Mirko Janeček, legenda českého exilu

Blanka Kubešová 1 2017 Naši ve světě česky

Jsou lidé, za kterými stojí tolik práce, až člověku připadá, že tu s námi žijí a budou žít dál. Nějak tak se mi to zdá, když se dívám na úmrtní oznámení na svém stole... Odešel 9. ledna 2017 ve věku nedožitých 90 let. Co práce, co osobního zaujetí stojí za tímto jednoduchým sdělením!

Málem půl století mapoval tento nezapomenutelný veterán exilového zpravodajství ve svých Kanadských listech osudy hrdinů protinacistického odboje a veteránů 2. světové války. Veden úctou k jejich statečnosti přinášel informace o životě vojáků, letců a parašutistů, podobně jako zprávy o dění v bývalém Československu. Jako by toho nebylo dost, staral se o exulanty, kteří v Kanadě hledali nový domov, organizoval pomoc novým přistěhovalcům a staral se, aby krajané ani v dobách totality a studené války neztratili vztah a pouto k domovu.Toto období bylo pravděpodobně nejplodnější a nejzáslužnější etapou jeho života.

Ing. Mirko Janeček vystudoval Vysokou školu zemědělskou. Od studentských let zasvětil život odporu proti bolševické totalitě. Pod hrozbou zatčení za účast při studentských demonstracích na podporu prezidenta Beneše odešel v červnu 1948 ilegálně tzv. klatovskou cestou přes Železnou Rudu na Západ, do americké zóny v Německu.

Nezapomenu na literární besedu v Mississauze, když jsem u Janečků v hale zaplněné do posledního místečka četla ze svých a exilových prací. Na dojetí všech, když jsme na zahradě vztyčovali naši vlajku! Nezapomenu na vpravdě charitativní osobnost Mirko Janečka, který tuto besedu, ostatně jako jednu z mnoha, zaštitoval.

Ve vzpomínce a tečce za jeho novinářskou činností jsem kdysi napsala, že práci pro domov věnoval prakticky celý život. Tehdy jsem netušila, že jednou budu psát i tento nekrolog.

Mirko Janeček dostal za svou práci řadu vyznamenání, mezi nimi medaili M. R. Štefánika nebo ocenění Royal Air Force, podobně jako nejvyšší skautské vyznamenání, Řád Stříbrného Vlka. Žil v Kanadě, ale doma se cítil v Pardubicích, kde prožil dětství a mládí, kam se každoročně vracel a po ukončení své vydavatelské činnosti i odstěhoval. Tehdy ho také Pardubice učinily svým Čestným občanem. Poslední léta strávil v Roztokách u Prahy.

Marně jsem hledala v našich novinách aspoň malou oficiální zmínku o jeho práci. I to je důvodem, proč jsem si dovolila takto krátce zavzpomínat.

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012