Proč chtěl ptakopysk do Solopisk

Daniela Kalinová

Je to přesně ta kniha, u které jen nevěřícně kroutíte hlavou: Jak ji to vůbec napadlo? A proč to nenapadlo mne?! Listuji a obdivuji vynalézavost autorky, už v předmluvě. „ Je to knížka, která si chce s vámi povídat. O čem povídat? Třeba o tom, že se vám někdy pletou vyjmenovaná slova. To vás NEBAVÍ? Tak dobře, budeme se bavit o něčem jiném. Místo vyjmenovaných slov po B budeme cestovat do minulosti, zajedeme se podívat do Kobylis na jednu skříň, uděláme dobrý skutek a zkusíme trochu čarovat.“

Celá kniha je plná nádherně propletených příběhů, ve kterých se vyjmenovaná (vybraná, vyňatá) slova jen tak nenápadně prolnou a stejně nenápadně se uhnízdí v dětské hlavičce. Např. Líza jede s rodiči na dovolenou na Slovensko - a na dvou stranách komiksu se dozví, že existují slova, která mají i jiný význam, i když stejně znějí (lyže, ližiny...). Takže dítě může knihou listovat, nic se neučí, jen hltá nové informace. Pomocí chytrých slov a krásných obrázků.

A jak to bylo s tím ptakopyskem?

„Máme doma ptakopyska,

dnem i nocí stále píská,

asi myslí, že své rety

uplatní u operety.

Za svitu měsíce piluje stupnice,

za svitu hvězd zpívá si o stošest

rozlišuje tóniny -

je to pýcha rodiny.

Soused ho nemá rád,

nemůže prý v noci spát,

bouchá do zdi, pyskuje,

do topení bubnuje.

A jak to dopadlo? Nakonec se ptakopysk dal na uměleckou dráhu a zahájil ji v Solopiskách. (A jeho příběh je chvílemi vyprávěný jako komiks, chvílemi jako pohádka.) Když si knížku vezmete s sebou do auta, můžete děti krásně zabavit. Příběhů, slovních hříček i zajímavostí je tam spousta, vydrží vám až k moři! Co takhle jazyková (a pravopisná) hříčka „U jedné vily víly věnce vily a psi z vily na ně vyli!“ Schválně, kdo to dokáže říci nejrychleji? (Řidiče do her nezapojujte, ať neskončíte v Solopiskách místo chorvatské Paklenici!)

Vydalo nakl. Mladá fronta

Venda Šebrlová