Okradený a pošpiněný Baťa

Slovo na únor

Okradený a pošpiněný Baťa

Slovo… asi by mělo být krátké jako krátký únor… Ale nebude, děje se plno věcí. Přijela z Brazílie Dolores Baťa Arambašič, vnučka Jana Antonína Bati.  Spolu s Markétou Pilátovou napsaly knihu Baťa v džungli a Dolores ji přijela pokřtít.

Pro ty, kdo zapomněli nebo nejsou v obraze připomenu: Když se zabil v letadle Tomáš Baťa st., převzal otěže jeho rozvíjejícího se velkopodniku jeho bratr Jan Antonín. A rozvíjel dál. A velmi úspěšně. Dodnes jsou jeho zásluhou pobočky Bata téměř po celém světě. Já sama jsem toulkami za krajany v Austrálii a v USA potkávala Baťovce, kteří v pobočkách pracovali nebo museli emigrovat z komunistického Československa. Nakonec musel emigrovat i Jan Antonín s rodinou. Komunisté mu „znárodnili“, tedy ukradli veškeré majetky. A aby nemuseli nic platit, což by podle zákona měli, prohlásili ho za nacistického kolaboranta.  Ještě předtím však Jan zachránil mladého, asi osmnáctiletého Tomáše ml. tím, že ho poslal do Kanady na jednu z jejich poboček.

Jan A. s rodinou se usadil v Brazílii. Tedy usadil není to správné slovo. On tam neseděl, ale tvrdě pracoval. Založil mj. i čtyři města s obuvnickým průmyslem, dal práci mnoha lidem a i když už dnes jeho továrny boty nevyrábějí, brazilské boty jsou dodnes na světové úrovni a vývozním artiklem.

Jan se však nikdy nesmířil s tím, jak se k němu jeho vlast zachovala. Malá Dolores se o historii rodiny velice zajímala. Když pochopila, jak jejímu dědečkovi komunisté ublížili, rozhodla se, že bude za něho bojovat. Vystudovala proto práva. Však už sama v deseti letech pocítila onu hořkost. Ve škole jí učitel řekl: prý jsi vnučka toho kolaboranta s nacisty…

O Dolores a o knížce budu ještě psát… také o velké cestě Pony Expresu po Austrálii a USA ke stoletému výročí státu, o knize Hrdý Budžes v angličtině, o aktivitách našich krajanů v Texasu, v New Yorku, v Iowě, v Canbeře, v Belgii aj.. Kolegyně Venda napíše o překrásné veleknize rozhovorů Arnošta Lustiga s Otou Pavlem…, udělá rozhovor s výtečným muzikantem Jakubem Zahradníkem (v jeho Pianotéce jsme měli krásný předvánoční večírek).

Několik rozhovorů také slíbila spisovatelka Mirka Besserová a jako novou autorku vítáme Evu Peškovou, která se vrátila z Austrálie, kde vedla časopis Klokan.

A jako téměř každý měsíc, se vyrojila řádka afér. Některé k smíchu, jiné k pláči… ale o nich už píše hezky Venda ve Stalo se. Jen se snad nezmínila o jedné malé směšné – feministky a další blázni, kteří nemají co dělat, vyčítají básníku Žáčkovi verše o mamince, které se dostaly do čítanky. Prý to není genderově neutrální.

A genderově neutrální není ani moje nová knížka Horálkovic rodina a zvířena I., kde je hlavní postavou moje babička. A světe div se, byla ženou, maminkou i babičkou.  První ohlasy mne moc potěšily… už pilně pracuji na druhém dílu

Eva Střížovská.

.