Kam s ním, s pianem?

– schéma výběru piana
Byť slovu klavír a piano přisuzují různí lidé různé významy, jedná se o totéž. Rozlišujeme ale křídlo (horizontální) a pianino (vertikální).
Zatím co křídlo má buď anglickou, «poloanglickou», nebo vídeňskou mechaniku, pianino má mechaniku zkrátka vždy jen a pouze pianinovou!
Konstrukčně byl klavír dořešen ve 20. létech XX. století. Meziválečné nástroje jsou už tedy z technického hlediska „novodobé", ale většinou se od soudobých liší zvukem (někdo ho má radši, někdo naopak). V téže době byla také mezinárodně ustálena výška „komorního a” na 440 Hz. Nástroje vyrobené orientačně před rokem 1930 mívají (nemusí mít) tyto konstrukční nedostatky: Jsou stavěné na nižší ladění, tedy nižší tah strun, a tento tah často drží buď kované vzpěry, nebo pouze polopancéř, což vede k tomu, že občas nejdou „vytáhnout” na 440 Hz, někdy špatně drží ladění, popřípadě jsou i nenaladitelné. U křídel dříve převažovala vídeňská mechanika, která není schopna rychle repetovat (opakovat) stejný tón. Tato mechanika je pocitově jiná, „mělká”, navíc její kladívka jsou okožená, vytvářejí z dnešního hlediska zastaralý tón a dnes je skoro nikdo neumí (nechce) opravit. Stará pianina zase bývala opatřena svrchním dusítkem, které špatně funguje. Tyto nedostatky byly zhruba v průběhu 20. let minulého století všemi výrobci odstraněny.
Nákup piana JE investice. Klavír je výrobek s prakticky neomezenou životností. Má cenu kupovat pouze nástroje od značkových výrobců (dnes jich na světě zbylo kolem 20). Pak se dá případně opět bez ztráty prodat. Pozor na evropsky znějící (někdy i v Evropě vyráběné) značky od asijských výrobců – ty nemohu doporučit, často se vyznačují dokonale nablýskaným lakem (opticky vypadají krásně). Od 80. let XX. století bývají však i do některých značkových nástrojů věhlasných firem z ekonomických důvodů instalovány asijské komponenty. Vyskytují se dokonce i klavíry z překližky a podobně. Proto platí: Vyplatí se investovat jen do nástroje, který vzešel jako kvalitní už z výroby.
O klavír je třeba pečovat a udržovat ho, pak spolehlivě přežije všechny dnes na světě žijící generace. Není to vůbec náročné, ale lidé na to většinou nedbají. Jde o to dávat ho ladit aspoň 1× za rok, to jest mít na to vyčleněno zhruba 1000 korun. Ladič také jednou za čas provede regulaci mechaniky, nebo navrhne repasi klavírníkem, která u udržovaného nástroje není náročná ani drahá. Je třeba hlídat vlhkost, aby se pohybovala v mezích, zejména proto, aby nepopraskala rezonanční deska. Klavír nesmí stát u topení, na slunci, neměl by stát ani u obvodové zdi a nesmí se na něj odkládat vůbec žádné nádoby, ani s vodou, nesmí do něj zkrátka zatéct. Zima mu nevadí.
K řešení otázky, zda si pořídit klavír elektrický, nebo akustický – a zda pianino, nebo křídlo, jsem sestavil následující tabulku. Ale to řešení je celkem prosté. Finanční hledisko nemusí být to nejpodstatnější, protože nástroj lze od prodejců koupit i na splátky. Vyberte nejprve podle velikosti a využití. V malé místnosti byste se s velkým klavírem zbláznili a naopak ve velké místnosti by malý klavír byl zoufale zvukově utopený. Když vám bude jasná velikost, vybírejte podle SRDCE. Posuzujte, zda má nástroj z vašeho hlediska DUŠI. To jest, jestli se vám líbí jeho zvuk a jaký máte pocit ze hry. Mnoho lidí vybírá podle nejnižší ceny, barvy laku a chtějí nástroj, který by zabíral co nejmenší prostor. Pro tyto lidi je asi nejvhodnější elektrický klavír s „klavírní mechanikou”. Odpadají trable s laděním, vlhkostí a lze ho snadno stěhovat, navíc je levný. Ale porovnat elektrický klavír s akustickým nelze, protože zvuk a chvění akustického tělesa a pocit ze hry je nenahraditelný. Při rozhodování mezi pianinem a křídlem je dobré vzít v potaz toto: Hráč u pianina sedí k lidem zády. Chybí oční kontakt, zvuk je uzavřený v bedně, zpěv při veřejné produkci je třeba vždy zesílit mikrofonem. A hlavně, pianino nemá anglickou mechaniku. Kdo to myslí s klavírem vážně, nebo ho zamýšlí využívat pro vystoupení a zejména pro natáčení, skončí u křídla.
A kdo na to má, nechť si určitě pořídí klavír fungl nový. Technicky bude bezvadný a zvukově moderní.
Nezapomeňte také na stoličku do barvy a stylu, vlhkoměr, pogumovaný přehoz, misky pod kolečka atd.
Slíbenou tabulku naleznete na www.zahrajnik.cz/archiv/2016/09/06/kam-s-nim-(s-pianem)
Jakub Zahradník
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad