Kostlivci ve skříni Československa

"O těchto historických událostech se u nás takto nepíše, nemluví."
Válka o Suezský průplav VII/1956, Maďarské událostí X-XI/1956, Polsko-stanné právo XII/1981
V nedávné době se celý západní svět „DIVIL“, že na Ukrajině bojují ruští vojáci na straně „tzv. Vzbouřenců“ v neoznačených uniformách. Je to jen další pokračování staré strategie vojsk „Varšavské smlouvy“. I naši vojáci, z bojových jednotek ČS armády, jako „dobrovolníci se zbraněmi“, v letech 1956-7 bojovali na straně Egypta ve válce o Suezský průplav s Británií a Francií.
V říjnu 1956 vojáci speciálních jednotek ČLA zasahovali proti kontrarevoluci v Maďarsku spolu se sovětskou Rudou Armádou.
Prověření vojáci-komunisté prověřených jednotek ČSLA v uniformách Polské lidové armády byli pak v roce 1981, v době vyhlášení stanného práva v Polsku byli ukryti na území Polska připraveni zasáhnout, pokud to bude potřeba a domácí armáda odmítne zásahy proti vlastnímu civilnímu obyvatelstvu. Dnešní vojsko Putinova Ruska jen oprášilo a zdokonalilo tyto formy.
V letošním roce uplyne 60 let a 35 let od těchto událostí.
Je potřeba je připomenout a popsat tyto události také pro poučení naší mladé generace z vlastní minulosti naší země. My jenom mluvíme o tom, že nás v srpnu 1968 okupovala vojska Varšavské smlouvy.
My ale nejsme lepší. O tom svědčí následující informace, které jsem kdysi dostal od přímých účastníků těchto akcí.
Válka o Suezský průplav Egypt (1956-57) - Českoslovenští vojáci ve válce o Suez v r. 1956
Někdy na podzim roku 1968 jsem se jednou při večerním ohni po závodech branné zdatnosti stal účastníkem zajímavého vyprávění.
Byl tam jeden závodník, který se roz-vykládal o tom, jak se jako mladý hoch výsadkář na vojně nechal naverbovat jako „dobrovolník“ do války v Egyptě na Suezském průplavu v roce 1956. Jemu a jiným mladým mužům, kteří tehdy byli v Československé lidové armádě, měli vysoké sebevědomí, přišlo výhodné do toho jít. Navíc dostali zajímavou nabídku finanční a ujištění, že v případě jejich úmrtí na bojišti, bude jejich rodinám vyplacena finanční hotovost ve výši jednoho miliónu korun. Když si vezmu, jaké v té době byly výše platu (cca 800-1700,-Kč), byla to suma, pro kterou tito mladí muži šli riskovat svůj život.
On sám tvrdil, že to bylo hrozné, tvrdé boje v poušti, nebyli poučeni o způsobu boje nepřítele a nedovedli se vůbec domluvit. Nejhorší podle něho bylo, jak padli kamarádi a když jim šlo o život, neuměli si říci ani o vodu.
Maďarské události 23.10.-10.11. 1956
V roce 1971 jsem nastoupil na brigádu na stavbu. Tenkrát to bylo na stavbě čističky v Blansku. Měli jsme za úkol kopat na čističce jámu pro usazovací nádrže. Bylo to hluboko, a ve skále. Na starosti nás měl takový malý šlachovitý chlapík. Moc nemluvil a makal. Já jsem byl slabší, nezvyklý na takovou těžkou práci, takže se sbíječkou pracoval většinou on. Já jsem ho střídal jen na chvilky. Když jsme už spolu pracovali déle než týden svěřil se nám, že na vojně byl jako výsadkář. A v době maďarských událostí byl nasazen jako výsadkář k jeho potlačení. Byli vyhozeni na cizí území. Moc to nerozváděl, ale tvrdil, že to bylo velmi tvrdé, nebezpečné. A co viděl, že z toho měl noční můry.
Druhé potvrzení se mi dostalo, když jsem absolvoval vojenskou katedru. Tenkrát nám o tom vykládal náš velitel, tenkrát už vystudovaný filosof. Ten byl jako mladý voják – výsadkář nasazen tamtéž. Ten k tomu navíc vykládal toto. Každý z nás měl 110kg výzbroje a proviantu. První co zahodil bylo jídlo, protože se zbraní si ho vždy opatří. A také neměl příliš hezké vzpomínky, lidé pověšení na kandelábrech ap.
Českoslovenští vojáci v potlačení stanného práva v Polsku v r. 1981
V roce 1981 v prosinci, když byl vyhlášený vyjímečný stav v Polské lidově demokratické republice, byla všechna vojska Varšavské smlouvy uvedena do zvýšené bojové pohotovosti. Stejně tak armáda ČSSR. Byly neprodyšně obklíčeny hranice Polska armádami Varšavské smlouvy.
V tuto dobu byli povolávání vojáci v záloze na cvičení v délce cca 1 měsíc.
Mimoto byly speciální oddíly vojáků – komunistů, povolány na cvičení, zbaveni všech identifikačních znaků a nastoupili v uniformách Polské lidové armády na polské území, kde byli připraveni zasáhnout tak, jak by asi sami Polští vojáci nikdy nezasáhli proti vlastnímu obyvatelstvu.
O tomto nasazení se nikdy nehovořilo, ale bylo to tak.
Čeladná, 16.9.2016
Stanislav Chromčák, 739 12 Čeladná č. 613
chromcak.s.f@post.cz
------------
I-mail od našeho čtenáře rádi zveřejňujeme.
-ES-
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad