce mezi nakladatelstvím Vyšehrad a pražskou Violou. Shakespeare je autorem, který oslnil a provokoval naše nejlepší překladatele a dokud budou lidé číst, potkají se s jeho dalšími podobami. Slova -  slova? Ne, historie dvou staletí hluboké úcty k autorovi.

U nás je bohudík letitá tradice krásně vázaných knih, ani moderní doba nepřeválcovala dokonalou grafiku a pořád je knížka jedním z nejčastějších dárků. Renata Fučíková vybrala dvanáct her a adaptovala je tak, aby nepřevažovala historie, ale děj a vysvětlení souvislostí (nejen dějepisných, ale i rodinných). Takže, když mladí čtenáři půjdou na Shakespeara do divadla, budou už vědět...

„ Možná, že by bylo dobré udělat Shakespeara jako počítačovou hru“, řekla uvážlivě.

Že překlad je boj vědí všichni překladatelé. Ve Viole vzpomínali hosté i na nekonečné shánění pomoci po encyklopediích, protože angličtina má velmi často jedno slovo s mnoha významy. Dokonalí v tom byli např. manželé Rudolf a Luba Pellarovi, překladatelé moderní prózy v tomto záludném jazyce. Protože překlady stárnou, vždycky budou noví a noví bojovníci s angličtinou! „Proto má smysl mít v knihovně víc překladů, porovnávat, jak se kdo vyrovnal s rýmováním nebo slovními hříčkami!“ řekla redaktorka knihy Radka Fialová.

Autorka při interpretaci pracovala s překladem Jiřího Joska a v každé hře nechává zaznít ve verších nejdůležitější dialog nebo monolog - samozřejmě Hamletovo „Být či nebýt...“ nebo Juliin monolog „Romeo, Romeo, pročpak jsi Romeo?...“. Ilustrovala knihu ne podle historických reálií, ale prozradila, že: „jak vidí a cítí postavu“. Shakespeara cítila v barvě bronzově hnědé, dalším v této obdivuhodné edici Největší dramatici bude Moliére, s ilustracemi a obálkou laděnými do červena.

Vydalo nakladatelství VYŠEHRAD.

Venda Šebrlová