Domov Karla IV.

Mnozí z nás využívají letošní širokou nabídku speciálních výstav a programů k 700. Výročí narození Karla IV.

Jedním z nejvýznamnějších míst spojených s životem Karla IV., která nelze v tento čas vynechat, je hrad Karlštejn.

Nechci zde opakovat obecně známé informace o hradu Karlštejn, ani speciální nabídku expozic k výše uvedenému výročí. Ráda bych se přenesla do doby života Karla IV. a zamyslela se nad tím, jak asi on sám hrad viděl.

Umístění hradu Karlštejn v okolní přírodě je samo o sobě impozantní. Hrad (který samozřejmě v průběhu staletí prošel několika rekonstrukcemi) je z hlediska rozdělení hlavních staveb úplně stejný, jako za doby Karla IV. Jedná se o Studniční věž, Purkrabství, Císařský palác, Mariánskou a Velkou věž.

Soukromé i reprezentační prostory Karla IV. se nacházely ve druhém patře Císařského paláce. Je například vysoce pravděpodobné, že ve zde umístěné ložnici Karel IV. opravdu spal. Ovšem oproti stávajícímu strohému zařízení, byly však místnosti za Karla IV. bohatě zatepleny kožešinami, koberci a draperiemi. Vystavené umyvadélko odpovídá používaným ve 14. století. Ve výklenku ložnice je nenápadné točité schodiště, vedoucí do třetího patra, kde byly komnaty manželek. Karel IV. byl velmi zbožný, ale také muž, který měl se svými manželkami dvanáct dětí.

Karel IV. měl malinkou soukromou kapli Sv. Kateřiny v Mariánské věži. Z dobových záznamů vyplývá, že v těchto prostorách trávil rozjímáním skutečně mnoho času. Tato kaple, kterou bohatě zdobí české polodrahokamy a fresky, se dochovala v podobě, jak ji vídal sám Karel IV.

Pevností v pevnosti byla a je na Karlštejně Velká věž. Je skutečnou dominantou hradu. V této věži, v kapli Svatého Kříže, byly ukryty koruny císařská i královská česká (svatováclavská) a další říšské i české klenoty. Věž je vlastně trezorem – např. severní stěna je silná sedm metrů. Nikomu v historii se nepodařilo Velkou věž dobýt.

Sám Karel IV. popsal své dojmy při stoupání po schodišti ve Velké věži: “Když vystupuji po tomto schodišti, připadám si, jako bych stoupal do nebe.“ Cílem výstupu je další kaple, kaple zdobená bohatou inkrustací a deskovými obrazy Mistra Theodorika. Tuto kapli Karel IV. vnímal jako něco skutečně nadpozemského. Do přední části kaple za mříž směl vstoupit pouze sám Karel IV. a pražský arcibiskup. Karel IV. měl před tímto prostorem takovou úctu, že do něj vstupoval jedině bez bot.

Lada Topinková