STŘÍPKY A STŘEPINKY Blanky Kubešové

Blanka Kubešová 12 2016 Povídka česky

 

 

Panenka od Ježíška

 

Padá sníh. Je čas napsat Ježíškovi. Vzrušením sotva dýchám. O dárek s velkým P jsem si psala už vloni, ale dopis se někde zatoulal. Náš Karel si rok co rok přeje nějaké zvíze. Jednou dokonce i zvýze, nejraději rybyčki, a přece ho Ježíšek pokaždé vyslyší! Karel říká, že Ježíškovi je pravopis fuk. Možná si tak jako táta myslí, že brácha bude Darwinem. Nebo někým takovým. Jestli je Ježíšek spravedlivý, jako že je, tak je teď řada na mně! Dávám si záležet, obálku Ježíšek – Nebe už mám hotovou. Co dál? Milý Ježíšku! Přála bych si... Nasliním tužku a napíšu velké ozdobné

P.

Srdce mi buší. Táta si přeje, abych se stala filosofkou. Vím, jak se to píše, ale už ne tak docela, co to znamená. Nedokážu si to dost dobře představit ani potom, co mi vysvětlil, že filosofie je poznání a hledání pravdy a smyslu života. Samým úsilím krabatím čelo a představuju si horu knih, kde je všechna ta pravda napsaná. Ještě to není ono a fantazie mi nahoru na tu horu přikreslí tlusté brýle. Jo, tak nějak to s tou filosofií bude. Knížky miluju a přeju si je skoro tolik jako tu VĚC s velkým P. „Nejsi na ni už moc velká?“ ptá se máma. Lhát se nemá, ale zahanbeně souhlasím.

Táta mojí kamarádky Jenky je zvířetem na ministerstvu a Jenka už takovou mluvící Panenku s velkým P dávno má! Je zlatovlasá, kroutí a mrká očima, a když se jí vezme dudlík, brečí. „Tvoje Karolína je uřvaná káča!“ říkám zlostně a mrsknu s ní do prachových peřinek. „A nemožný kýč!“ dodám tak, jak to říká můj táta. Vzápětí červenám až k uším. Není to závist?

Už třikrát zazvonilo, běžím ke stromečku. Něco tam piští. No jasně, Karlovy bílé myšky! A tady knížky! Je to príma, ale něco přece jen schází. Nedočkavě rozbaluju poslední dárek. Už po hmatu cítím, že tahle nána není ta pravá. A taky to rozhodně není žádný kýč! No bodejť by jo, když táta není zvířetem na ministerstvu! Oči má jenom namalované a vlasy hnědé jako kaštan.

„Takovou sis přece přála,“ šeptá mi máma. Mám v očích slzy a rychle tisknu bakelitovou nánu do náruče. Jsi krásná, jsi moje! Jsi nána od Ježíška, budu tě mít ráda, slibuju.

 

Blanka Kubešová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012