Knihy Roberta Fulghuma - 2. část

Lada Topinková 9 2016 Knihy česky

 

 

V nakladatelství Argo vyšly po úspěšných titulech Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce a Už hořela, když jsem si do ní lehal dále tyto autorovy knihy:

Ach jo

Možná, možná ne

Od začátku do konce

Opravdová láska

Slova, která jsem si přál napsat sám

Třetí přání

Třetí přání 2: zbytek příběhu (skoro)

Třetí přání 3 (splněno)

Co jsem to proboha udělal?

Něco z Fulghuma I/ From Fulghum I

Něco z Fulghuma II/ From Fulghum II

Věčná dobrodružství Kapitána Školky

 

Předposlední u nás vydanou knihou je román o lidech, kteří navštěvují taneční hodiny v tančírně Century „Drž mě pevně, miluj mě zlehka“. Hlavním „hrdinou“ je tango, které sám spisovatel miluje, učil se ho a rád tančí. Novinářka, právník, barmanka nebo učitelka tance se v této tančírně potkají se svým osudem, tančírna jim otevře dveře, o kterých si mysleli, že jsou pro ně navždy zavřeny. Díky tomu poznávají lásku, radost a spokojenost. Tuto knihu autor představil na letošním turné po českých městech, které absolvoval společně s hercem Lukášem Hejlíkem.

 

Další knihou, kterou Robert Fulghum na svém letošním letním turné po naší republice představil, je nová povídková kniha „Poprask v sýrové uličce“.

„Nakladatel se mě ptal, kdy bude další kniha. Řekl jsem, že mám v šuplíku mnoho dosud nepublikovaných esejů a příběhů, že je pošlu a vy si vyberete. Na této knize je zajímavé to, že sami Češi si vybrali příběhy, které v ní chtějí, přeložili si je a zařídili vydání. Doufám, že knihu budou stejně aktivně i číst,“ řekl Robert Fulghum při představení nové knihy.

Obsahuje 32 dosud nepublikovaných textů, které nikde jinde ve světě zatím nevyšly. A to díky tomu, že Robert Fulghum má s nakladatelstvím Argo i s českými fanoušky nadstandardní vztahy.

---------------

 

Ukázka z knihy Poprask v sýrové uličce:

Městečko Moab ve státě Utah, supermarket v půli prosince.
 Klučina, asi tak pětiletý, předvedl hysterický záchvat u regálu se sýry.

Nestál o sýr, chtěl vánoční lízátko, a to HNED! Jeho matka si ho nevšímala.

A tak vytáhl eso z rukávu a začal vyvádět – ječel, lehl si na zem a kopal nohama.

Všichni, kdo si chtěli koupit sýr, se někam vytratili. Kluk řval ještě hlasitěji.

Zažil jsem podobná supermarketová melodramata coby rodič i dítě, a tak mi bylo jasné, že se to může zvrhnout v něco hodně nepěkného.

Měl jsem chuť toho kluka varovat: Dej si majzla, nebo ti máma naplácá. Matka se otočila.

Stála bez hnutí, mlčela a dívala se na něho.

Už je to, chlapče, tady, napadlo mě. Máš to spočítaný.

Matka si klekla, aby se dostala na jeho úroveň.

Kluk byl jak neřízená střela. Hulákal, kopal kolem sebe, svíjel se.

Matka beze slova natáhla ruce a sevřela mu paže tak pevně, že by se za to nemusel stydět ani dospělý humr.

Zvolna... tu příšeru zdvihla ze země.

Kluk vytáhl z rukávu další eso: celý zplihnul, kňučel, tekly mu slzy, sliny i nudle...

Upustí ho na hlavu, říkal jsem si. Nebo ho hodí mezi ty sýry.

Matka na to šla po svém.

Zvolna... kluka zdvihla do vzduchu, přidržela si ho pár centimetrů před obličejem a řekla potichu a nesmírně něžně:

„Ty si... Bobby... potřebuješ... odpočinout.“

Pak mu dala pusu na obě tváře, utřela mu slzy a moc něžně ho objímala.

Kluk už byl zticha a zavrtal se mámě pod bradu.

Nechala tam nákupní košík a vyšla mezi regály do zasněženého dne.

Ticho v sýrové uličce.

Takhle úžasně moudrý a rozumný přístup, říkal jsem si.

Nepotrestala ho, ale zachránila před sebou samým.

Před týdnem jsem naštvaně stál u regálu se sýrem a vzpomněl jsem si na to.

Vybavila se mi matčina konejšivá slova, určená tomu klukovi.

„Ty si, Bobby, potřebuješ odpočinout...“

Mám za sebou náročný rok plný stresu; nebyl nejhorší, jen hrozně hektický.

Spousta zásadních změn.
 Už dlouho vláčím pořádné břímě.

Jsem z toho vyčerpaný tělesně i duševně a celkově jsem hodně podrážděný.

Nejradši bych si v sýrové uličce lehl na zem a začal vyvádět, protože nemůžu mít, co chci.

(Třeba by mě někdo měl upustit na hlavu..., ale k sýrům mě, prosím, neházejte, protože v tom regálu stejně nemají, co chci, sakra!)

Ty si, Bobby, potřebuješ odpočinout..., řekl jsem si.

Jenže kdo mě vezme do náruče, pochová mě a všechno to napraví?

Kdo mě zachrání přede mnou samým? Nejspíš jedině já sám.

A ještě mě napadlo: Ty, Bobby, vůbec nepotřebuješ sýr, ty by sis dal zmrzku.

A tak jsem si ji koupil.

 

Lada Topinková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012