Stalo se doma - duben

1. Za minulý rok přiznaly politické strany politické strany dary od svých příznivců: KDU-ČSL celkem 4 801 000 Kč, US-DEU 4 100 000 Kč a KSČM 970 000 Kč. Dvě nejsilnější strany ODS a ČSSD odkázaly zvědavce na sněmovní knihovnu, kde budou seznamy dárců k dispozici. Důvod? Je jich to prý tolik, že kompletní tištěná verze by byla příliš obsáhlá. ODS přiznala na dva tisíce dárců. Nejštědřejší je k našim politikům Česká spořitelna: mezi ČSSD, ODS a bývalou Koalici rozdělila přes 7,5 mil. korun. Naopak KSČM získala na příspěvcích členů nejvíc: přes 35 mil. korun, nejštědřejší byla dárkyně domu za 413 000.

2. Do českých škol se vrací jako předmět branná výchova a plynové masky. Po čtrnácti letech se však žáci nebudou učit ideologickou obranu, ale především manipulaci s plynovou maskou a poskytování první pomoci. Většina masek ve skladech škol je však zastaralá a nebo zcela nefunkční.

3. Od poloviny příštího roku budou reklamy na kuřivo k vidění jen v prodejnách tabáku. K jejich úplného zákazu nenašli poslanci dost síly, stejně tak prošel i souhlas se sponzorováním motoristických soutěží tabákovými firmami. ODS je silně proti omezení prodeje tabáku -- prý se tím poškodí stát na daních.

4. Ministerstvo zemědělství bude podporovat české výrobky tím, že ještě před vstupem do EU budou potraviny z českých surovin budou označeny značkou CZ a kulatým logem se státní vlajkou. Současně bude probíhat kampaň pod heslem "kupujte české potraviny, jsou lepší".

5. Podle současného předsedy ODS Mirka Topolánka měl Václav Klaus odejít z čela strany dřív, protože kvůli němu prohrála tato strana loňské červnové volby. Přesto si pochvaloval, jak ODS držela při sobě -- jinak by se Klaus nedostal ani do druhého kola první prezidentské volby. Přiznal zároveň, že bez podpory komunistů by Klaus zvolen nebyl, ale prvotním cílem KSČM bylo především rozeštvat ČSSD.

7. Jaderná elektrárna Temelín prošla poslední zkouškou energetického spouštění a k jejímu uvedení do plného provozu už chybí jen souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Budování elektrárny už od devadesátých let provázejí protesty českých a rakouských odpůrců, kteří ji považují za prodělečnou a nebezpečnou. O informačních zmatcích svědčí např. to, že zkoušku rychlého odstavení z plného výkonu označili rakouští ekologičtí aktivisté za poruchu.

8. V České republice ubývá lidí: od roku 1995 klesá porodnost a populace tak stárne. Tento trend se pravděpodobně časem zmírní: matkami se stanou ženy kolem třicítky, které zatím dávají přednost kariéře a spolu se svými partnery vydělávají peníze na zajištění rodiny.

10. Velmi chladné vztahy nastaly mezi Hradčanami a Bílým domem. Konflikt se vyostřil během audience amerického velvyslance C. Stapletona u prezidenta Klause, která skončila předčasně. Klaus prohlásil, že nesouhlasí se zařazením ČR do tzv. Seznamu věrných a že případný nález zakázaných zbraní v Iráku nemusí být věrohodný.

11. Václav Klaus na návštěvě v Berlíně prohlásil, že nevidí budoucnost Evropy ve federaci. Řekl to německému prezidentu J. Rauovi a potvrdil, že ani nestojí o prohloubení spolupráce Evropy v zahraniční a později i obranné politice. Naopak trvá na "pestrosti myšlení".

12. byl zámek v Nelahozevsi vrácen rodině Lobkowiczů. Návštěvníci mají na výběr ze dvou prohlídkových okruhů, prohlédnout si mohou na tisíce historicky cenných předmětů a také proslulou sbírku obrazů (např. Cranach, Rubens a Velásques.)

14. V noci z pátku na neděli zemřel Zdeněk Jirotka, autor proslulé knihy Saturnin. Toto dílo se stalo jednou z knih, kterou čeští čtenáři znají nazpaměť. Původně byl příběh podivuhodně smýšlejícího sluhy Saturnina jen povídkou pro Lidové noviny, v roce 1942 uznal Z. Jirotka, že tato postava je nosná i pro román. Autorovi Saturnina bylo 92 let.

16. Komunističtí zákonodárci odmítají, aby se den popravy JUDr. Milady Horákové (27. červen) stal významným dnem, kdy budeme vzpomínat obětí komunismu. Odůvodňují to tím, že obětmi justičních vražd byli i komunisté a odmítají srovnání komunistického režimu s režimem nacistickým. Naopak navrhují datum 27. ledna, kdy Rudá armáda osvobodila Osvětim, za den obětí nacistického režimu. Padl také návrh na oslavu dne osvobození Terezína nebo den vzpomínek na vypálení Lidic.

