Letos se součástí hudebního festivalu Colours of Ostrava stal Meltingpot

Teoretický fyzik a popularizátor vědy Leonard Mlodinow, držitel Nobelovy ceny za chemii Daniel Shechtman, populární americký esejista Robert Fulghum, izraelský vývojový psycholog Sidney Strauss nebo třeba německý spisovatel a dokumentarista Clemens Kuby. To je jen část z celkového počtu 150 osobností z devatenácti zemí světa, které vystoupili v Ostravě na diskusním fóru Meltingpot.
Diskusní fóra nejsou na Colours of Ostrava úplně novým prvkem a v minulých letech se vždy setkaly s velkým zájmem návštěvníků, kteří si tak zpravidla zpříjemňovali čekání na večerní koncerty. „Dá se říct, že právě úspěch diskusních scén v minulých letech mne inspiroval k vytvoření platformy, která bude velice důkladná. Na Colours jsem se potkala s Reném Bystroněm, který přijel ze Singapuru, nastínila jsem mu tu myšlenku a on se toho ujal a začal Meltingpot tvořit,“ řekla ředitelka festivalu Zlata Holušová. Nakonec se tak v Ostravě uskutečnila zřejmě největší česká konference, na kterou přijeli zástupci intelektuální elity z celého světa.
Diskusní fórum bylo rozděleno do dvou částí – první, která se pod názvem Science & Academy uskutečnila 12. a 13. července na Dole Hlubina a druhá část Meltingpotu konaná jako součást festivalu 14. do 17. července pod názvem Global Forum.
Šlo s největší pravděpodobností o největší tuzemskou konferenci tohoto typu. Ve světě podobná diskusní fóra existují, ale často nejsou veřejně přístupná. „Na Meltingpot přijede přes 150 lidí z devatenácti zemí světa. Mnozí z nich jsou držitelé prestižních ocenění, třeba Nobelovy nebo Pulitzerovy ceny. Mají nekonvenční, zajímavé názory, doufám, že tyto názory pomůžou osvěžit zdejší prostředí a pomůžou sem přitáhnout kvalitní informace,“ řekl René Bystroň.
Hosty fóra byli i domácí odborníci, například specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková, spisovatelka a výtvarnice Markéta Baňková, biolog David Storch, pedagožka a autorka konceptu tzv. nové české školy Lada Fialová, filozof a hudebník Zdeněk Kratochvíl, ekonom Jan Švejnar, neurofyziolog František Vyskočil nebo psychoterapeut a průkopník léčby pomocí „terapie tmou“ Andrew Urbiš.
A na závěr slova Martina Kratochvíla, hudebníka a filozofa: „Ale nejen hudba povznáší člověka. Stejný pocit transcendence, tedy přesahování sebe sama, zažívá horolezec v kritických chvílích těžkého výstupu či básník nebo filozof, při rozkrývání tajemství jsoucna. Pořadatelé Colours of Ostrava se rozhodli rozšířit onen magický prostor, který dříve okupovala hlavně hudba, i do dalších lidských činností zprostředkovávajících dotyk s transcendentem. Rozhodli se umožnit posluchačům hudby i jiný pohled na lidskou vertikálu vzpínající se vždy k nějaké metafyzice, bez které není plnohodnotný život možný. Doprovodili renomovaný hudební festival další významnou událostí nazvanou Meltingpot. To anglické slovo nadmíru dobře vyjadřuje, o co vlastně v nové platformě jde: česky znamená tavící kotlík, v angličtině zase sloveso melt (tavit, roztát) také určitou citlivost pro vnímání odlišných názorů a stanovisek. Meltingpot nabízí výkvět světové kultury různých oborů i žánrů a v řadě setkání vám podá pomocnou ruku k dalšímu rozšíření vědomí.“
Lada Topinková
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad