Nová vlna a Spalovač mrtvol

Anna Sobotková 8 2016 Kultura česky

 

Nová vlna je považována za jedno z nejdůležitějších hnutí světové kinematografie.

V Československu představuje odklon od socialistického realismu, který vládl filmu po druhé světové válce. Šedesátá léta dvacátého století znamenala v československém filmu vrchol tvůrčích sil. Film se stal součástí změn a intelektualizace filmu, zlevnila se celková technologie filmování, zkomplikovaly se vypravěčské postupy. Nálada společnosti v Československu se měnila a vybízela k novému pojetí filmu. Spalovač mrtvol byl natočen podle novely Ladislava Fukse, měl premiéru v roce 1969 a dodnes je považován za nejlepší film nové vlny.

 

Film režiséra Juraje Herze Spalovač mrtvol byl natočen podle novely spisovatele Ladislava Fukse, se kterým také psali rok námět a scénář. Režisér Herz plánoval další spolupráci s Fuksem, ale po zákazu Spalovače mrtvol už k jiné filmové práci nedostali příležitost. Film byl natočen v uvolněném prostředí roku 1968 a k jeho premiéře došlo v březnu 1969. Záhy po premiéře byl na příkaz cenzury stažen z českých kin a na několik desetiletí uložen do trezoru. Diváci jej mohli opět spatřit až po roce 1990. O čtyři roky později 19. srpna 1994 zemřel v Praze i autor novely Ladislav Fuks. Hlavním tématem tvorby Fukse byla psychologická próza z období druhé světové války nebo holocaustu. Děj Spalovače mrtvol proto zasadil do roku 1937, do období nástupu Nacismu a ve svém příběhu nabízí analýzu člověka, který tuto ideologii podporuje. Hlavní postava Karla Kopfrkingla zdůrazňuje dualitu přitažlivosti a odpudivosti. V roli zaměstnance krematoria, jež svou práci zbožňuje, se představil herec Rudolf Hrušínský, který zde podal naprosto fascinující výkon. Podařilo se mu vykreslit duši zrůdné postavy prakticky bez mimiky. Dokonalý je i hlas pana Kopfrkingla, jež zní laskavě, ale zároveň bez citu a jakoby svou oběť hlasem ovládal. Hlavním tématem tohoto hororu s prvky satiry je nesvoboda, fašismus, ale i osobnost a její proměna. Ve filmu můžeme sledovat dvě prostředí, byt rodiny a různé části krematoria. Scéna, kde dominuje místnost s urnami, se dotáčela v Plzni. Ve snímku jsou vidět všechny části chrámu smrti, vykachlíkovaná přípravna, spalovna, obřadní místnost, kancelář. Byt rodiny není reálný, ale byl celý postaven v barrandovském studiu. Architekti vytvořili obývací pokoj, ložnici, předsíň a koupelnu. Ta záměrně připomíná atmosféru přípravny krematoria, podobné jsou i dlaždičky obou místností. Koupelna je zde místo smrti, o Vánocích se tu zabíjí kapr, později zde Karel K. oběsí manželku. Důležitou roli ve filmu hraje zvuk. Hlas pana Kopfrkingla tvoří kontrast s montáží šelem, a v divákovi vzbuzuje pochybnosti. Záběry mají vnitřní labilitu, kameraman Milota používá záběry zvláštních úhlů, kompozic a velikostí. Důležité jsou přesahy, ať už obrazové nebo zvukové. Už Ladislav Fuks ve své knize často ukončuje kapitolu uprostřed věty a další kapitola začíná jejím dokončením. Kameraman Stanislav Milota měl zásadní podíl na kvalitách filmu, spolupracoval na technickém scénáři a prosadil černobílou kameru. Poprvé v historii československého filmu byl použit systém širokoúhlé optiky. Milota velice často využívá práci s ruční kamerou, používá styl tzv. rybího oka, tedy použití kamery s krátkou ohniskovou vzdáleností. Tato vzdálenost pak deformuje snímanou perspektivu okolí i postav. Díky tomu můžeme sledovat, jak se hroutí Kopfrkinglovo vědomí a on se mění na Dalajlámu. Střih není mezi scénami poznat, změnu námurčuje jen hudba, která přejde do ticha. Hudba ve filmu zní hlavně v podobě houslí a ženského zpěvu beze slov. Hudební doprovod se zrychluje, nebo naopak zpomaluje, podle dramatičnosti scény. Důležité je i ticho při monologu nebo dialogu. Kromě těchto opakujících se motivů na diváka silně působí i verbální složka filmu. Jedním z hlavních zástupců napětí je ve Spalovači mrtvol kontrast hororu s komediálními výstupy. Pro režii je typická skladba záběrů, kdy se střídají krátké a delší. Zrcadla a odrazy tvořící deformace jsou jednou z nejpodstatnějších metod celého filmu. Spalovač mrtvol získal řadu ocenění za režii, kameru i hlavní roli a byl navržen na OSCARA za nejlepší cizojazyčný film. Diváky i kritikou je právem dodnes považován za nejlepší film české nové vlny.

 

Anna Sobotková


(Fotografie z filmu Spalovač mrtvol: Rudolf Hrušínský a Jana Stehnová)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012