17. Poprvé použili čeští lékaři mechanický přístroj, který zachránil život sedmapadesátiletému muži. V pražském Institutu experimentální medicíny umístili strojek na břicho pacienta -- ten pracuje souběžně s nemocným srdcem a pomůže těžce nemocnému dočkat se transplantace. Česká delegace (prezident Klaus, premiér Špidla, ministr zahraničí Svoboda a vyjednávač Telička) připojila své podpisy na Smlouvu o přistoupení k Evropské unii. Smlouva má i s přílohami 4 844 stran a váží přes 20 kg. Na jejím základě by se ČR měla stát členem k 1. květnu 2004, vstupu však bude předcházet referendum.

18. Okamžitě po podpisu smlouvy o připojení k EU se dostal do sporu prezident Klaus a ministr zahraničí Svoboda. Ministr se nechal slyšet, že prezident "říká o Evropě povrchní soudy a nerozumí jí. To je realita, která není dobrá a Česká republika si ji nezaslouží. Za zahraniční politiku není zodpovědný prezident, ale Špidlova vláda".

19. České aerolinie budou mít ve své flotile Boeing 737 pomalovaný historickými motivy. Firma letos slaví 80. narozeniny a tak mezi obrázky bude dominovat náš první dopravní letoun Aero A- Brandenburg. Letadlo se ukáže ve více než 40 zemích a takto pestrý bude létat čtyři roky.

22. Třetímu největšímu zvonu v ČR se utrhlo srdce: Kryštof byl po půlroční rekonstrukci zavěšen na rychnovskou zvonici, po necelém dnu se však při nedělní mši utrhnul. Zvon byl odlit v roce 1602 a na jeho opravu se skládali bývalí absolventi gymnázia, sponzoři a anonymní dárci ve veřejné sbírce. Taková událost je u nás považována za předzvěst velkého neštěstí.

23. Podle odborníků je u nás ročně týráno 20 -- 40 000 (!) dětí a ročně na následky trýznění umírá několik desítek bezbranných dětí. Proto mají být v ČR přísněji chráněna jejich práva a jedním z prvních kroků má být zákon o zákazu fyzického týrání dětí v rodinách, školách i výchovných ústavech. Na špatnou ochranu bezbranných poukazuje i zpráva Výboru pro práva dětí OSN. Hlavně jde o to, aby zákon rozlišil plácnutí na zadeček a fackování. V Evropě má bohužel surové fyzické trestání dětí staletou tradici. České policii se ani po dvaceti měsících nepodařilo doručit obvinění z vytunelování skoro 12 miliard korun prezidentu harvardských fondů Viktoru Koženému. Ten žije na Bahamách a tamní soud odmítl s naší policií spolupracovat. Rozhodnutí je bohužel nezvratné.

23. Česká vězeňská služba pošle do vazební věznice v nizozemském Haagu čtyři dozorce, kteří tam budou hlídat podezřelé z válečných zločinů. Mezi ně např. patří i bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič.

25. Václav Havel se stal čestným občanem Prahy. Byl označen jako jedinečnou osobnost, která v našich nových dějinách sehrála prvořadou úlohu. Jednání pražského magistrátu narušili komunisté, kteří tvrdí, že Havel se o nic nezasloužil a má problémy se svým charakterem. Těsně před Havlem se čestnými občany našeho hlavního města stal např. váleční piloti František Peřina a František Fajtl, fotbalista Josef Bican a spisovatel Adolf Branald. Ve Voršilské 10 v Praze l si v této době otevřel Václav Havel svou kancelář.

26. Čeští vojenští lékaři ošetřují v jihoirácké Basře své první pacienty. Prvním pacientem byl muž, který si stěžoval na ekzém, další pacienti měli většinou buď kožní problémy nebo žloutenku. Lazaret bude mít počátkem května kapacitu 300 pacientů denně, sloužit bude chirurg, anesteziolog, internista, kardiolog a praktický lékař. V pohotovosti bude také polní obvaziště.

28. U jednacího stolu Evropské unie bude náš premiér Vladimír Špidla sedět u jednoho stolu mezi Nizozemci a Iry. Sousedy ze stejných zemí budou mít při zasedání Rady Evropské unie i čeští ministři a náš velvyslanec Pavel Telička.

29. Občané USA zaplatí více za vízum do České republiky. Pro běžný turistický pobyt do devadesáti dní sice Američané víza nepotřebují, zvýšení se bude týkat povolení delších a pracovních pobytů. Jedná se o částku 58 dolarů.

30. Onemocnění SARS zatím podle ministryně zdravotnictví Marie Součkové nehrozí. Monitorována jsou všechna onemocnění, které SARS třeba i vzdáleně připomínají. Specializovaným pracovištěm je pražská Bulovka.