VÍTANÉ PŘEKVAPENÍ NEJVĚTŠÍ

Ota Ulč 11 2016 Aktuality česky

 

 

Už několikrát jsem opakoval povzdych významného publicisty H.L. Menckena, že nelze dostatečně podceňovat inteligenci průměrného amerického voliče. Takto tristní pravda pravidelně opakována. Kéž by došlo k výjimce z takového pravidla!

 

Tak se teď v listopadu právě stalo. Establišment v mnoha podobách pořádně nakopnut, New York Times, Washington Post a přemnohé další solidní zdroje. Kdysi solidní pilíře oficiálních pravd a prognóz, a během jednoho dne arogantně sebevědomá elita se začíná přeměňovat v patetické blbečky. Někdejší mediální maják, ultrapilíř NYT, už delší dobu zřetelně chátral, svou objektivitou mi trošku začal připomínat Rudé právo našich padesátých let Ve svém víkendovém vydání teď právě volbami pokračoval výsměch Trumpovi, velebení neporazitelné Hillary, a najednou bác, pořádné úterní nakopnutí do rozkroku: "Trump delivered perhaps the greatest shock to the American poliical system in modern times." Takové to schlíplé povolební přiznání v tisku 9. listopadu 2016. Ano, posmívaný, znicotňovaný Trump, hodnocen jako primitivní ukecaný šašek se hodně jinak projevil. Voliče nedostatečně oslnily dvě miliardy dolarů, které dychtivka Hillary v závěrečném propagačním finale probendila.

 

November 09, 2016. The New York Times, BREAKING NEWS ALERT

DONALD TRUMP HAS BEEN ELECTED PRESIDENT OF THE UNITED STATES, A STUNNING UPSET FOR AN OUTSIDER WHO DEFIED THE POLITICAL ESTABLISHMENT.

Mediální text pokračoval slovy jak že "Trump plul na vlně neočekávaně silné podpory pracujících bělošských voličů, kteří se ztotožnili s tvrdošíjným populismem zatímco miliony žen, menšina dalších, byly zděšeny takovou rozpolcenou politikou".

 

V tomto sdělení jsem nepostřehl důraz na fiasku pracovníků ve sdělovacích prostředcích, jak že nesdělovali autentické zaznamenání nálady a preferencí národa.

 

Rovněž mnohé další významnosti jim úspěšně unikaly: pouhé výjimky jako například Newt Gingrich, Rudi Giuliani, Ben Carson postřehly mimořádný Trumpův talent, jeho energii. Předpokládám, že jedinci s takovým talentem se ocitnou v řadách příštích předních ministerských činitelů.

 

Mediální slídiči, supové, pitvající specialisté: který z nich se vlastně povšiml Trumpovy unikátnosti? Nikdy na sobě neměl vojenskou uniformu, v době války či míru (stejně tak případ Baracka Husseina Obamy) a ještě větší unikát z něj tvoří skutečnost, že ve svém životě pouze usiloval o jedno zvolení - do funkce prezidentské, té nejvyšší. A právě nyní dosáhl tohoto surreálna. Nevím o nikom jiném, kdo by v celé historii Ameriky byl dosáhl takové mety.

 

- - -

 

V ono hodně překvapivé úterý 8. listopadu 2016, v 17 hodin místního času EST na východním pobřeží (na preriích čas o hodinu pozdější, na Skaliststých horách to jsou dvě hodiny a u Pacifiku - Kalifornie. Oregon, stát Washington - hodiny tři) započalo soutěžení televizních kanálů. S tužkou a papírem jsem se posadil a u zdrojů vzájemně se popírajících jsem vydržel až do druhé hodiny ranní.

Započal jsem zaznamenávat cifry s předpokladem nevyhnutelnosti vítězství aspoň z devadesáti procent favorizované Hillary Clintonové, znamenitě chamtivé kandidátky washingtonského establišmentu. Však již oznámeno, že pro ni budou hlasovat i prominentní Republikáni včetně klanu Bushů - bývalých prezidentů otce, syna, a dokonce i další syn Jeff usiloval, leč nominaci nedocílil. Tehdy jsem si oddychl, že monarchická dynastie se přece jen v Americe konat nebude.

Pomalu se začínaly dostavovat odhady výsledků z východnější strany kontinentu, Hillary se ujala vedení, tak jak předpokládáno, načež dokonce pronikla zpráva, že i opovážlivec Trump nevěří v eventualitu svého vítězství.

