Co je demokracie?

Každý den a každou hodinu jsou občané západních zemí zaplavováni informacemi, televizními a rozhlasovými projevy, články v tisku a spoutou jiných dojmů, které v nich utvrzují podvědomě zakořeněnou představu, že politický systém, v kterém žijí, je demokracie. Je-li to pravda, pak všechny nekonečné války, neustálé miliardové plýtvání prostředky na jejich vedení a na výrobu zdraní, na vyssávání zemí třetího světa, ničení přírody a všechno ostatní, co ohrožuje přežití lidstva,  pak tohle všechno je výsledkem demokratických procesů jimiž občané o tom rozhodují. Zamyslíme-li se nad všemi těmito anomaliemi, musíme dospět k závěru: Tohle přece nemůže být demokracie! Tohle je ideologie vládnoucích vrstev západních společností, které tímto způsobem ospravedlňují soustřeďování moci ve vlastních rukou na úkor řadových občanů a na úkor jiných národů než svého. Kořenem zla je výsadní postavení politických stran. Jsou to velké politické strany, z kterých se rekrutuje většina poslanců i vláda, tedy současně moc zákonodárná a výkonná. Ve skutečnosti je politická strana jako taková pravým opakem demokracie. Politická strana usiluje o získávání co největších výhod pro určitou kategorii občanů na úkor jiných kategorií a státu jako celku. V praxi kromě toho o získávání co největších výhod pro stranickou elitu, která předstírá, že se o dosahování co největší životní úrovně pro tu kterou kategorii nezištně snaží na základě mandátu získaného ve volbách. Demokracie, naproti tomu, je systém, který usiluje o dosahování nejlepší v praxi možné životní kvality pro všechny občany. Není těžké vyhmátnout pro tento účel tři základní principy. Volba kandidátů pro zastupitelské sbory na základě jednomandátových volebních obvodů, tj. volba osob, nikoli volba stran.Právo občanů na iniciativu a závazné referendum na všech úrovních a o kterékoli otázce. Právo a možnost nechat kteroukoli otázku před hlasováním ve sněmovně posoudit náhodně vybranou skupinou občanů – polovina mužů, polovina žen – která po několik dnů rokuje na základě odborných informací, které dostává a pak přinese doporučení (občanská deliberace).KomentářMyšlenka jednomandátových volebních obvodů patrně vznikla v Polsku. Před několika lety pořádala česká skupina pro Přímou Demokracii konferenci v hotelu Pauliny v Praze. Přijeli na ni i dva delegáti z Polska, Prof.Przystawa a pan Pokryvka, představitelé PD organizace v Polsku, daleko silnější než naše česká. Ti vydali na tema jednomandátových volebních obvodů knihu, kterou nám předali. Jejich organizace shromáždila kolem milionu podpisů pod požadavek uspořádat referendum o tomto předmětu a předala ji parlamentu. Ten ji hodil do koše. Pochopitelně. Kdyby byl vytvořen systém na takovém základě, pravděpodobně by straničtí předáci přišli o koryta. Nicméně, dříve nebo později se to uskutečnit musí.Právo občanů na iniciativu a referendum již existuje v některých spolkových státech Německa a hnutí za jeho zavedení existuje i v jiných zemích. Je možná námitka, že mnohé otázky jsou tak složité, že průměrní občané nejsou dost kvalifikováni, aby o nich mohli hlasováním rozhodovat. Tato námitka je eliminována třetím zde uvedeným bodem:Již nyní existují nejméně tři typy deliberativních procesů: A.Plánovací buňky, vypracované a zaváděné v Německu Prof.Dienelem (bohužel nyní zesnulým) od sedmdesátých let: Náhodně se vylosuje skupina stejného počtu mužů a žen, a ta během několika dnů rokuje, na základě odborných informací, o dotyčném problému. Pak přinese doporučení, ke kterému mohou hlasující občané přihlédnout. Tento model se šíří i do jiných zemí, nejen evropských, nýbrž i azijských. Dienel byl uznávaná kapacita, byl osobním přítelem bývalého německého prezidenta Raua a doporučil jej i bývalý britský ministerský předseda Tony Blair. B.Občanské poroty, podobný model používaný ve Velké Britanii C.Vědecký deliberativní průzkum veřejného mínění, používaný, i když jen sporadicky, v USA.Tyto tři metody se prozatím používají jen pro rokování o marginálních otázkách, které nemění samotný systém. Sdělovací prostředky a politici je přecházejí mlčením. Nicméně myslím, že zejména v ČR jsou předpoklady, aby se na jejich základě změnil samotný systém a zavedla se skutečná demokracie.