Čsl. ústav zahraniční - rozhovor

Sochař Josef Vajce pochází podle svých slov z parádní Šumavy, města Klatov. Vyučil se kamenosochařem a dále pokračoval na střední umělecko-průmyslové škole v Uherském Hradišti a AVU v ateliéru profesora Vincence Makovského, u něhož působil po studiích jako asistent. Z realizovaných děl vynikají: fontána pro Floru Olomouc, Tři kříže, Bedřich Smetana, Leoš Janáček v Roudnici nad Labem, Tycho de Brahe a Johannes Kepler v Praze, Jan Amos Komenský v Berlíně či Osudová v Tel-Avivu, T. G. Masaryk v Mexico City a T. G. Masaryk v Užhorodu. V současné době pracuje na památníku T. G. Masaryka pro Filologickou fakultu Státní univerzity v Sankt Petěrburgu.
Jaké byly vaše začátky?
Soudím, že v každém oboru se v počátcích objevují složitosti či komplikace, ať už charakteru obecného či introvertního. Jsou případy nebo situace, kdy zmiňované složitosti vedou až ke komičnostem. Nebývá tomu jinak ani v sochařině. Okolo roku 1968 jsem byl požádán, abych výtvarnou formou připomněl na kopci Ztracenec v Beskydech tři oběti 2. světové války. Můj názor byl poněkud odlišný od názoru představitelů obce. Po půlročním dialogu, mých drobných skicách a složitém vysvětlování došlo k souhlasu s realizací Tří křížů. Ona vzpomínaná komičnost vyvstala až po roce 1968, kdy krajský úřad navrhl odstranění mé plastiky. Šťastná náhoda družby měst Ostravy a Coventry, druhá šťastná náhoda, že představitelé Coventry dostali do rukou fotodokumentaci mého památníku na Ztracenci a třetí šťastná náhoda, že v Coventry je muzeum památníků 2. světové války, vedla delegaci z Coventry k žádosti o model tohoto památníku. Model památníku jsem muzeu města Coventry věnoval a mé Tři kříže zůstávají na původním místě.
Inklinujete spíše k figurální tvorbě?
Nejeví se mi dělení tvorby do takovýchto skupin vhodné. Hodnoty a kvality jsou jen jedny. Já se rád zabývám hmotou v prostoru, ať už je to objekt konkrétní či méně konkrétní. Vždy musí být vztah k danému prostoru.
Jak se dnes žije sochaři?
Normálně. S problémy i bez problémů, ale domnívám se, že sochařina je v každém případě nádherné a svaté povolání.
Pracujete raději s kamenem?
Mám za to, že úkol sám dává možnost použití materiálu. V podstatě všechny materiály v sochařině užívané mám rád a jsou krásné. Když potřebuji dosáhnout jiskření, vyzařování díla, nepoužiji kámen, ale bronz. Když potřebuji uzavřený tvar či sumaritu, použiji kámen. Myšlenka sama napoví, který z materiálů je pro její realizaci nejvhodnější.
Jak vnímáte osobnost T. G. Masaryka?
Můj úkol, vzato z jednoho pohledu, byl jednodušší a z druhé strany komplikovanější v tom smyslu, že já vnímám T. G. Masaryka s časovým odstupem, kdy jeho odkaz a dílo vykrystalizovalo a hodnoty tohoto odkazu jsou nezpochybnitelné. Stejně tak nejsem svazován příliš popisným vnímáním jeho osoby, jako sochaři tvořící v době za života T. G. Masaryka.
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad