A ptáčků ubývá...

Dnes se opět, milí čtenáři Českého dialogu, vracím ke svému oblíbenému tématu, a to k našim opeřeným přátelům. Bohužel ne s informacemi zrovna radostnými...

Tento týden jsem zaznamenal na nějakém internetovém serveru článek, z něhož vám větší část ocituji. Článek měl tento název: V Česku ubývají ptáci, nejvíce na polích a loukách, varuje zpráva.

A teď již citace ze zmíněného článku: "Běžných druhů ptáků je na území České republiky čím dál méně, nejvíce ubývají v zemědělské krajině. Aktuální Zpráva o životním prostředí za rok 2015 upozorňuje, že od roku 1982 do současnosti se celkové počty ptáků snížily téměř o šest procent. Populace lesních ptáků poklesla o 16,6 procenta a v zemědělské krajině, tedy u polních a lučních ptáků, až o 31,2 procenta (!). Trend poukazuje na to, že se v ČR zhoršuje stav krajiny, snižuje biodiverzita a tím i pestrost druhů, píše se v dokumentu, který má k dispozici ČTK.

Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek řekl, že jen 'pouhý' pokles o deset procent znamená v absolutních číslech velké množství ptáků. Jde např. o skřivana, strnada obecného nebo čejku, kteří bývali dříve téměř na každém poli, a v současnosti patří k ohroženým druhům. Nová zpráva o stavu životního prostředí byla zveřejněna v knihovně připravované legislativy a zpracovala ji česká informační agentura životního prostředí CENIA. Ministerstvo životního prostředí ji nechce blíže komentovat. Úřad podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové více než dvousetstránkovou zprávu v těchto dnech dokončuje a na vládu pošle koncem listopadu. Z jednání kabinetu, které bude příští středu (tj. 16. 11., pozn. aut.), ji stáhl".

Tak si někdy říkám, co já, malý český človíček, můžu pro ochranu ptáčků a pro jejich - v mnoha případech - záchranu vůbec udělat? Snažím se jim aspoň v zimě pomáhat přkrmováním (na krmítko už se mi slétají sýkorky a celoročně i vrabčáci), dle svých finančních možností přispívám na jednu záchrannou stanici handicapovaných živočichů (kde zhruba 70% "klientů" tvoří právě ptáci), teď jsem psal nedávno do Francie Madame Brigitte Bardotové, známé to ochránkyni zvířat, zda by nemohla něco udělat proto, aby z francouzských restaurací zmizely "delikatesy" typu pečený strnad nebo pěnkava na víně (zatím odpověď nepřišla), a mám z toho vývoje kolem nás docela smutek na duši...

Ale, snad vás na závěr mého příspěvku alespoň potěší verše výborné básnířky Jarmily Urbánkové, které vyšly už před léty ve sbírce Zpívající pták.

SKŘIVÁNEK

Sen ošálil mě včera: skřivan zpíval,

jak rozléhá se nad tvým domovem,

a od východu červánkový příval

zaplavil stěny jak v pokoji tvém.

Ty výšky skřivánčího radování!

Sáhla jsem rozespale po tobě

a nahmátla v tom oblouzeném zdání

samotu v nejčernější podobě.

Tak přepadena, bez krunýře,

kvílela jsem, jak poraněné zvíře

pro skřivánka, pro klamný slib.

Dál vyzpěvoval v blahozvěstném ránu

a každý tón jak otrávený šíp

jen jitřil hlouběji mou čerstvou ránu.

P.S. Tedy, nejsem si jist, zda jsou ty verše radostné, nebo spíše naopak, nicméně o skřivánkovi se v nich píše a to znamená, že paní básnířka měla ptáčky ráda. Tak jako já a jistě i mnozí z vás...

Miroslav Seifert