 

Cílem obou soupeřů bylo získání 270 hlasů, mezi státy nerovnoměrně rozdělených podle počtu registrovaných voličů. Velmi početný New York oznámen jako brzké Hillary vítězství, však připraveny jsou již oslavy s ohňostroji a příslušnou kanonádou.

 

Zpozorněl jsem ale při sdělování náznaků, v které jsem příliš nevěřil. Trumpovo úsilí ve státech jako Michigan, v zubožené industriální oblasti Detroitu se začalo dařit průlomem do dřívějšího monopolu Demokratické strany. Obama nic moc užitečného pro své rasové soumenovce neudělal. Mnozí pak zareagovali svou volební neúčastí.

 

Sousední stát Wisconsin se rovněž neprojevuje příliš příznivě. Nemenší dávka nevole mezi převážně bělošským obyvatelstvem chudičkého státu West Virginia se dala předpokládst v reakci na politiku Washingtonu zlikvidovat uhelný průmysl, na jehož prosperitě tento stát byl značně závislý.

 

Oprávněně větší pozornost si zasloužila Florida s větším počtem obyvatelstva, v němž mohutní živly hispánské, latinské. Bez Floridy nelze v USA zvítězit a toto zejména katolicky se značně rozmnožujicí plemeno je pevně v Hillary hrsti - aspoň takový byl předpoklad. Jenže není Hispánec jako Hispánec. Přistěhovalci kubánského původu, uprchlíci se zkušeností s komunismem, se značně liší od živlů mexikánských a středoamerických.

 

Blížila se půlnoc. O volbách minulých a předminulých - 2008, 2012, bylo už v 8 hodin EST času o výsledku rozhodnuto. Nikoliv však tentokrát. Zaslechl jsem zajímavý až pochvalný komentář o filmovém tvůrci nepříliš vábného vzhledu: Michael Moore.

Tvor hodně levicový, rozhodně žádný Trumpův podpůrce, avšak schopný pochopit motivaci jeho přitažlivosti, která tak důkladně unikala elitě politických myslitelů.

 

Čas 23:24, půlhodinka před půlnocí. Počet získaných hlasů: Hillary 209, Trump 222, vítězným cílem je 270. Televize přináší záběry z oněch dvou velitelství, napěchovaných stovkami příznivců. V Clintonové táboře došlo k odvolání onoho velikánského ohňostroje. Panuje tam zcela neveselá nálada - very nervous nail-biting.

Rozdíl se zvětšuje : Clinton 209, Trump 238.

 

Trumpův vicepresidentský kandidát Mike Pence oznamuje, že roztroušení Republikáni se vracejí do původního stanu.

Hillary zvítězila v Minnesotě (48% - 44.2%), ale nezdá se, že stejný úspěch by byl dosažen v Michiganu, Floridě, Arizoně. New Hampshire.

 

Dvě hodiny po půlnoci, Hillary davu v Javitts Center se zmocnil disbelief - neschopnost uvěřit nové realitě. Dav se rozchází, mnohé citlivky štkají. Z nějakého vzdáleného místa slyším Hillary hlas, zněla mi jako Kábrhelka, soudružka kdysi nejvyšší.

 

Pořádná facka mediím. Právě vyšlo nejnovější vydání časopisu, na jehož obálce je zesměšňován Trump, jak že se rozpouští v nicotu. Nesmím zmeškat nákup takové vzácnosti.

 

Sean Hannity, zdatný komentátor konservativně vesměs laděné televize Fox: Modern miracle, lidé už toho měli dost! Enough is enough. Hillary lže, Benghazi, podvody, lumpárný s emaily. Obamovy chabé výkony v politice domácí a zahraniční. Padesát milionů, pobírajících food stamps, obrovské rozpočtové deficity. Jeho LEGACY - odkaz, dědictví, co zanecháno po jeho osmiletém vládnutí? Dojde k důkladné demontáži jeho domácích a zahraničních výkonů.

 

- - -

 

Ve dvě hodiny po půlnoci do Javitts Center se dostavil John Podesta, hlavní režisér Hillary úsilí znovu se zmocnit Bílého domu. Přesvědčoval zbylé přítomné, že ještě nic ztraceno není - ještě výsledky několika států, od Maine po Aljašku, spočítány nejsou.

Pak jsem šel spát a když jsem se probudil, zásluhou hlasování v tradičně Demokratickém státě Pennsylvánii onen Trumpův kýžený cíl 270 hlasů byl dosažen.

Hillary přiznala svou porážku, ponuře Trumpovi s jakými asi pocity pogratulovala. Ba i Obama se jaksi civilizovaně vyjádřil.

Před sebou bychom teď měli mít hodně jinačí budoucnost.

 

Ota Ulč

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012