Ray Černý - vzpomínka

-ES- 9 2016 Naši ve světě česky

 

14. května zemřel v požehnaném věku 101 let, 6 měsíců a 6 dní Ray Černý, náš knihovník a dlouholetý člen výboru sokola Sydney.

Narozen 8. listopadu 1914.

Bydlel v Praze-Dejvicích.

Vyučil se automechanikem.

Od mládí se účastnil trampské činnosti v osadách a zejména na lodi Bukanýr. Asi v devatenácti letech se v době hospodářské krize vydal s kamarádem na cestu za příležitostnými pracemi, procestoval Balkán, byl i v Egyptě.

Po návratu prošel mnoha příležitostnými pracemi jako číšník, muzikant, dělník na stavbě ruzyňského letiště.

Byl v armádě do roku 1939.

Za okupace byl zapojen v odboji.

Pracoval jako řidič pro německé stavbyvedoucí na stavbě ropovodu z Rumunska do Německa, kde pracoval pro odboj a anglickou zpravodajskou službu.

Po odhaleném pokusu o sabotáž na příkaz podzemního hnutí několikrát změnil působiště a ke konci války odchází přes východní frontu a zapojuje se do závěrečných bojů jako příslušník československé východní armády.

Po válce provádí různé drobné podnikání a po komunistickém puči v roce 1948 pracuje pro anglické zpravodajství, zejména převádí ohrožené osoby do Rakouska.

Varován uniká zatčení použitím vlastní únikové cesty.

Nebezpečným průchodem přes ruskou okupační zónu se dostává do západní zóny, kde pracuje jako řidič pro americkou armádu, též pro Angličany a mezinárodní organizaci pro uprchlíky IRO.

Rozhoduje se pro exil v Austrálii, kam odchází jako uprchlík prostřednictvím IRO lodí, na které slouží jako vedoucí lodní pořádkové policie.

Po přistání v Sydney a krátkém pobytu v táboře pro imigranty je přidělen na dvouroční povinnou dělnickou práci v koželužně.

Seznamuje se s pozdější manželkou Australankou Pat.

Jeho další zaměstnání bylo v autodílně a při práci též studoval návrhářství interiérů na uměleckoprůmyslové škole.

V rozhlasové soutěži znalostí vyhrál první cenu, což mu umožnilo nákup auta a pozemku, na kterém si vlastnoručně postavil dům podle svých plánů (včetně trhání kamenů, které pak použil na základy, náložemi střelného prachu).

Otevírá továrnu na výrobu vestavěného nábytku a zařízení podle vlastních návrhů.

Byl nejen úspěšný jako podnikatel, ale nachází si čas na celou řadu rozmanitých aktivit.

Byl dobrovolným požárníkem, rangerem státu Nový Jižní Wales, členem společnosti pro podporu Národního muzea v Sydney, pilně zahradničil a zejména pěstoval orchideje, které úspěšně vystavoval.

Padesát pět let pravidelně jezdil do odlehlých končin australského vnitrozemí, naposledy když mu bylo 98 let; byl na slovo vzatým znalcem australské fauny a flóry, pořádal i přednášky o australském „outbacku“. Těm, kteří s ním jezdili, vždy rád předával své rozsáhlé znalosti. Nevynechal žádný trampský potlach až do doby, kdy mu bylo 100 let, hrál na kytaru staré trampské písničky a vyprávěl příhody z mládí. Všichni ho obdivovali. Když mu bylo 101 let, rozhodl, že už to pro něj pod stan není.

Měl rád knihy a českou část své rozsáhlé knihovny věnoval Sokolu.

Avšak jeho nejoblíbenějším koníčkem byl střelecký sport. Aktivně soutěžil ve střelbě z malorážky („bench rest“), též z pistole a zejména z brokovnice (střelba na asfaltové holuby – dvakrát týdně). Mnoho let byl prezidentem vrcholné australské střelecké organizace SSAA a později Wakehurst Gun Club (brokovnice). Byl znamenitým trenérem, vychoval několik generací střelců a za své zásluhy o střelecký sport byl vyznamenán zlatou medailí anglické královny, která je též královnou Austrálie.

Aktivně se zapojil do krajanského života jako dlouholetý jednatel Svazu československých legionářů a zahraničních vojáků v Austrálii a zejména ve výboru sydneyského Sokola. Po mnoho let byl vzdělavatelem a knihovníkem, učitelem češtiny a po mnoho let několik dní v týdnu chodili s manželkou Pat do sokolovny evidovat a pro pokladníka přebírat příspěvky z každodenních sokolských aktivit. Pravidelně pomáhal připravovat sokolský Věstník pro distribuci. Po dlouhou dobu byl činný, i pokud jde o fyzickou aktivitu; každé úterý cvičíval aerobic a též každý den chodíval na asi hodinovou procházku v buši s pejskem – vlčákem (během mnohých let jich měl několik), skákaje přes skaliska a koryta potoků jako kamzík.

Asi před třiceti lety zanechal podnikatelské činnosti a odešel na „odpočinek“, který jak z předchozího vidno, však zdaleka neznamenal to, co by si pod tím pojmem většina lidí představovala.

Zemřel 14. května 2016 ve věku 101 let, 6 měsíců a 6 dní.

Sokol Sydney, Věstník Australia

 

 

A já si dovolím, malou doušku:

Raye považuji za svého kamaráda, kterého jsem při své cestě po Austrálii asi před téměř dvaceti lety potkala.

Vyprávěl mi, jak měl sen. Viděl v něm jezero, kolem písek a krásná příroda. Něco jako pohádka. Pak přijel do Austrálie a to místo tam našel…

Byl šťastný a já doufám, že je šťastný i v tom australském nebi.

 

-ES-

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012