Čtyři otázky pro spisovatelku Annu Sobotkovou

Ještě za dob působení Českého dialogu v sídle nakladatelství Academia, vedené Alexandrem Tomským, jsme měli hezký kontakt s Literární akademií Josefa Škvoreckého. Přicházeli k nám studenti na praxi. Asi z dvacítky nám zůstala věrná jediná praktikantka - Anička Sobotková. Nevídali jsme se často, ona studovala dál, ale občas se ozvala a přišla do naší redakce v Klementinu. Časem k nám začala i přispívat. Nedávno její rozhovor s Táňou Fischerovou vzbudil zaslouženou (pozitivní) pozornost čtenářů. A budou další články od této mladé a vynikající autorky. Dnes vám ji chceme trošku přiblížit prostřednictvím rozhovoru s J. Tučkem.
-ES-
Poprvé jsme se setkali v Národním divadle na Noci českých a slovenských autorů, kde byla Anna jednou z nejvýraznějších osobností večera. Tato mladá dramatička, publicistka a scénáristka mi zodpověděla několik otázek na téma divadlo.
Vystudovala jste tvůrčí psaní zaměřené na scenáristiku a mediální studia. Vzpomínáte na některé svoje pedagogy ráda?
Určitě ano. Ráda vzpomínám na Literární akademii a Danielu Fischerovou, či vynikajícího režiséra Arnošta Goldflama. Každý z nich má svou metodu učení a obě jsou moc zajímavé. Na magisterském studiu mě hodně naučil režisér pan Jiří Svoboda a spisovatelka Soňa Štroblová. Každý budoucí spisovatel, ať je jeho talent sebevětší, se musí snažit učit od těch zkušenějších. Musí nasát všechno dobré jako houba. Psaní je těžká disciplína, která kromě talentu vyžaduje trpělivost a sebekázeň.
Za svou tvorbu jste získala několik ocenění. Já se však chci ptát na to poslední. Vaše hra Ich Adolf získala 3. místo za nejlepší původní divadelní hru, navazující na 22. ročník Ceny Alfreda Radoka. Jaké máte pocity?
Mám samozřejmě velikou radost a ocenění si velice vážím. Je moc příjemné vědět, že je vaše práce ceněna nejenom diváky, ale i odbornou veřejností.
Můžete nám hru Ich Adolf v krátkosti přiblížit?
Ich Adolf je černá komedie, groteska. Přiznám se, že původně jsem hru začala psát pro Český rozhlas. Během psaní mi však přišlo téma natolik silné, že jsem měla potřebu použít i vizuální prostředky. Hru jsem předělala a pro rozhlas napsala něco jiného. Téma je historické, celá dějová linie je zasazena do 2. světové války a děj se odehrává v berlínském domě Adolfa Hitlera. Tam jsem zasadila celý příběh a odehrává se tam prakticky všechno od první do poslední scény. Čerpala jsem z historických záznamů a knih, prošla jsem řadu archivních složek a hledala jsem historické reálie, do kterých bych mohla svůj příběh zasadit. Chtěla jsem propojit pravdivé události z českých dějin a grotesku, což se mi myslím povedlo. Důležitou roli zde hraje také Praha, jako město, které Nacisti chtěli získat a udělat z něj malou Vídeň.
Praha se objevuje ve všech Vašich textech, cítím správně citovou vazbu?
Ano, vnímáte to správně. Jsem rodilá Pražačka a v Praze žije celá moje rodina. Mám tu svoje zázemí a otevřeně přiznávám, že v jiném městě bych žít nechtěla. Prahu považuji za nejkrásnější město světa a pro mě osobně je její krása hodně inspirativní. Proto sebou také neustále nosím tužku a spisovatelský notýsek.
J. Tuček
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad