Sokolská hlídka - 100 LET SOKOLA LONDÝN

5 2003 Ostatní česky
obálka čísla

Jedna z nejvýznamnějších jednot v zahraničí TJ SOKOL LONDÝN oslavila v lednu 2003 100. výročí svého trvání.

V druhé polovině 19. století přesídlila do Británie řada našich krajanů, mimo jiné také dr. Adolf Straka, odsouzený doma za protirakouskou činnost v letech 1848/49. Po příchodu do Anglie působil na londýnské univerzitě a založil posléze Česko-Moravský spolek čtenářský. V roce 1868 navštívil tuto zemi dr. Miroslav Tyrš, setkal se i s dr. Strakou a informoval ho o novém českém tělocvičném spolku v Praze v roce 1862.

O několik let později byla v Londýně založena Česko-Slovenská Beseda, v roce 1882 pak spolek Žižka. Usnesením valné hromady se 31. ledna 1903 spolek změnil na tělocvičnou jednotu s 58 členy. Prvním starostou byl zvolen br. Petr Albany. Oficiálně se změnil název jednoty na TJ Sokol Londýn až v roce 1908.

Sokol Londýn neměl nikdy vlastní budovu, cvičilo se v najatých prostorách, později v Národním domě, kde byla zřízena i sokolská knihovna. V posledních letech byla pronajata Metodist Hall s velkým sálem, jevištěm a společenskými prostorami.

Od počátku byla londýnská jednota velmi aktivní. Od roku 1907 zápolili muži několikrát v různých městech o dvousetguineový putovní štít, který v roce 1910 dobylo družstvo ČOS, vedené dr. Vaníčkem a dr. Scheinerem. První veřejné cvičení Sokola Londýn se konalo v dubnu 1909. Sokolové byli pro své vlastenecké cítění dáváni za vzor anglické mládeži. Jednota pořádala přednášky, koncerty, taneční zábavy, hrála divadlo, poskytovala podpory nezaměstnaným a podobně.

V roce 1907 byl v jednotě založen ženský odbor, zatím bez aktivního cvičení, členstvo se zúčastnilo V. sokolského sletu v Praze. Při vypuknutí světová války se přihlásila česká kolonie na shromáždění v Hyde parku k politice Trojdohody. Naši krajané bojovali v britské armádě, někteří z nich obětovali i životy. Od roku 1915 si zvolil Londýn za svůj stan T. G. Masaryk, jehož politický boj Sokolové účinně podporovali.

Mezi oběma světovými válkami pokračoval londýnský Sokol ve všestranné činnosti. Jeho zástupci jezdili na sokolské slety do Prahy, na různá setkání v cizině, podíleli se na budování Českého národního domu, vyvíjeli bohatou kulturně-společenskou činnost.

Ve třicátých letech se ocitla jednota přechodně ve finanční tísni, neminuly ji ani generační problémy. Ty pomohla řešit přistěhovalecká vlna na počátku 2. světové války. Londýn si zvolila za své sídlo čsl. Exilová vláda v čele s prezidentem dr. E. Benešem, členy londýnského Sokola se stali vojáci i politici zvučných jmen.

Koncem roku 1940 rozvinul Sokol svá křídla nad celou Anglií. Nebylo čsl. vojenského útvaru, kde by nevznikly sokolské kroužky. Při velitelství 1. čsl. obrněné brigády se utvořil pevný organizační sokolský celek vedený br. Koutným. Desítky propagačních vojensko-sokolských akademií po celé Anglii a Skotsku seznamovaly anglickou veřejnost nejen s myšlenkami Tyrše a Fügnera, ale především s brannou výchovou Sokola. Jednou z akademií byla i slavnost třetího výročí založení 311. bombardovací perutě 4. srpna 1943 v Benalieu, na níž udivovalo družstvo Sokolů-vojínů obrněné brigády odvážnými cviky na hrazdě. U největšího útvaru čsl. pozemního vojska v Leamingtonu měla tamní odbočka Sokola Londýn přes 300 a rozrostla se na 800 členů. U 311. bombardovací perutě cvičilo přes 200 příslušníků.

Sokolové v našem vojsku v Anglii navázali styky se sokolskými organizacemi v Kanadě, USA a v Austrálii, jejichž prostřednictvím sílila pevná důvěra v osvobození porobené vlasti. Sokolské noviny a časopisy posilovaly vojáky v boji a ve víře ve vítězný návrat do svobodné vlasti. Také londýnské Sokolky, vystupující na různých místech s pásmem českých tanců v národních krojích, byly všude vítány. To vše přispívalo k dobrému jménu Československa.

Po válce se londýnští Sokolové zúčastnili XI. všesokolského sletu v Praze, kde vycítili již nebezpečí hrozící naší republice z Východu. Ve stejném roce pomáhali čsl. výpravě na XIV. Olympijských hrách v Londýně. Družstvo Sokolek vybojovalo zde pro ČSR zlaté medaile ve sportovní gymnastice. Závody řídila -- jako funkcionářka FIG -- náčelnice ČOS s. Marie Provazníková, která se však již do komunistického Československa nevrátila. Starosta londýnského Sokola br. Daněk a bývalý ministr exilové vlády prezidenta Beneše dr. Feirabend obětavě pomohli odstranit těžkosti s vízem a povolením pobytu v USA. Počátkem roku 1949 mohla s. Provazníková vystoupit z rychlolodi Cunard Line v New Yorku na půdu Spojených států, aby se v krátké době stala náčelnicí Ústředí čsl. sokolstva v zahraničí. Přílivem poúnorových emigrantů se činnost londýnské jednoty oživila, cvičily téměř všechny věkové kategorie. Nacvičovalo se na slety Ústředí, pokračovalo v kulturně-vzdělávací činnosti. Největší rozmach byl zaznamenán v roce 1962, kdy se sletu Ústředí ve Vídni zúčastnilo 128 příslušníků, mužů, žen a žactva, z nichž 68 cvičilo. Později, po odchodu vedoucích činovníků však činnost opět poklesla. Od roku 1968 demonstrovali vždy krajané 21. srpna před čsl. velvyslanectvím v Londýně proti pobytu sovětských vojsk na našem území. V osmdesátých letech, po přílivu nových členů, mohlo být opět zahájeno pravidelné cvičení. Členská základna v této době vzrostla na 130 členů, 89 mužů a 41 žen. Schůze členstva a výboru se konaly v Česko-Slovenském národním domě.

V lednu 1990, po sametové revoluci, přijela delegace z Londýna na ustavující sjezd obnovené ČOS do Prahy, zúčastnila se letního setkání zahraničních Sokolů v Tyršově domě. Do vlasti posílali Londýnští také dary na fond pomoci pro ČOS a Občanské fórum. Dokazovali sílu sokolského hnutí, které se nedalo vymýtit ani po neskutečně dlouhou dobu zpolitizovanou mocí. Delegace jednoty nechyběla pochopitelně ani na XII. a XIII. všesokolském sletu v Praze 1994 a 2000.

Nutno přiznat, že s obnovou demokracie ve vlasti se značný počet věrných členů vrátil zpět domů. Ti, kteří zůstali, se snaží udržet sokolskou jednotu v Londýně i za změněných podmínek při životě.

Na schůzi Zahraniční obce sokolské 18. 5. 2002, při tradičním setkání na Tyršově OETZU v Tyrolsku, bylo vedení Zahraniční obce pro další dvouleté období svěřeno sokolské jednotě v Londýně. Starostou ZOS byl zvolen starosta Sokola Londýn br. Ladislav Potůček.

Dle časopisu Sokol 2/2003 a dalších pramenů Vladimír Kašák

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012