Pozvánka na výstavu

Jaroslav Horejc (1886–1983)

Mistr českého art deca

Výstavu ke 130. výročí narození velké osobnosti, jejíž poslední samostatná výstava se konala v Praze před čtyřiceti lety, představuje Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Galerie hlavního města Prahy. Je zcela ojedinělá svou uceleností.

Všestrannost

Jaroslav Horejc měl výtečnou průpravu k zvládnutí mnoha uměleckých oborů. Po osvojení rytectví a cizelérství studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u E. Nováka, J. Drahoňovského a S. Suchardy (1906-1910). Studia si hradil z práce štukatéra budov. Jako člen Artělu zhotovoval návrhy keramiky, skla, broží, hraček. Byl členem Svazu českého díla a členství v SVU Mánes mu umožňovalo vystavovat. Ze spolupráce s architekty vznikly jeho figurální interiérové mříže a domovní znamení. Ve sklářských ateliérech navrhoval lustry a například v Kamenickém Šenově řezané vázy, které jsou dnes součástí pokladu českého sklářství. Za ně získal cenu Grand Prix v Paříži (1925), řád Orange-Nassau pak za sochařské ztvárnění Komenského pohřební kaple v Naardenu. Jeho skleněný reliéf Země a lidé, původně pro palác národů v Ženevě (1937), se dostal do sbírek pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Pro chrám sv. Víta navrhl výzdobu kaple sv. Ludmily, mříž ke Zlaté bráně i dřevěný reliéf Kalvárie pro Kůrovou kapli. Vytvářel návrhy šperků, pohárů, pamětních medailí, plaket, mincí. Navrhl zednářské klenoty činovníků pražské lóže Sibi et Posteris (1930). Erudici a všestrannost využil na VŠUP (1918-1948), kde vedl ateliér uměleckého zpracování kovů.

Volná tvorba

Raná díla Josefa Horejce vycházela ze secese. Volnou plastikou se zařadil mezi nejvýraznější představitele českého novoklasicismu. V mytologických tématech, například v plastice Amfitrité (1913) bezpečně rozeznáme jeho nezaměnitelný styl protáhlých figur s malou oválnou hlavou, úzkými boky a zároveň širokými rameny. Pro dekorativní rukopis byl velmi vyhledávaným autorem soch do architektury, například pro budovu záložny v pražském Karlíně, budovu čs. velvyslanectví ve Varšavě či ministerského komplexu pod Emauzy v Praze. Také byl vyhledáván pro zhotovování plastik k hřbitovním náhrobkům, především hrob A. Jiráska v Hronově či náhrobky na Vinohradském hřbitově. Horejc navrhl dnes již legendární figuru Golema do filmu Císařův pekař-Pekařův císař. Díly je zastoupen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea a Národního muzea v Praze, Moravské galerie v Brně, Muzea keramiky v Bechyni, dále v muzeích celé Evropy i USA. Jeho pamětní deska s bronzovou portrétní bustou je umístěna na rohu Trojické ulice a Rašínova nábřeží v Praze. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.

Originalita

Díky svému nadání a píli, zároveň velmi širokému záběru a kreativitě vytvořil umělec na tři tisíce volných plastik ze všech materiálů, dále mnoho reliéfů, maleb, akvarelů a skic, scénických a kostýmních návrhů, děl ve skle, dřevě, keramice, v drahých i obecných kovech. Od poslední samostatné výstavy v roce 1982 v Praze, věnované jeho kresbě, je nyní J. Horejc představen daleko bohatší expozicí. Z celkového množství však speciálně vybranou, kterou doplňují fotografie z dětství a dospívání, cest za poznáním a z ateliéru, snímky děl, dnes považovaných za nezvěstná. Jádro pochází ze sbírky A. Hejtmánka, který umělcovo tvorbu shromažďuje a mapuje. A nepřehlédnutelně krásný katalog, přinášející tvorbu autora v chronologii, nahrazuje monografii, která dosud o tomto autorovi chybí. Současná výstava představuje Jaroslava Horejce jako jednoho z nejpozoruhodnějších umělců minulého století, jehož dílo je v českém výtvarném umění zcela nezaměnitelné svým solitérním a uzavřeným názorem. A byť jeho tvůrce zůstal bez následovníků, již za života byl velmi oceňován pro svou originalitu, s níž dokázal zasáhnout mnohé oblasti umění.

Dům U Kamenného zvonu 28. září 2016 - 8. ledna 2017

Olga Szymanská